Astma v jeho rané fázi sice nemocného tolik neobtěžuje, jeho neléčení má však svá rizika. „Když astmatici nejsou včas podchyceni a léčeni, vyvine se u nich nemoc do hůře léčitelných stádií,“ říká František Salajka Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a ředitel České iniciativy pro astma (ČIPA).
Astma je chronický neinfekční zánět průdušek spojený s jejich hyperaktivitou a přestavbou průduškové stěny. Vzniká jako alergie, jejíž podstatou je přecitlivělost na běžné látky z prostředí. Mezi tyto látky patří prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny jako jsou ořechy, ryby, sýr, ovoce.
Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka nebo kořenovou zeleninu.
Začátek astmatu je v dětství
„Během posledních deseti let vrzostl celosvětově počet lidí s astmatem, dobrá zpráva je, že úmrtnost a hospitalizace pacientů klesá,“ uvádí František Salajka. V České republice je úmrtnost na astma tradičně nízká, v roce 2005 na něj zemřelo 99 lidí.
„Začátek astmatu je v hlubokém dětství,“ říká Petr Pohunek z dětské pneumologie z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol. „Deset až patnáct procent dětí má astma už v prvním roce života. U dvou třetin astmatiků nemoc propukne do tří let. Bohužel závažnost astmatu neklesá s věkem, nevyroste se z toho,“ dodává.
Šance na astma se zvyšuje u dětí, které mají nějakou alergii. Dalším z faktorů, které se podílejí na vzniku této nemoci, je obezita. Platí to zejména u žen.
Astma je nemoc, která je z části dědičná. Normální člověk má deseti až patnácti procentní pravděpodobnost, že bude mít astma. Pokud má jednoho z rodičů astmatika, riziko se zvyšuje podle obtížnosti jeho astmatu až k padesáti procentům. Pokud trpí astmatem oba rodiče je pravděpodobnost, že stejnou nemoc bude mít i jejich dítě, sedmdesát procent.
Hory jsou lepší než moře
Proto lékaři doporučují do rodin, kde jsou astmatici, nepořizovat domácí zvířata, nekouřit a žít zdravě. To znamená dostatečně se hýbat na zdravém vzduchu, mimo pylových sezón, které vyvolávají alergie.
„Pomůže i moře, ale ještě lepší je vysokohorský vzduch. U moře si totiž astmatik může ještě naopak prodloužit pylovou sezonu a to jeho potíže zhorší. Zejména pokud třeba odcestuje do teplých krajů, když je u nás ještě zima, například v únoru,“ vysvětluje Petr Pohunek.
Péče o astmatiky je podle oslovených lékařů u nás dobrá, vázne však odesílání pacientů od praktických lékařů ke specialistům. Přitom neléčené astma znamená velké riziko. To je jeden z důvodů, proč v roce 1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnice organizace strategii péče o astma a jeho prevenci.
Skupina českých odborníků se do této celosvětové iniciativy přihlásila založením České iniciativy pro astma (ČIPA), jejímž hlavním cílem je informovat odbornou i laickou veřejnost o nových poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat je uvádět do praxe.
Dalším cílem je také osvěta, proto ČIPA organizuje v České republice světové dny astmatu, které budou probíhat až do konce května. Na nich bude například zájemcům změřena spirometrie, která astma odhalí.
