Tento parazit "rozežírá“ člověka zevnitř. Ohroženi jsou zejména neočkovaní turisté, kteří ani po příjezdu domů lékaři při obtížích neřeknou, že pobývali v tropech.
Ročně touto zákeřnou, ale léčitelnou chorobu onemocní až tři miliony lidí, v Česku jde zatím o několik případů. Zákeřná je i horečka dengue, která se zpočátku podobá chřipce a postihuje děti i dospělé. Horečky mohou dosahovat 40-41 °C. U těžkých případů končí nemoc šokem a následnou smrtí. A na vině je opět komár. V Česku ročně touto horečkou onemocní 50 lidí. Když se léčí včas, málokdy zemřou.
Vědci proto důrazně varují, aby se lidé před cestou do exotických zemí nechali očkovat a v případě potíží netajili, kde se mohli nakazit.
Z dovolené si přivezl paratyfus
Vysoká horečka a urputné průjmy. Právě s těmito příznaky se před pár dny objevil mladý muž na infekční klinice pražské Bulovky. Lékaři zjistili, že má paratyfus, nemoc podobnou nebezpečnému břišnímu tyfu. Tedy takovou, která u nás byla rozšířena zejména za druhé světové války a dnes se vyskytuje hlavně v rozvojových zemích. Chorobu si mladík přivezl z Indie.
"Nakazil se pravděpodobně z jídla, to je u těchto nemocí časté,“ vysvětluje primářka z kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Na Bulovce Hana Roháčová.
Tyfus a paratyfus nejsou jediné nemoci, které si v posledních letech Češi často vozí z cest. Na oddělení doktorky Roháčové ročně ošetří desítky případů malárie, kterou se turisté nakazí například ve střední Africe, Jižní Americe nebo Indii. "Příznaky si přitom v raném stadiu nemoci může lékař splést třeba se zápalem plic,“ varuje Hana Roháčová. Malárie se totiž ohlásí horečkou a třesavkou. Stejně tak další nebezpečnou nemoc - leishmaniózu - nemusí lékař jen tak rozeznat. "Opakovaně se u nás objevili pacienti, kterým se objevil vřídek, jenž tuto nemoc provází, oni s tím šli za svým lékařem a ten jim jen předepsal nějakou mast. Netušil totiž, že pacient byl v cizině,“ popisuje lékařka. Přitom jde o vážnou nemoc, jejíž léčení může zabrat až rok a napadené místo na kůži po ní zůstane zohaveno. Ještě horší je takzvaná orgánová forma leishmaniózy, kdy parazité - řečeno s nadsázkou - rozežírají člověka zevnitř.
Lehčí forma této nemoci se dnes podle Bohumíra Kříže z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu objevuje také v jižní Itálii nebo ve Španělsku. Nemocí se nakazí i psi, které si lidé berou na dovolenou.
Naprosto klíčové tedy podle odborníků je, aby pacient, který se vrátí z tropické nebo subtropické oblasti a má nějaký problém, řekl lékaři, kde přesně cestoval.
Exotické choroby se u nás objevují zatím jen tak, že si bacily cestovatelé přivezou ze zahraničí. "Jeden malarik by epidemii neudělal a případnému přenosu by zabránilo rychlé vyléčení nemocných i rychlý zásah proti komárům,“ uklidňuje Bohumír Kříž. Každou cestu do tropických oblastí by si měli lidé pečlivě promyslet. "Já sám proto při každé výpravě do exotické země zvažuji možná zdravotní rizika. Jestli mi to za to vůbec stojí,“ říká Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd.
A doporučuje nechat se proti exotickým nemocem naočkovat. "Když k nám lidé přijdou s tím, že se chystají třeba do Indie, vypracujeme jim očkovací kalendář,“ říká Dagmar Brabcová z Kliniky geografické medicíny z vinohradské nemocnice.
Očkování? Radši whisky
Podle jejích slov přibývá lidí, kteří se chovají zodpovědně a nechtějí riskovat, že je po návratu z dovolené na půl roku z provozu vyřadí nějaká dovezená nemoc. "Ale jsou i takoví, co nad našimi doporučeními mávnou rukou a řeknou, že si radši koupí flašku whisky,“ říká doktorka Brabcová. Mnohem více se podle ní o očkování zajímají takzvaní "batůžkáři“, tedy mladí lidé, kteří do ciziny vyrážejí na vlastní pěst. I tak ale právě tato sorta turistů plní infekční kliniky nejvíce. "Neodolají a jedí stejné jídlo jako místní, což je třeba v Indii nebezpečné,“ vysvětluje doktorka Roháčová.
Některým nemocem z cest se dá bránit i jiným způsobem než očkováním. Před pár týdny se v Itálii objevila tropická horečka chikungunya, která dříve řádila na exotických místech, jako je Réunion nebo Seychely. Chikungunyu přenášejí komáři a podle odborníků se dá nákaze zabránit používáním repelentu.
Zajímavé je, jak se komáři, kteří původně sídlili v oblasti Indického oceánu, dostali do Evropy. Vědci to dávají za vinu obchodu mezi státy - komáří larvy se uchovaly například v malých množstvích vody v ojetých pneumatikách, které se dovážejí. Anebo ve vodě, v níž se převážejí některé okrasné květiny. Vypadá to přitom, že ve střední a severní Itálii se hmyz již natrvalo usadil.
