Snad právě proto, že naši předkové považovali čokoládu za téměř zázračný všelék, investovalo se do výzkumu jejích vlastností a účinků mnoho peněz, kromě kávy snad ze všech "poživatin".
Zkažené zuby?
Ačkoliv čokoláda obecně platí za nezdravou, zuby kazící a akné způsobující potravinu, její negativní vlastnosti se neprokázaly. Naopak.
Od roku 2001 uveřejnili vědci mnoho prací, které potvrzují, že čokoláda zabraňuje nekontrolovatelné oxidaci v buňkách - a tím vzniku chronických a dalších nemocí, například kardiovaskulárních onemocnění, některých typů rakoviny, revmatických chorob nebo Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Antioxidanty
Současná lékařská věda věnuje hodně pozornosti antioxidantům, tedy látkám, které zbavují tělo škodlivých volných radikálů. Mezi antioxidanty patří i takzvané flavonidy hrající důležitou úlohu v obranném mechanismu rostlin (v ochraně proti hmyzu a mechanickému poškození).
V lidském organismu antioxidanty především zabraňují vzniku aterosklerotického plaku, a tím riziku vzniku srdečních chorob. Typickým příkladem je tzv. francouzský paradox:
Francouzi trpí mnohem méně srdečními chorobami, i když mají podobnou skladbu potravin jako obyvatelé okolní Evropy. Vypijí však mnohem víc červeného vína, které antioxidanty obsahuje ve vysokém množství. Poslední výzkumy ukazují, že kakaové boby obsahují antioxidantů dokonce ještě víc než víno.
Zároveň mají flavonoidy pozitivní vliv na ochablé lidské cévy a zpomalují stárnutí. Bylo zjištěno, že vyvážená strava s vydatným příjmem antioxidantů může prodloužit život o 5 až 10 let. Dále flavonoidy povzbuzují činnost centrální nervové soustavy i srdce, mají močopudné účinky a uvolňují hladké svalstvo (především plicní).
Nejen antioxidanty
Kromě antioxidantů čokoláda obsahuje mnoho dalších látek, z nichž nejzajímavější tzv. serotonin, který u člověka vyvolává příjemné pocity. Dále je v čokoládě také velké množství hořčíku (kakaový prášek ho obsahuje až 600mg na 100g), který má podobné účinky jako serotonin.
I přes všechny zmíněné klady je však třeba si uvědomit, že čokoláda má poměrně vysokou energetickou hodnotu. Takovou, že si ji dávají i sportovci při velkém vypětí, aby měli energetickou rezervu. Pro normálního člověka tedy přehnaná konzumace čokolády může znamenat riziko obezity.
A navíc - všechny uvedené údaje platí pouze pro kakaové boby. A těch je v obyčejné mléčné čokoládě jen asi 8 až 9 procent (v hořké až 48 procent, k dostání je však i čokoláda osmdesátiprocentní).
|
Historie čokolády Kakaovník, z jehož bobů se čokoláda vyrábí, pochází z Jižní Ameriky. Prvním Evropanem, který se s ním seznámil, byl Kryštof Kolumbus, když v roce 1502 na své čtvrté a poslední cestě do Ameriky blízko Hondurasu potkal velkou kanoi plnou kakaových bobů. Do Evropy však toto zboží přivezl až španělský dobyvatel Hernando Cortéz o 20 let později. Původně historikové předpokládali, že průkopníky ve zpracování kakaových bobů byli Aztékové a že je dokonce používali jako platidlo. Avšak slovo "kakao" pochází z jazyka Mayů, kteří obývali oblast dnešního jižního Mexika a Střední Ameriky, a vyskytuje se na nádobách z doby kolem roku 500 n. l. Je však možné, že kakaové boby znali už Olmekové, předchůdci Mayů. Tito lidé připravovali z rozdrcených kakových bobů šlehané nápoje, do nichž přidávali různé přísady podle ročního období, například vanilku, víno, skořici či koření chili. Věřili, že kakaový nápoj je léčivý, současně měl být afrodisiakem. Skutečně první oficiální dodávka kakových bobů do Evropy byla historicky zaznamenána z Veracruz do Sevilly roku 1585. Evropané nejprve rovněž popíjeli nápoj s přísadou různých koření, které však bylo brzy nahrazeno chutnějším cukrem. Čokoláda byla určena pouze pro bohaté a šlechtu nejprve ve Španělsku, záhy se však rozšířila po celém starém kontinentě. Záměna koření za cukr byla zlomem ve vývoji zpracování kakaa: pomalu začala vznikat čokoláda tak, jak ji známe dnes. V roce 1828 si Holanďan Conrad J. van Houten nechal patentovat lisování kakaového másla z pražených, odslupkovaných a rozdrcených bobů, čímž vznikl další produkt, z něhož se mletím stal kakaový prášek. O dvacet let později Angličan Joseph Storrs Fry vyrobil čokoládu, která vznikla smícháním kakaového prášku, kakaového másla a cukru. A konečně Švýcar Daniel Peter přišel s nápadem přidávat do čokolády sušené mléko, které vyráběl další Švýcar - Henri Nestle. A pravá čokoláda byla na světě. |
 Reklama na čokoládu - ilustrační foto. |
