Zpočátku jsem si samozřejmě myslel, že to nic není, že stačí, když si budu přirození mýt třeba i víckrát denně, nejen večer, a že se těch šupinek zbavím. A ono to taky tak bylo. Bílé šupinky odpadly a zdálo se, že je po problému.
Navíc má tehdejší partnerka, které jsem o problému řekl, chodila na pravidelné gynekologické kontroly a byla v pořádku. Jenže pak se šupinky objevily znovu a ve větším rozsahu. A zase zmizely a zase se objevily a rozšiřovaly se.
Dostal jsem první mastičku
Tak to šlo dlouhé měsíce, možná dokonce i několik let. Věděl jsem, že musím k doktorovi. Sbíral jsem na to odvahu taky pár měsíců. Přece jenom to není bolavý zub nebo vymknutý kotník. Komu by se chtělo "chlubit" tím, že má vyrážku na přirození?
Ve městě, kde jsem tehdy bydlel, jsem se tedy objednal ke kožnímu lékaři. Doktor můj penis prohlédl a předepsal mi mastičku. Uklidnil mě, že nejde o nic vážného, že to bude brzy v pořádku.
Když jsem odcházel z ordinace, byl jsem velice spokojený. Jednak proto, že jsem dokázal překonat vlastní stud, a hlavně z toho důvodu, že jsem měl mastičku, v níž jsem viděl svou záchranu. Jenže to tak nebylo.
Máte plíseň, pane
Po několika měsících se mi vyrážka vrátila. A byla opět na větším místě, respektive vypadala mnohem hůř. Z přirození se mi rozlezla na předkožku.
Byl to takový bílý povlak, jakoby ztvrdlá kůže, která navíc občas popraskala, takže se objevily drobné ranky.
V takových chvílích se močení stalo doslova utrpením. Moč se dostávala do ranek a způsobovala mi na záchodě dosti nepříjemné chvilky.
A tak jsem vyrazil do lékárny a znovu začal používat mastičku, kterou mi kdysi doporučil doktor. Jenže ona nezabírala. A nezabíraly ani jiné, které jsem vyzkoušel.
Bylo jasné, že budu muset do ordinace znovu. Problémem bylo, že můj tehdejší doktor už byl v důchodu, navíc jsem se přestěhoval do jiného města. Musel jsem si najít někoho jiného – v mém obvodu měla ordinaci doktorka. Ach jo! Takže teď dokonce budu ukazovat přirození nějaké cizí ženské v bílém plášti.
Opět jsem nejprve musel sebrat odvahu, a pak jsem vyrazil. Doktorka mi řekla to samé, že mám plíseň, a předepsala mi nové léky, doporučila vůbec nepoužívat na intimní partie obyčejné mýdlo, raději jen vodu, a taky mi doporučila máčet postižené místo v čaji, prý se tím zklidňuje citlivá pokožka. Střídat to mám s koupelí v hypermanganu.
Skončil jsem v nemocnici
Snažil jsem se dělat všechno tak, jak mi řekla doktorka. Znovu jsem měl dobrou náladu a věřil, že mým trablům už bude definitivně konec.
Jenže po přechodném zlepšení se mi problémy vrátily. A zase jsem na tom byl hůř. Plíseň postupovala a dokonce způsobila to, že mi "vyžrala" část předkožky, takže jsem ji už nemohl přetahovat…
Byl jsem zoufalý. Proč zrovna já? Vždyť nejsem žádný špindíra, nejsem promiskuitní, dokonce jsem se mezitím oženil a narodila se mi krásná dcera. Tak proč já?
Hledal jsem na internetu a zjistil, že podobné problémy jako já má spousta mužů. Dokonce jsem byl překvapen, kolik z nich si na různých internetových stránkách stěžovalo s opakovanými potížemi s plísňovým onemocněním penisu.
A jak jsem pochopil, taky to nebyli žádní promiskuitní parchanti, co by si takovou nemoc zasloužili.
Na internetu jsem se taky dozvěděl o radikálním řešení – obřízce. A nenašel jsem prakticky nikoho, kdo by měl s tímto zákrokem – po zdravotní a sexuální stránce – nějaký problém. A tak jsem se vydal na operaci do nemocnice i já, v téměř šestatřiceti letech.
Obřízka byla spásou
Operaci mi provedli v celkové anestezii, takže jsem nic necítil. Po pár dnech zmizely jakékoli známky po operaci a asi za deset dní, kdy mi byly odstraněny stehy, jsem se mohl pomalu vrátit dokonce i k sexuálnímu styku.
Zpočátku byl sice žalud trochu přecitlivělý, ovšem za pár měsíců už bylo všechno v pořádku. A hlavně: svých zdravotních potíží jsem se zbavil. Nadobro!
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
