Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence, při které dochází k výraznému narušení fungování postiženého a vrcholí rozvratem osobnosti, upoutáním na lůžko a smrtí. Její příčiny doposud nejsou známy a stejně tak zatím neexistuje ani léčba. Vědci však už znají některé rizikové faktory, které k jejímu vzniku přispívají.
Rodinné zatížení
Pokud mají oba vaši rodiče alzheimera, existuje obrovské riziko, že tato choroba se časem rozvine i u vás. Studie zveřejněná minulý týden v Archives of Neurology prokázala, že rodinné zatížení hraje v pozdějším rozvoji Alzheimerovy choroby větší roli, než se vědci doposud domnívali.
Výzkum realizovaný na univerzitě v Seattlu se zaměřil na dospělé děti ze 111 rodin, v nichž byla oběma rodičům diagnostikována Alzheimerova choroba. Výzkumný vzorek tak tvořilo 297 dospělých, z nichž 98 bylo starších sedmdesáti let. U čtyřiceti dvou procent z nich byly shledány příznaky Alzheimerovy choroby. To je několikanásobně vyšší výskyt než u běžné populace, kde se prevalence pohybuje okolo deseti procent.
"Závěry výzkumu potvrzují obrovskou roli genů v rozvoji této ničivé choroby," říká Thomas Bird, autor studie.
Cvičte si mozek
Riziko, že onemocníte alzheimerem, se dále zvyšuje s postupujícím věkem. Onemocní jím jeden z osmi lidí starších šedesáti pěti let. U lidí starších osmdesáti pěti let je však riziko onemocnění už více než padesátiprocentní. Odborníci udávají, že každých pět let po pětašedesáti se riziko alzheimera zdvojnásobuje.
Je vám méně než pětašedesát a ve vaší rodině se Alzheimerova choroba nikdy nevyskytla? To ještě neznamená, že jste mimo nebezpečí. Výzkumy opakovaně potvrdily souvislost mezi vážným zraněním hlavy a pozdějším výskytem choroby. Často se tato souvislost prokázala například po autohaváriích, kdy lidé v autě neměli zapnuté bezpečnostní pásy, které by ztlumily náraz hlavy.
Za prokázanou se považuje i spojitost mezi cvičením, zdravým stravováním a nižším rizikem rozvoje alzheimera. Před rozvinutím choroby chrání i vyhýbání se tabáku, omezení konzumace alkoholu, ale i častý společenský styk a sociální aktivity. Stejně tak jsou méně postižení lidé, kteří vyvíjejí intelektuální činnost a udržují svůj mozek neustále ve formě.
