Řekl to dnes Čestmír Beneš ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Od ledna do 10. září epidemiologové evidovali celkem 2028 lidí s boreliózou, což je o 171 více než loni ve stejnou dobu, a zároveň o 207 více, než činí pětiletý průměr.
Klíšťovou encefalitidou onemocnělo letos o 135 lidí méně než loni ve stejný čas, celkem 310 lidí. Nemoci je méně i ve srovnání s pětiletým průměrem, který se pohybuje okolo 360 případů.
Podzimní vlna
Podle Beneše se nicméně čísla mohou ještě zvýšit na podzim, kdy se tradičně očekává druhá vlna rozšíření klíšťat, první bývá na jaře. "Projevit se to ale také nemusí, protože deštivé počasí, které přišlo do ČR v září, je sice příznivé pro klíšťata, ale ne pro vycházky lidí do přírody," řekl Beneš. Výskyt obou nebezpečných nemocí přenášených na člověka klíšťaty z dlouhodobého hlediska neustále vzrůstá. Za celý loňský rok onemocnělo lymskou boreliózou 4370 lidí, nejvíce za posledních deset let. Například v roce 2005 epidemiologové evidovali 3647 případů nákaz a rok předtím 3243.
Podobně rostoucí byl i výskyt klíšťové encefalitidy, loni se jí nakazilo 1029 lidí, v roce 2005 pouze 643 a v roce 2004 to bylo 507 osob.
Nárůst nemocnosti způsobené klíšťaty si odborníci vysvětlují oteplováním klimatu a s tím souvisejícím rozšířením klíšťat. Proti encefalitidě se dá očkovat. Důležité jsou podle lékařů i důkladné kontroly těla po pobytu v přírodě a používání repelentů. Úspěch léčby mnohdy závisí na jejím včasném nasazení.
Encefalitida, která má dvě fáze, může způsobit těžkou obrnu. Zpočátku je podobná chřipce, ale pak nastoupí razantněji. Doprovází ji zvracení, vysoké horečky, křeče a obrna. Podle statistik je klíšťat nejvíce v červenci a srpnu, takže jarní očkování by mělo zaručit, že si tělo stihne vybudovat dostatečnou obranu. Borelióza sice tak zákeřná není, může ale způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Na rozdíl od encefalitidy se borelióza dá léčit antibiotiky.
