Mnoho lidí si ke kortikoidům vypěstovalo tak silný odpor, že pro něj lékaři vymysleli termín "kortikofobie".
"Pacienti s touto fobií buď rovnou odmítnou jakoukoliv hormonální léčbu, nebo si prášky sice domů odnesou, ale po přečtení příbalového letáku je neužívají. Další skupina lidí je přestane brát ihned poté, co se dostaví účinek," říká alergoložka a členka České iniciativy pro astma Ester Seberová.
Lékařka dodává, že přibližně 95 procent pacientů užívajících kortikosteroidy v prvním roce léčby nedodržuje předepsaný plán, čímž svou léčbu ztěžuje. Lidé se obávají nežádoucích účinků, jako je zpomalení růstu, snížení pevnosti kostí a úbytek svalů, ztenčení kůže, zvýšení ochlupení, cukrovka nebo snížení imunity.
Za mnoho mýtů mohou původní léky
"U moderních přípravků určených pro lokální využití však byla v minulosti opakovaně prokázána jejich bezpečnost," zdůrazňuje Ester Seberová.
Omyly v léčbě alergické rýmy kortikosteroidy:- Mírné příznaky je lepší tolerovat - Léků je třeba užívat co nejméně a jen při velkých potížích - Léky je nutno vynechat ihned po dosažení efektu - Alternativní metody jsou bezpečné a "zdravé" - Volně prodejné léky nemohou uškodit - Kortikosteroidy jsou nebezpečné |
Takzvaná topická léčba dokáže dopravit lék v účinné dávce do místa zánětu a zajistit, aby tu setrval co nejdéle. Maximálně také omezí množství aktivního léku v organismu a rozvoj vedlejších účinků.
"S čistým svědomím je předepíšu i dětem nebo těhotným matkám. Vždy je třeba zvážit to, co je pro organismus větší zátěží: neléčená choroba či přísun kortikoidů," vysvětluje lékařka.
Za velmi nebezpečný považuje fakt, že lidé kortikoidy vysadí okamžitě poté, co se jejich stav zlepší.
"Tyto léky je nutné podávat i v době, kdy se onemocnění neprojevuje," zdůrazňuje doktorka Seberová. Podle ní si mnoho lidí léčí například ekzém nebo alergickou rýmu alternativními metodami, především pomocí bylinek.
"Proti bylinkám nemám naprosto nic, ale pokud dáte alergikovi směs heřmánku a pelyňku, můžete v něm vyvolat těžkou alergickou reakci," upozorňuje.
Proti alergické rýmě
Kortikoidy se podávají kromě jiného také při léčbě alergické rýmy, kterou lidé většinou mylně považují za banální onemocnění.
"Alergická rýma je postižení sliznice horních dýchacích cest způsobené alergickým zánětem a je většinou spojena se zánětem spojivek. Hrozí při ní snížení pracovní výkonnosti a soustředění, ale má vztah k dalším chorobám: průduškovému astmatu, alergickému zánětu hltanu a hrtanu nebo nosních dutin," říká profesor Petr Pohunek z České iniciativy pro astma.
I on má bohaté zkušenosti s pacienty, kteří odmítají léčbu kortikoidy z obav z nežádoucích důsledků.
"Při použití topických kortikosteroidů u pacientů s alergickou rýmou nebo astmatem je jejich největším rizikem neužívání," shrnuje lékař a dodává: "Kortikosteroidy jsou hormony, které si vyrábí naše vlastní tělo. Není to žádná cizorodá látka. Antikoncepce jsou také hormony a nikdo se nad ní nepohoršuje."
