Podle vědců z univerzity v Düsseldorfu dokáže i kratičký spánek v mozku nastartovat paměťové procesy. Pouhých šest minut spánku u dobrovolníků způsobilo, že si po něm výrazně lépe vybavovali slova, napsal vědecký časopis New Scientist.
Pokusu se zúčastnila skupina studentů, kteří si měli zapamatovat skupinu slov a po hodinové pauze je vyjmenovat. Během této hodiny mohli někteří z nich spát asi šest minut. Tito studenti po probuzení vykázali lepší výsledky v testu paměti.
Souvislost spánku a paměti prokázala už řada studií, s tím, že klíčovou roli hraje přirozený cyklus střídání spánku a bdění. Tato je však podle internetových stránek BBC News první, která hovoří o prospěšnosti byť jen kratičkého zdřímnutí. Podle britských vědců je k dosažení účinku na paměť třeba delšího spánku.
To američtí vědci zkoumali krátká zdřímnutí během dne u seniorů. Došli k tomu, že ti, kteří mají přes den problém zůstat bdělí, čelí čtyřnásobně vyššímu riziku mozkové mrtvice než ti, již problém s neplánovaným zdřímnutím během dne nemají. O výsledcích svého výzkumu informovali američtí vědci z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Podle nich jsou starší lidé, kteří přes den bojují s přemáháním spánku, náchylnější také k infarktům a dalším srdečním a cévním onemocněním.
Vědci z Kolumbijské univerzity zkoumali 2 153 lidí s průměrným věkem 73 let. Během výzkumu nechali pacienty zaznamenávat, jak často usnou při různým denních aktivitách - například při sledování televize, po obědě či v autě. Asi 44 procent ze zkoumaných osob prý běžně neusíná, 47 procent usne občas a devět procent usíná velmi často.
Výsledky studie ukazují, že těm, kteří neplánovanému spánku během dne podlehnou jen občas, hrozí mrtvice 2,6krát častěji, než je průměr. Oproti tomu lidé, pro které je zdřímnutí během dne častým průvodním jevem, čelí až 4,5krát vyššímu riziku mozkové mrtvice.
Podle vedoucí vědeckého týmu Bernadette Bodenové-Albalaové vědci zatím nevědí, jak přesně denní ospalost souvisí se zvýšeným rizikem mrtvice.
Lékaři uvažují i o tom, že by zde mohla existovat souvislost s jednou z poruch spánku, takzvaným syndromem spánkové apnoe (SAS), při které člověk ve spánku na pár vteřin přestane dýchat. Tato porucha postihuje každého dvacátého člověka.
Na další výsledky si budeme muset počkat. Studie Kolumbijské univerzity je první vědeckou analýzou vztahu mezi denním spánkem a kardiovaskulárními chorobami.
