Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu a má vliv například na ztrátu hybnosti, mohou se objevit poruchy zraku a citlivosti nebo deprese. Choroba se vyskytuje častěji u žen než u mužů a její první příznaky se ve většině případů objeví mezi 20. až 40. rokem života.
Většina žen právě v tomto věku plánuje založit rodinu. Dříve lékaři dítě ženám s roztroušenou sklerózou rozmlouvali, dnes je však možné pomocí správně zvolené léčby i plánovaného rodičovství zajistit, aby se zdravotní stav pacientky nezhoršil.
Žena může otěhotnět v době, když rok před tím neměla projevy nemoci, má stabilizovaný nález na magnetické rezonanci a nebere léky, které by mohly poškodit dítě. Většina pacientek užívá jen vitamin D, případně malé dávky kortikoidů v dávkách, které neohrozí vývoj plodu.
V těhotenství si tělo vytváří hormony, které chrání matku i dítě. A žena je průběžně pod dohledem gynekologa a neurologa. V prvním trimestru nastupují hormonální výkyvy, ale pak se stav stabilizuje.
"V průběhu let jsme sledovali 55 maminek s roztroušenou sklerózou, pouze pět z nich mělo v těhotenství lehkou ataku nemoci," říká lékařka Eva Meluzínová z Fakultní nemocnice Motol.
Dědičnost je nízká
U rodičů často panuje obava i z toho, že by dítě mohlo mít roztroušenou sklerózu také. "Studie ale říkají, že pokud má jeden z rodičů roztroušenou sklerózu, tak je tříprocentní pravděpodobnost, že onemocní i potomek. Pokud mají roztroušenou sklerózu oba rodiče, stoupne pravděpodobnost na 30 procent," vysvětluje lékařka Meluzínová.
Dodává, že za vznik choroby může mimo jiné určitá genetická dispozice. Nemoc se dědí polygenně, vznik choroby je tedy zprostředkován mnoha geny. Další příčiny vzniku onemocnění nejsou zcela objasněny, zvažuje se vliv životního prostředí, kouření i nedostatek slunce, a tím i vitaminu D v severním mírném pásmu, kde se nemoc vyskytuje nejčastěji.
Pomoc pacientům s roztroušenou sklerózou poskytuje server www.rskompas.cz |
Riziko potratu není u žen s roztroušenou sklerózou větší než u žen zdravých, vývoj plodu totiž není nemocí ovlivňován. Po porodu se kvůli poklesu hladiny hormonů zvyšuje riziko, že se nemoc zhorší.
Některým ženám se proto může po porodu podávat intravezní imunoglobulin, který v některých případech může riziko vzniku příznaků nemoci zmírnit. Kde se nemoc opět projeví, nebo dojde ke zhoršení na magnetické rezonanci, tam je třeba ukončit kojení a začít s původní léčbou před těhotenstvím.
V šestinedělí bývají maminky často unavené a odehrávají se v nich hormonální změny, což může mít vliv na průběh onemocnění. Není ovšem pravidlem, že by se nemoc u všech maminek s roztroušenou sklerózou v tomto období zhoršovala.
