Termín zimní únava je snad nejoblíbenějším slovním spojením peciválů. V chladných dnech, kdy sluníčko téměř nevysvitne, zaměňují totiž svou lenost právě za tento pojem. Stejně jako většina z nás. V posteli zůstáváme déle, víkendy častěji trávíme u filmů a aktivita celkově klesá.
Jenže to nikomu energii nevrátí. Tělo již dávno v zimě více spánku nepotřebuje, a pokud ho dostane, reaguje spíše opačně - únavou z přespání.
Dodržujte spánkový režim
Stačí týden deštivého počasí, několik krátících se dní a mnozí lidé spouští nezastavitelnou spirálu zívání. I šéfové slýchávají mnohem častěji výmluvu typu: nemohl jsem se dostat z postele, potřebuji prostě víc spát.
Ale pozor, drazí vedoucí. Nemusí. Povídačky o zimním spánku patří do dávné historie. Podnebí se již nepřizpůsobujeme. Málokdo dnes chodí spát se slepicemi a vstává s prvním rozbřeskem. Delší doba strávená v posteli byla omluvitelná jen tehdy, kdy lidé ještě nevyužívali umělé světlo v takové míře jako my.
"Dnešní společnost je již přetechnizovaná, nemáme důvod napodobovat chování předků. Dříve lidé měli v létě více povinností a k tomu jim svítilo slunce dlouho, v zimě pak práce ubylo," říká Martin Pretl z pražské spánkové poradny. Tělo navíc potřebuje denně stejný počet hodin spánku. Mělo by vědět, kdy přesně se má na odpočinek připravit a kdy bude muset být zase aktivní.
Jak se připravit na zimu?* Dodržujte spánkový režim, nepodléhejte pocitu únavy a vstávejte stejně jako v létě. |
Jakékoliv výkyvy jsou špatné. Lidem, kteří trpí nějakou poruchou spánku, se nepravidelnost vrátí. "Na podzim se častěji objevují poruchy nálad a právě třeba zvýšená spavost může být jednou z příčin," upozorňuje doktor Pretl. Proto si dávejte pozor, únava a pocit ospalosti by měly při takových změnách trvat maximálně čtrnáct dní. Pokud je to více, vyhledejte lékaře. Může se jednat o nějakou poruchu, která se dá snadno vyléčit.
Doplňky kupujte s rozvahou
Když se řekne příprava na zimu, mnoho lidí si představí utracené tisíce a fronty v lékárnách. Doplňků stravy je řada. Klíč, jak se v nich vyznat, ale chybí. Oslovení odborníci k nim mají spíše skeptický vztah. "Určitě je vhodnější získávat doplňky ze stravy, je ale pravda, že ty koupené vám neuškodí," říká odborný garant Očkovacích center Avenier Rastislav Maďar.
To Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy je k těmto umělým doplňkům přísnější. "Studie neukázaly, že by nějak pomohly v prevenci respiračních onemocnění. Pokud jde o koncentráty z přírodních zdrojů, například vitamin C ze šípku, tam by se mohlo o účinnosti uvažovat. Něco jiného jsou ale třeba tuky z mořských ryb nebo probiotika, kde se pozitivní účinek podařilo jednoznačně prokázat, ať již ve snížení výskytu, tak i ve zkrácení průběhu onemocnění," uvádí Suchánek.
Tukové zásoby nepotřebujeme
Úměrně s klesající teplotou roste spotřeba cukrovinek, pamlsků a tučnějších jídel. I ti, kdo se regálům se sladkým vyhýbají v letních měsících obloukem, začínají v těchto dnech polevovat. Vymlouvají se přitom na fyziologickou potřebu.
Jenže zapomínají, že v době, kdy téměř každý bojuje s nadváhou, to není třeba.
"Na zimu jsme si z hlediska evoluce museli dělat energetické zásoby. Jenže v dnešní době bychom měli být velmi opatrní, protože už nám období hladovění v zimě prostě nehrozí," připomíná Suchánek.
Zaměřit byste se měli více na přísun vitaminů, volit sezonní ovoce a zeleninu, například kysané zelí. Pro sacharidy to přitom platí úplně opačně, v zimním období bychom jejich příjem měli snížit, většina lidí totiž odloží jakékoliv pohybové aktivity zase až na teplejší dny. Pokud je pro vás ale představa bez sladkého zničující, dejte si dopoledne pořádnou dávku ovoce. Chuť na sladké během odpoledne bude minimální. Pokud přijde, najděte si zdravější mlsání. Vhodné jsou například rozinky, sušené ovoce bez přidaného cukru nebo třeba proteinové tyčinky.
Přes zimu sportuje jen deset procent lidí
A stejně tak jako lidé v zimě málo bojují s chutí na sladké, stejně málo se nutí do cvičení.
"Potřeba sportu a pohybu také vychází z určitého psychického rozpoložení. Už od podzimu je kolem nás méně slunečního svitu, je chladněji, zpomaluje se náš metabolismus. U velkého procenta populace se projevuje určitý depresivní syndrom a v tomto stavu se nikomu do ničeho aktivního nechce," vysvětluje nechuť hýbat se v zimě sportovní lékař pražského zdravotnického zařízení Geri Miloš Matouš.
Pouze deset procent lidí s pohybem v zimních měsících nepřestává, občasní cyklisté a turisté začnou až na jaře a ti, kdo hrají tenis nebo squash, se přesouvají do hal.
Pokud jste milovníci zimních sportů, nezapomínejte na protažení, je ještě důležitější než v létě. Jestliže jste přes léto zaměřeni více na aerobní aktivity, zkuste v chladnějších měsících i ty klidovější.
"Ideální je kombinace takových cvičení jako pilates dvakrát týdně a dvakrát týdně kondiční trénink," dodává Matouš.
