Problém pro mnohé tlouštíky spočívá ovšem v tom, že nepoznají, kdy mají dost, a tak neukončí jídlo včas a přecpou se. "Nejen strach má velké oči, ale také hlad," upozorňují odborníci na výživu.
Pokud člověk nejí pravidelně a dlouho hladoví, hrozí, že se při nejbližší příležitosti přejí. Než se tedy pustí do jídla, vždy by si měl odpovědět na otázku, zda má hlad, nebo jen chuť.
Během jídla vysílá žaludek do mozku signály, že do žaludku právě přichází strava. Ale teprve až po 15 až 20 minutách dojde mozku konečný signál, že je žaludek přiměřeně naplněn.
Když člověk jí pomalu, má žaludek dost času, aby informoval mozek, že už má dost. Tak si zároveň hlídá množství jídla. Podle odborníků by se měl naučit jíst pomalu ten, kdo spořádá snídani rychleji než za deset minut a oběd a večeři rychleji než za 15 minut. Zpomalit by měl i ten, kdo polyká velká sousta nebo jí tak rychle, že si ani nestačí jídlo vychutnat. O přílišné rychlosti svědčí i to, že má člověk po jídle pocit těžkého žaludku.
Zpomalit příjem potravy a dát šanci žaludku, aby oznámil mozku, že už má dost, pomůže několik jednoduchých triků: vkládat do úst menší kousky, pečlivě kousat a nebrat si do úst další sousto, dokud není spolknuto předchozí. Nemá se ani nabírat příborem další sousto, dokud jsou ústa plná.
Dobré je občas přerušit na pár vteřin jedení, odložit příbor a povídat si s dalšími u stolu. Člověk sní méně také tehdy, když si užívá vůně a chuti pokrmu, jí jen u stolu a při jídle nestojí ani nechodí, nečte noviny a nesleduje televizi.
Zpomalit přísun stravy pomůže i to, když se člověk snaží dojídat u stolu jako poslední. Nemusí ani dojíst vše, co je na talíři. Když už si člověk jídlo nabírá, měl by volit menší talíř, aby psychologicky měl pocit, že má jídla hodně.
