Špičkový chirurg operuje tlukoucí srdce. Sledujte unikátní zákrok

K Michaelu Schumacherovi mezi kardiochirurgy je přirovnáván věhlasný Jean Paul Sergeant. Špičkový belgický operatér provedl včera v motolské nemocnici srdeční by-pass bez mimotělního oběhu mimořádným, o mnoho bezpečnějším způsobem.

Na operačním sále nebylo skoro k hnutí. Kromě pozorovatelů z řad odborné veřejnosti dostala možnost přihlížet zákroku i redakce iDNES.cz.

Rozhovor

Na příští týden chystáme rozhovor s profesorem J. P. Sergeantem.

By-pass srdce bez mimotělního oběhu se už na různých klinikách provádí, ale Sergeant ho precizoval. "Dovedl k dokonalosti metodologii nejběžnější operace v kardiochirurgii, tedy aortokoronárního by-passu. Unikátní je v tom, že se snížila úmrtnost u této operace o padesát procent," upozorňuje docent Marek Šetina, přednosta kardiochirurgické kliniky v Motole.

Operace se provádí v celkové anestezii pacienta, ovšem bez použití mimotělního oběhu (krevní oběh je veden mimo tělo, a srdce tedy nebije), což znamená na tlukoucím srdci. Profesor Sergeant to přirovnává k opravě motoru: "Když mechanik mění válec, provádí to s vypnutým motorem. V tomto případě je to, jako by opravu dělal s motorem zapnutým."

Operují srdce, i když tluče

Operatér pomocí stabilizátorů částečně znehybní okolí místa, kam bude našívat aortální štěp. Poté pomocí mikrochirurgických nástrojů vypreparuje tepnu, do které zavede speciální plastovou trubičku. Díky ní krev proudí dále do srdce a nedochází ke krevním ztrátám.

Profesor pak přišije cévní štěp jedním koncem a druhý nechává volný. Takto postupuje ještě třikrát (provádí se čtyřnásobný by-pass).

Pohled na tlukoucí srdce ještě umocní, když jej trochu vyzvedne z těla a nasměruje tak, jak potřebuje. Když jsou štěpy připravené, na aortu profesor nasazuje speciální svorku. Na ni je pak možné přišít konce štěpů. V poslední fázi, těsně před šitím, se plastová trubička, skrz niž proudí krev srdcem, odstraní a zákrok je hotový.

Je Schumacherem mezi operatéry

Operaci bez mimotělního oběhu provádí chirurgové po celém světě, včetně českých. Operace provedená profesorem Sergeantem se odlišuje tím, že tuto metodu vylepšil, a snížil tak riziko úmrtí.

Zásad, které aplikuje, je velké množství: od toho, že musí být na sále určitá teplota, musí být dán přesně krevní tlak a pulz, až po přesnou hladinu krevních plynů a minerálů v krvi. Faktorů jsou desítky.

"I když umíme řídit, přesto se těžko můžeme srovnávat s Michaelem Schumacherem. I když budeme trénovat, nikdo z nás se pravděpodobně nenaučí řídit jako on. Profesor Sergeant je takovým Schumacherem mezi kardiochirurgy, ale na rozdíl od řízení formule se jeho metodu lze naučit," říká docent Šetina o profesorovi, který své poznání předává dál a své kolegy chirurgy metodu učí.

"Za více než deset let vypracoval metodiku operace tak precizně a do takových detailů, že metoda je reprodukovatelná i standardním kardiochirurgem. A o to jde. Žádná nová metoda nemá v medicíně nebo v kardiochirurgii valného významu, pokud je ji schopen provádět jeden geniální chirurg. Význam má tehdy, pokud je metoda natolik přístupná a jednoduchá, že ji může použít většina chirurgů," vysvětluje docent Šetina.

Kromě toho, že je zákrok méně invazivní a riskantní, má také další výhody, především ekonomické. "Při této operaci jsou běžně jen tři lidé, klesají tedy náklady na personál. Je také méně náročná na vybavení. V současné době, kdy světem otřásá ekonomická krize, je snižování nákladů na předních místech," dodává profesor Sergeant.