Problémy s váhou má také 17 procent dětí, řekl předseda České obezitologické společnosti docent Vojtěch Hainer. I když až 70 procent ovlivňuje genetika, záleží podle něj na každém, zda upraví životní styl tak, aby se genetická náchylnost neprojevila. Těžkou obezitu je nutno považovat za nemoc a léčit ji, zdůraznil lékař.
"Obézních je 1,5 milionu dospělých a jejich počet prudce roste, v tom kopírujeme celosvětový trend," podotkl Hainer. Obézní jsou častěji nemocní a trpí častěji metabolickými komplikacemi a některými typy nádorů. Průměrné roční náklady na léčbu obézního pacienta dosahují 115.000 korun.
"Náklady na zdravotní péči u závažně obézních jsou trojnásobné oproti nákladům u osob s normální hmotností a tvoří až devět procent z celkových zdravotních výdajů, tedy desítky miliard korun ročně," uvedl Hainer. Z obezity se tak podle něj může během několika let stát neřešitelný ekonomický i zdravotnický problém.
O léčbě obezity budou hovořit lékaři od čtvrtka 7. 10. na obezitologickém kongresu v Hradci Králové. Zavítá mezi ně ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, podle Hainera to bude poprvé, kdy setkání obezitologů navštíví šéf resortu. Hainer v tom vidí náznak, že by se politici mohli zajímat o to, jak podpořit obyvatelstvo v příklonu ke zdravému životnímu stylu. To je podle vědeckého sekretáře společnosti a obezitologa Petra Suchardy právě úkolem státu.
"Jsem založením liberál, ale jako se nikdo nediví, že na silnici se jezdí vpravo, tak je potřeba stanovit pravidla, která každému přinejmenším ukážou, jak se zdravě chovat," vysvětlil.
Místopředsedkyně společnosti Dana Müllerová z Fakultní nemocnice Plzeň doplnila, že státy EU se zavázaly k tomu, že do roku 2015 pandemii obezity zvrátí. První úspěchy zaznamenaly skandinávské země - Švédsko letos poprvé zastavilo nárůst obezity u dětí. Finsko snížilo v uzeninách plošně množství soli, a tak v zemi klesly počty infarktů, které se solením, a tedy vysokým tlakem úzce souvisejí.
