Roky jsem běhal nejraději co nejvíc nalehko. O batohu jsem nepřemýšlel ani náhodou. Bral jsem ho jako neforemné závaží, které by mi jen ubralo z volnosti, kterou si při běhu užívám. Letos jsem si z donucení jeden koupil a od té doby se naopak cítím nejsvobodněji s báglem na zádech. Právě tak jsem si střihnul nejkrásnější běžecké švihy.
Věci, které v něm nosím, mě třeba nedávno po nočním výběhu na beskydskou Lysou horu vytáhly z krize. Suché triko, lehká bunda, hliníková fólie, pití nebo tatranka a jablko jsou v takových situacích to nejcennější, co můžete mít po ruce.
Pořídil jsem si ho narychlo před červnovou horskou výzvou, která měla podobu sedmdesáti kilometrů v kopcích kolem šumavské Kvildy. Bez průzkumu trhu jsem dal na radu kamaráda, který mi doporučil francouzskou značku Raidlight. Na německém serveru jsem si vybral model Evolution 20.
Když jsem ho za tři dny bez velkého očekávání vybalil, překvapivě se mi líbil. Bylo to úplně jiné kafe než bágl, se kterým jsem se vláčel jako kluk na táboře. Tenhle si mě získal už na první omak různými důmyslnými kapsičkami, systémem kompresních šňůrek, pohodlným zapínáním a hlavně tím, že jsem ho na sobě skoro necítil. Váží pouhých 640 gramů.
Ještě než jsem si dokoupil vak na pití, prubnul jsem ho jen na kratší trasu s jednou lahví vody. Tu jsem si dal do levé části upínacího pásu, kde je speciální kapsa, která se dá využít právě i na lahev. Kupodivu mi v pohybu nevadila. Levá ruka se jí sice někdy dotkla, ale jen tak lehce, že to nerušilo. Jde při běhu i docela pohodlně vyndat, ale vrátit ji zpátky do látkového pouzdra mi ze začátku připadalo spíš jako úkol pro obratného kouzelníka. Pak jsem se to naučil se značným soustředěním zvládat, což se hodilo například při letním maratonu, který jsem si naordinoval jen tak sám na ostrém slunci bez jakýchkoli občerstvovaček cestou. Ale když můžu doplňovat vodu aspoň každých dvacet kilometrů, stačí mi pohodlně dvoulitrový zásobník.
Praktická klokanka
Nejčastěji při dlouhých štrekách používám kapsu o velikosti malé ledvinky na pravém pásu. Je to taková klokanka, jenže na straně. Vejde se do ní v pohodě mobil v obalu a pár dalších drobností, třeba hroznové cukry. Díky zipu z ní nic nevypadne a přitom se do ní dostanu úplně automatizovaně bez jakéhokoli úsilí, což je při běhu k nezaplacení.
Rungo testVšechny běžecké produkty testujeme nezávisle. Co nám firmy neposkytnou, to si koupíme, protože nám jde o představení takových věcí, které jsou podle nás dobré a které vám můžeme s čistým svědomím doporučit. Testovali jsme například: batoh Salomon Skin Pro 10+3 Set, sporttester Crivit, boty Adidas Energy Boost, Salomon Sense Mantra, Walkman Sony NWZ-W273 nebo GPS hodinky Nike SportWatch. Chystáme pro vás testy následujících produktů: Adidas SNova Riot, Scott Kinabalu, Mizuno Elixir 8 a Timex Ironman a další. |
Na pásu, popruzích i těle batohu je celkem asi desítka menších výborně dostupných kapsiček ze síťoviny na drobnější věci, které chce mít člověk v dosahu i při běhu. Vejdou se do nich v pohodě například tuby s gelem, jablko nebo digitální přehrávač. Pohodlně je řešeno i vedení hadičky z vaku. Když tedy nepotřebuji nic ze zadních kapes, není nutné batoh sundávat.
Největší úložný prostor je zevnitř pogumovaný, takže se snadno vymývá. Jeho součástí je i malá zapínací síťovka na cennosti. Vnější látka batohu je lehoučká, rychle schne, ale taky hned promokne. V dešti je proto nutná pláštěnka, kterou jsem si pořídil dodatečně. Levnější řešení je narvat věci do igelitek.
Sedí pevně, ale hůř větrá
Hodně příjemný je systém upínání. Batoh má dva pásy, kromě hlavního na bocích i hrudní. Ten se dá vertikálně posouvat a všechny popruhy se snadno regulují i za běhu, takže jsem zatím nikdy necítil nepříjemný tlak. Dokonce i po více než dvaceti hodinách nonstop nošení batohu, který v plné polní vážil přes šest kilo, jsem neměl žádnou oděrku.
Klady a zápory+ promyšlené praktické kapsičky + pohodlné popruhy, které ani po dvaceti hodinách netlačí + design - rovná záda bez průduchu na vzduch - kapsička na láhev je při běhu hůře dosažitelná - velikost vhodná jen na velmi dlouhé tratě |
Největší vychytávkou je však na první pohled nenápadný systém různých úchytek a stahovacích šňůrek. Díky němu se dá na batoh připnout například oblečení, ale třeba i složené trekové hůlky. Šňůrky se dají jednoduše utáhnout, aby v nich věci pevně držely a batoh měl co nejmenší objem.
Záda i popruhy jsou ze strany, která přiléhá na tělo, vyrobeny z příjemné měkké síťoviny. Nevyhovují mi jen rovná záda. Chybí mi na nich prolisek, kterým by mezi zády a batohem proudil vzduch a kudy by se mohl vypařovat pot ze zad. Myslím, že právě to může být důvodem, proč se mi pot velmi silně koncentruje pod batohem. Kdyby si někdo v cíli sáhl na dolní část mého trika, měl by dojem, že jsem ho právě vytáhl z lavoru.
Chce to menšího bráchu
Na první pohled se v báglu nezapřou Francouzi. Vzhled se jim totiž podle mého gusta povedl.
Zvládli přitom myslet i na bezpečnost a zakomponovali do něj několik reflexních odrazek. Ani během závodů, kde byly tisíce lidí, jsem navíc kromě ruksaku mého parťáka neviděl žádný jiný Raidlight, což je svým způsobem také plus.
Několikaměsíční používání mi potvrdilo, že těch zhruba devadesát eur za batoh i poštovné byla skvělá investice. Navzdory pár drobnostem (hůř dosažitelná kapsa na lahev, rovná záda) slouží skvěle. Navíc mi posunul tréninkové vzdálenosti z dřívějších deseti kilometrů na dvacet i třicet kilometrů, které s ním občas o víkendu dám.
Největší nevýhodou pro běhy do zhruba padesáti kilometrů zůstává velikost. Tenhle ruksak proto brzy doplní nějaký menší brácha na kratší trasy. Běhat s báglem se totiž chystám určitě hodně. Není nad to, když se vydáte do přírody se zásobami a nemusíte desítky kilometrů potkat civilizaci.
Přidej se k nám na Facebooku a zapoj se. Rungo.cz můžeš tvořit i ty.
