INFOGRAFIKA: Nebezpečné chrápání
Porucha dýchání ve spánku neboli spánková apnoe trápí kolem pěti procent populace, především mužů ve středním a vyšším věku.
Jak se liší od běžného chrápání, kterým trpí mnohem více lidí? Podstatou chrápání je zúžení dýchacích cest, přičemž vydechovaný vzduch se kvůli vibraci měkkých tkání mění na nepříjemné zvuky.
V případě spánkové apnoe se ovšem dýchací trubice zcela uzavře po dobu deseti až šedesáti vteřin.
"Takováto pauza je ukončena krátkou probouzecí reakcí, potřebnou k nádechu. A právě ta pokazí strukturu předchozího spánku, pacient strádá jeho nedostatečnou kvalitou," vysvětluje docent Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Proč je apnoe nebezpečná
Mozek potřebuje ke své činnosti stálý přísun kyslíku a již po několika minutách jeho nedostatku začnou odumírat jeho buňky. Dá se tedy říci, že s každým uzávěrem dýchacích cest je mozek ochuzen o kyslík.
Proto je jedním z příznaků apnoe ranní bolest hlavy, ke které se přidává i snížená duševní výkonnost, deprese, a co je nejzávažnější - těmto lidem ve srovnání s ostatní populací více hrozí onemocnění srdce a cév včetně zvýšeného krevního tlaku, srdečních arytmií, infarktu a mrtvice.
Jak apnoe probíhá? Nejčastěji se při ní uzavře dýchací trubice při nádechu, a to kvůli anatomickým odchylkám, zvětšeným mandlím, hormonálním poruchám a v důsledku obezity - při ní zvětšená tuková tkáň v oblasti krku stlačuje dýchací trubici. Jindy může za potíže narušené nervové řízení dýchání.
Pomůže operace?
V první řadě by se pacient měl snažit upravit svůj životní styl. "Kromě redukce hmotnosti by měl snížit konzumaci alkoholu a většího množství stravy těsně před spaním," radí Jan Plzák z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol.
Právě alkohol prohlubuje spánek a spáč se pak obtížněji probouzí k nádechu. Ze stejného důvodu je velmi nebezpečné užívání léků na spaní, které někdy předepisují praktičtí lékaři, aniž dotyčného důkladněji vyzpovídají.
Při podezření na apnoi následuje vyšetření ve specializovaných centrech pro poruchy spánku. Teprve pak přichází na řadu léčba. Podle Jana Plzáka má až devadesátiprocentní účinnost metoda CPAP neboli léčba přetlakem v dýchacích cestách.
Zajišťuje ji přístroj tím, že vhání do plic vzduch pod zvýšeným tlakem, čímž brání splasknutí a následnému uzávěru dýchací trubice.
"Pro pacienty, kteří nemohou s tímto přístrojem dlouhodobě spát nebo pro ty, u nichž tato léčba selhala, je tu možnost operace. Ta je ale úspěšná jen z poloviny a lze ji doporučit zhruba čtvrtině pacientů," doplňuje Jan Plzák.
