O retenci mléka jsem toho přečetla dost, takže jsem si okamžitě naordinovala teplou sprchu, masáže a klid. Při kojení jsem dcerku přikládala k nemocnému prsu, protože pravidelné odsávání mléka je pro vyléčení důležité.
Ve volných chvílích jsem ještě na bolavé místo dávala obklad z vychlazeného tvarohu a odpoledne se zdálo, že se bulka zmenšuje a bolest ustupuje.
Další ráno, další bolesti
Další ráno se ale vše opakovalo. Volala jsem laktační poradkyni, která mi potvrdila, že pokud nemám teplotu (což jsem skutečně neměla), jde jen o retenci a musím být zkrátka trpělivá, že to někdy trvá déle. Poradila mi, abych při kojení přikládala malou bradičkou směrem k postiženému místu, že se tak prso lépe vyprázdní.
Řídila jsem se tedy jejími radami, ale bylo to čím dál obtížnější, protože kojení začínalo být velmi bolestivé. Dokonce se mi zdálo, že prso trochu otéká. Pořád jsem prso masírovala, nahřívala a přikládala tvaroh, ale nepomohlo to.
V noci mi prso narostlo snad o jednu velikost. Hned ráno jsem zamířila ke svému gynekologovi, ale bohužel zrovna neordinoval. Sestra mi změřila teplotu, nebyla zvýšená. Prohlédla mi prso, prohmatala ho a opět mě poslala domů s diagnózou retence. Ještě mi prso promasírovala a doporučila mi, ať si v lékárně koupím hřejivé gelové polštářky a přikládám na bolavé místo.
Prso bolelo čím dál víc
Začínala jsem být zoufalá, protože prso otékalo a bolelo čím dál víc. Večer se mi udělalo zle a teplota zničehonic vyskočila skoro ke čtyřicítce. Manžel naštěstí nezaváhal a odvezl mě i s dcerkou na pohotovost.
Ordinující doktor se na mě jen zběžně podíval a předepsal mi antibiotika. Mělo se mi po nich prý ulevit, ale neulevilo.
Horečka mě sice přešla, ale prso vypadalo i další večer pořád stejně a bolest v něm už doslova pulsovala. Nechtěla jsem zase otravovat na pohotovosti, ale manžel mě přemluvil. Opět nás naložil do auta a jeli jsme. Ten večer ordinoval jiný doktor. Prohlédl mi prso pod ultrazvukem a bylo jasno. Na obrazovce se objevilo velké ložisko hnisu.
Téměř 400 mililitrů hnisu
Ihned mě poslal na chirurgii a ještě tu noc mi v lokálním umrtvení ložisko rozřízli, tkáň vyčistili a zavedli dren. Doktor mi později řekl, že z rány odsáli skoro 400 ml hnisu!
Umístili mě na pokoj i s dcerkou a doporučili kojit. Měla jsem sice k dispozici i elektrickou odsávačku, ale s ní to bolelo mnohem víc než při kojení. Ale kojení bylo dost obtížné, protože rána zasahovala až do dvorce, takže to znamenalo před každým kojením ránu vyčistit, překrýt sterilním krytím a dobře na všech stranách oblepit.
Měla jsem strach, jestli bude malá pít, protože náplast sahala skoro až k bradavce, ale naštěstí jí to nevadilo. Jen jsem musela hlídat, aby z drenu nic neteklo a nedostalo se to malé k pusince.
S kojením jsem neskončila
Byla jsem hospitalizovaná pět dní a během té doby se u mého lůžka vystřídalo hodně doktorů. Někteří mi doporučovali ihned ukončit laktaci, jiní mě v kojení naopak podporovali, takže jsem se rozhodla kojit a kojím dodnes, i když je dcerce už deset měsíců.
Když jsem se ptala na diagnózu, dozvěděla jsem se, že nešlo o retenci, ale o mastitidu. A dle vyjádření doktora šlo o velmi pokročilé stadium. Něco takového prý za dvacet let praxe ještě neviděl. Úplně se hrozil, když jsem mu vyprávěla, jak dlouho se všichni domnívali, že je to retence. Prý to byl zánět prsu už od začátku a není pravda, že zánět musí vždy doprovázet teploty.
Ještě mi doporučil, že pokud příště objevím zarudlou bulku v prsu, jejíž stav se ani po 24 hodinách přikládání obkladů a masáží nezlepší, mám ihned navštívit svého gynekologa. Kdybych to udělala hned, ušetřila bych si tím spoustu problémů.
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
