Spoty trvající 80 vteřin nechala natočit Evropská komise u příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám, který připadá na 26. června. Deset těžce drogově závislých v nich poodhaluje své zničené životy.
"Mám dceru. Nikdy jsem jí nelhala," říká 34letá Isabelle, jedna z narkomanek. "Věděla o drogách i o prostituci, nic jsem jí nezatajovala," vykládá žena. Také jí chybí zuby.
Osmatřicetiletý Robin má dvě děti. Je polytoxikoman - jak sám říká, bere úplně všechno. Děti ho prý viděly ve stavech, které si lze jen těžko představit. "Jsem jednou nohou v hrobě a druhou ve vězení."
"Co mi nejvíc vadí? Že jsem dovolil holce, se kterou jsem chodil, aby se prodávala. Dělala to pro peníze na moje drogy. Bylo mi to jedno," vypráví zase 34letý José Manuel.
Skoro všichni zúčastnění vykládají o nešťastném dětství. Borisovi zabili matku, dvaatřicetiletou Moniku bil a znásilňoval nevlastní otec, o dva roky starší Jane sprchovali ledovou vodou a potom na dlouhé hodiny zavírali do sklepa.
Ale pak jsou i tací, které do drogové "náruče" nevehnala bezvýchodná životní situace. "Začala jsem, protože mě prostě bavilo porušovat zákazy. Nic mi nechybělo, jen jsem si chtěla zaexperimentovat," říká 38letá Leonor.
Podobně byl na tom sedmnáctiletý hoch. Jeho tvář ani jméno ve spotu samozřejmě nejsou vidět. S drogami prý začal v jedenácti letech, "aby byl jako kamarádi". Na party se připletl do skupiny, která kouřila trávu, brala extázi a později i kokain či LSD.
"Myslel jsem si že svoboda znamená dělat si, co chci. Tedy i brát různý věci. Postupně ale člověk zjistí, že už není svobodný. Že ho ovládá ta věc," říká chlapec.
Evropská komise chce, aby deset toxikomanů sloužilo pro Evropany jako odstrašující příklad. Statistiky totiž hovoří jasně: v Unii jsou dva miliony lidí závislé na tvrdých drogách, osm tisíc jich každý rok zemře.
Každoroční Mezinárodní den boje proti drogám zavedla v roce 1987 Organizace spojených národů.
