CO SE POVEDLO ČESKÉ MEDICÍNĚ - ZDE
V Hradci Králové, Chomutově, Českých Budějovicích a v Plzni.
Nabídnou ho dobrovolníkům v rámci klinické studie.
"Všichni dostanou běžný lék a polovina z nich navíc avastin. Kdo konkrétně dostane lék a kdo náhražku, to nebudeme vědět. Obsah ampulí totiž vypadá stejně," líčí hradecký onkolog Bohuslav Melichar.
Avastin se liší od jiných protinádorových léků tím, že neničí jádro buňky, ale blokuje růst nádorových cév, které chaoticky prorůstají organismem.
Vídeňský onkolog Christoph Zielinski jej podle agentury ČTK považuje za "milník v léčbě". S tím však Melichar a další čeští onkologové nesouhlasí. "Lék je účinný. Lidem s metastázami přidá několik měsíců života, ale nevyléčí je," uvedl pražský onkolog David Feltl.
Podle lékařů nový lék brání i růstu zdravých cév. Navíc je tak drahý, že ho pojišťovny uhradí jen úzké skupině lidí v nevyléčitelném stadiu nemoci. Zpočátku pacientům s rakovinou tlustého střeva, u které jsou testy nejdále.
Novinky v medicíně - seriál plný naděje
Vypadá to jako nekonečný seriál. Téměř denně se lékaři některého ze zdravotnických zařízení chlubí novým přístrojem nebo metodou, která zvyšuje šance pacientů na delší život či uzdravení.
Oldřiška Surmová z Plzně bojuje s rakovinou. Naději jí přinesla levná maličkost - modrá barva. "Patnáct let jsem měla žlučníkové kameny. Protože mě netrápily, váhala jsem s operací. Byla to chyba," říká dnes sedmašedesátiletá žena.
Onemocněla totiž rakovinou žlučníku. Ta patří k méně častým, ale obtížně léčitelným chorobám. Každý rok jí onemocní v zemi asi čtyři sta lidí. Lékaři často odhalí nemoc pozdě, šedesáti procentům pacientů už nemohou nádor s metastázemi v játrech vyoperovat.
Oldřiška Surmová má víc štěstí. Zotavuje se po zákroku v plzeňské fakultní nemocnici a neztrácí víru v uzdravení. "Mám strach, ale věřím, že mi lékaři pomůžou. Použili novou metodu," říká s nadějí v hlase.
Chirurg Tomáš Skalický říká, že této ženě vyoperovali žlučník s nádorem i metastázemi - dceřinými nádory - v játrech. "V těle pacientky nezůstala žádná tkáň se zhoubnými buňkami," tvrdí.
Co mu dává jistotu? Speciální modrá barva. Lékaři ji vstříkli pacientce do tepny a pak přesně viděli, kterými cestami se zhoubné buňky šíří. Postižené tkáně se obarvily modře. "Dřív jsme mohli vyoperovat jen okem viditelné nádorky a pro jistotu asi dva centimetry okolní tkáně navíc," vysvětluje Skalický.
"Díky barvě teď odebereme tu část jater, která už je zasažena zhoubnými buňkami, i když tam ještě není vidět nádor," líčí přednosta kliniky Vladislav Třeška, který se o metodě dozvěděl na nedávném kongresu v Jokohamě.
Tkáňové barvivo používali lékaři už dříve, třeba při operacích nádoru prsu. Jeho využití při operaci rakoviny žlučníku však objevili teprve nedávno Japonci. "Nápad je geniální v tom, jak je jednoduchý a levný, barva stojí pár haléřů," říká Třeška, který ji použil u tří pacientů.
Muži pomohl dar pacientky
Padesátiletý Petr Patera z Kladna je prvním pacientem v zemi, kterému v minulých dnech zachránil život unikátní přístroj za tři miliony korun. Nemocnici Na Homolce v Praze ho přitom nedávno věnovala její vděčná pacientka.
"Muž se k nám dostal v šokovém stavu po těžkém infarktu. Katétrem jsme ucpanou tepnu uvolnili jen zčásti, chirurgickou operaci by nepřežil. Proto jsme ho napojili na přístroj, který dočasně podporoval činnost jeho srdce zvenčí," uvedl kardiolog Petr Neužil.
Jak přístroj funguje? Počítač, který reguluje činnost srdeční pumpy, stojí u postele. Pacient je k němu připojený přes cévu v třísle, odkud vedou hadičky k srdci. Pumpa přitom podporuje proudění krve a šance těžce nemocných na přežití stoupají.
Novinek v léčbě přibývá. Medicína totiž patří k nejrychleji se vyvíjejícím oborům. Lékaři v některých městech například začali pacientům čistit plazmu. Ta se přitom dříve nahrazovala roztokem.
Potíž je v tom, že o novinkách, které nabízí jen pár pracovišť, se pacienti od svých lékařů často nedozvědí. "Čím vážněji je člověk nemocen, tím více zdrojů informací by měl hledat," radí předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví David Marx.
