Přebytečná kila si nosíme už z obchodu. Naučte se správně nakupovat

Problémem lidí s nadváhou často bývá už samotný nákup. Z obchodu si totiž mnohdy přinesou nezdravé potraviny. Jak si v supermarketu správně vybrat? Spolu s výživovými specialisty Karolínou Hlavatou a Petrem Havlíčkem vám v projektu "Vím, co jím" opět radíme, jak změnit jídelníček a vybrat zdravé potraviny.

Mnozí lidé se vydají do obchodu a ani nevědí, co chtějí nakupovat a co z pořízených potravin vařit. Pak nakonec přinesou tašky jídla, co vůbec nechtěli, a ještě se najedí cestou v autě. Takovýto životní styl je cestou do záhuby. Přebytečná kila na sebe totiž nenechají dlouho čekat. 

"Pokud se chystáte na nákup, je dobré přemýšlet nad tím, co budete vařit a jíst, sepsat si seznam. Tak se vyhnete pořízení zbytečných a mnohdy nezdravých potravin," radí výživový specialista Petr Havlíček. 

Dalším důležitým krokem je číst etikety. Podle nich zjistíte o potravině vše potřebné.

"Jako první si přečtěte tabulku s nutričními hodnotami výrobku, už podle toho se můžete rozhodnout, zda budete číst dál, nebo ho vrátíte zpátky do regálu, protože je nevhodný," říká Havlíček. 

Vím, co jím

Program vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). 

Značka "Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit spotřebitelům snadnější výběr výživově hodnotných potravin.

Více o zdravých potravinách čtěte zde.

Podle doktorky Karolíny Hlavaté z tabulky výživového složení zjistíme informace, které jsou důležité pro zdravé stravování, a to, jaké je zastoupení jednotlivých živin. Najdete tam údaje o energetické hodnotě, množství tuků, sacharidů a bílkovin. Někdy najdete i údaje o množství cukrů, mastných kyselinách, soli a vláknině.

Kontroverzní transmastné kyseliny

U tuků bychom měli sledovat hlavně obsah nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin. "Ty totiž zvyšují hladiny celkového cholesterolu, přispívají ke vzniku diabetu 2. typu, některých druhů nádorů a také alergií," uvádí dietoložka Karolína Hlavatá. 

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by denní příjem transmastných kyselin neměl být vyšší než 2,5 gramu (více o tématu čtěte zde). 

"V ideálním případě by jejich obsah  transmastných kyselin měl být pod půl procentem," vysvětluje výživový specialista Petr Havlíček. Výrobce ovšem nemusí povinně na obale obsah uvádět, i proto je lepší kupovat výrobky, které tuto položku uvedenou mají.

Hlídejte obsah cukru

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie, ale také jedna z příčin obezity a následně dalších zdravotních potíží. Podle doporučení pro vyváženou stravu mají sacharidy ve výživě člověka tvořit 50 až 55 procent z celkového energetického příjmu (více o tématu čtěte zde). 

"V případě nákupu potravin s vysokým obsahem sacharidů hlídejte především obsah cukru. Ten by nikdy neměl být vyšší než jedna třetina z celkového množství sacharidů. A když máte možnost volby, volte raději variantu s nižším obsahem cukru," upozorňuje Petr Havlíček.

Vlákniny jíme nedostatek

Kromě obsahu tuků a sacharidů sledujte i obsah bílkovin, vlákniny a soli. Většina lidí v Česku jí málo vlákniny, a to i přesto, že je pro člověka velmi důležitá. Dobře sytí, pomáhá při hubnutí a je nezbytná pro správné zažívání. 

Vypočítejte si svůj body mass index

"Denní příjem vlákniny dospělého člověka by měl být v našich podmínkách asi 30 gramů. Průměrný příjem v Česku je ale pouze 12 až 15 gramů, tedy poloviční," upozorňuje Havlíček. I proto je důležité si při nákupu potravin všímat množství, které obsahuje. 

Pokud uvidíte nápis na obalech výrobků "zdroj vlákniny", má výrobek alespoň 3 gramy vlákniny na 100 gramů výrobku nebo 1,5 gramu vlákniny na 100 kcal výrobku. 

Obsahuje-li potravina alespoň dvojnásobek tohoto množství (tedy např. 6 g vlákniny na 100 g výrobku), pak jej může výrobce popsat nápisem "s vysokým obsahem vlákniny". Toto množství je pro zdravé stravování ideální (více o vláknině čtěte zde).

Se solí opatrně

Velkým problémem dnešní doby je nadměrné užívání soli, které je spojováno s mnoha civilizačními chorobami. A to hlavě s vysokým krevním tlakem.

Každý dospělý člověk by měl konzumovat maximálně pět gramů soli denně. Čtyři gramy však člověk dostane do těla pouze ze surovin, které koupí v obchodě, a to hlavně z pečiva, uzenin, sýrů a polotovarů. Češi podle průzkumu solí až třikrát víc. 

"Všimněte si, že lidé, kteří si dosolují jídlo, aniž by ho ochutnali, bývají často obézní nebo mají nadváhu. Je to dáno i tím, že příliš vysoký objem soli zvyšuje chuť k jídlu," dodává výživový specialista Petr Havlíček. 

Podívejte se ve videu, jak v supermarketu najít ty zdravé potraviny a jak poznat kvalitní nebalené uzeniny, maso a pečivo.