Zdálo se to jako skvělý nápad, napsat o podniku s podtitulem "Běh za hezčí zadeček", zvláště když součástí plánu bylo i nafocení – těch zadečků. Speciálně běžci mají totiž k této partii ženského těla zvláštní vztah. Dámy prominou, ale páni, účastníci smíšených běžeckých závodů, mají takovou úchylku, že když už jim moc nejde běžet, přisají se pohledem na před nimi běžící zadeček a nechají se jím dotáhnout do cíle.
Ryze ženský běh Dámská pětka sliboval účast osmi desítek běžkyň, a tedy bohatou fotografickou žeň, jenže... Když se slečen a paní sešlo na startu bezmála 130, dostal úkol náročnější kontury. Jak se v tom skvostném výběru rozhodnout, který zadeček ulovit do fotoaparátu, zvlášť když se vám při náročném rozhodování mlží zrak?
Naštěstí mě zachránilo pár dam ochotných mi postát a nastavit zadečky k fotografování v klidu. A nakonec jsem spáchal i pár běhajících zadečků, snad se budou líbit. A snad za jejich publikování nebudu příště vyhoštěn ze všech ženských běžeckých závodů. To by mě fakt mrzelo, protože atmosféra je na nich vždy skvělá a kam oko pohlédne, tam… ale o zadečcích už dnes dost.
Posuňme se místo toho trochu výš. Ne, nebojte se, na jiné partie dámského těla jsem se už nezaměřoval, tedy snad kromě obličejů, z nichž vyzařovala odhodlanost k boji a dobrá nálada. Tím "výš" myslím to, že je skvělé, jak se nám ženské běhání v Česku rozbujelo.
Fakt mám radost, že tu běhá tolik holek, dam i zralých žen a že se k sobě tak mají. Pozor, tím myslím to, že spolu běhají a pak jsou schopné pro sebe a ostatní ženy uspořádat tak pěknou běžeckou akci. Taky se mi líbí, když zůstanou tak nad věcí, že dají do názvu svého závodu slova "Běh za hezčí zadeček". Pro příště bych však navrhoval, aby tuhle myšlenku podpořili i pánové, kteří by sestavili odbornou porotu, která by pak v této kategorii vyhlásila vítězky.
Ovšem se sestavováním poroty by to bylo dost těžké, neboť by v ní nesměl být nikdo z blízkých zúčastněných žen. Ten by pak musel těžce vysvětlovat, že neprosadil vítězství své favoritky. Možná by pak byl i pár dní bez večeře, ale na druhou stranu by taková nucená hladovka mohla prospět jeho zdraví. Ale nevím, zda by to vůbec byl dobrý nápad, nejspíš by to skončilo jako při volbě královny krásy v památném filmu Hoří, má panenko.
A tady bych svou sobotní úvahu raději skončil, abych se do toho ještě více nezamotal a nezůstal nakonec o hladu sám.
Miloš Škorpil - zakladatel www.bezeckaskola.cz a čestný šéfredaktor Rungo.cz
