Myšlenky mohou ovlivnit naše emoce, a ty zase mění naše chování. Pokud tedy zvládnete sféru myšlení, znamená to, že se vám podaří zeslabit sílu škodlivých myšlenek a jste na nejlepší cestě si váhové úbytky udržet.
Jezte zdravě a v kliduNechte si poradit od výživových specialistů, sestaví vám jídelníček na míru, případně vám pravidelný přísun kvalitní stravy zajistí vyzkoušená krabičková dieta. |
V první řadě si vytkněte reálný cíl, protože pokud je nedosažitelný, vrací vás jeho zákonité nesplnění zpátky k původním nevhodným návykům, radí psycholožka a zakladatelka Stob obezitě Iva Málková.
Nejčastěji podle ní chybujeme tzv. černobílým myšlením buď-anebo. „Nemusíte být stoprocentně dokonalí, i dílčí úspěch je krůčkem k dosažení celkového cíle. Nedívejte se na sebe jako na tlusté, jídlo nerozlišujte jen na dietní a nedietní (dovolené či zakázané) či dobré a špatné. Počítejte s tím, že chybování je v lidském životě nevyhnutelné,“ píše ve své knize Obezita, malými krůčky k velké změně a dodává, že hubnutí by vám nemělo odčerpávat životní energii, kterou můžete uplatnit daleko účelněji.
„Vypusťte ze svého slovníku slova „vždy“ a „nikdy“, protože takové uvažovaní nedává prostor pro chyby. Přitom nikdo nemůže být dokonalý,“ podotýká psycholožka s tím, že uvažovat bychom měli o svých úspěších, nikoliv o nedostatcích a naučit se mít se rádi pro sami sebe, nikoliv pro naše úspěchy.
„Kdykoliv se přistihnete, že myslíte na něco, co nepodporuje váš nový způsob života, snažte se přeorientovat myšlenky a najít jinou cestu, abyste došli ke svému cíli, a pokud vybočíte ze svých plánů, neberte to jako selhání, ale jako příležitost naučit se příště situaci řešit lépe, neopakujte stále tytéž chyby.“
Hlavním viníkem poctivé, ale marné, snahy shodit kila, mohou být také v první řadě vaše emoce. Silné emoce vyvolávají tělesné změny: zrychlí se srdeční tep, napnou se svaly, ale vy nikam nevyběhnete, nebojujete o život. Energii, nahromaděné napětí, je třeba uvolnit, jinak hrozí psychosomatické onemocnění. „Pokud si v také situaci vezmete například sladkost, napětí opravdu poklesne. Zvolili jste nevhodné řešení, ale dostavila se odměna, vám se dočasně ulevilo. Jenže taková reakce se zautomatizuje a pokaždé, když vás někdo nebo něco rozčílí, sáhnete po jídle.“
„Naučili jsme se to už v dětství, když jsme jako miminka zaplakali, protože nám třeba chyběla maminka a ona nám místo náruče dala třeba piškot. Nemusejí to být ale jen negativní emoční stavy, i chvíle klidu a pohody mnohdy lákají ke konzumaci jídla pro umocnění příjemného prožitku,“ dodává Málková.
Pokud řešíte jídlem běžné denní stresové situace, nejčastěji asi tím, že sáhnete po sladkém, zkuste se řídit některými z šesti následujících rad.
1. Odstraňte sladkosti
Zkraje odstraňte ze svého dosahu sladkosti či jiné potraviny, jimiž stres řešíte.
2. Seznam příjemných činností
Napište si předem seznam jiných příjemných činností, které mě těší (napustím si vanu, zavolám kamarádce, koupím si něco na sebe, půjdu ven se psem....).
3. Břišní dýchání
Jste-li ve stresu, můžete využít některou z relaxačních technik, nejjednodušší je řízené břišní dýchání (nádech zprvu do břicha, teprve pak rozšíříme na hrudník), které pomáhá snížit psychické napětí. Mezi koncem každého nádechu a výdechu uděláme asi 5-7 vteřinovou pauzu.
4. Pozorujte své negativní emoce
Můžete zkusit své negativní myšlenky a emoce pozorovat, aniž byste hodnotili jejich pravdivost nebo důležitost a aniž byste se jim snažili vyhnout nebo je změnit. Jejich síla by měla postupně slábnout, protože k nim změníte postoj.
5. V rozrušení nejím navíc
Pomoct může také pravidlo, že ve stavu nejvyššího rozrušení nejím „jídlo navíc“, případně až po poklesu napětí, to bude zákonitě totiž klesat i bez jídla a je možné, že pak už na jídlo nepomyslíte.
6. Jezte méně kalorické potraviny
Jestliže se vám zpočátku nebude dařit řešit stresy bez jídla, vybírejte si alespoň potraviny méně kalorické s vysokým obsahem vlákniny, které nebudete moci konzumovat naráz, a jezte je opravdu pomalu.
