Nedá se říci, že by Francouzi vedli nějak příkladný život. Jedí mnoho a jejich kuchyně je ve srovnání třeba s italskou těžká.
Tuků se rozhodně nezříkají, zvláště těch v podobě smetany a lahodných sýrů. Přesto relativně málo trpí chorobami srdce a cév a francouzské ženy drží evropský primát co do délky života.
Odborníci tomuto jevu říkají "francouzský paradox". A jedno z možných vysvětlení vidí v pravidelném pití vína. "Umírněné pití alkoholu není na škodu. Podle statistik nejméně na choroby srdce a cév neumírají abstinenti, ale lidé, kteří pravidelně pijí malé množství alkoholu," říká předseda České kardiologické společnosti Jaromír Hradec.
Červené je zdravější
Víno má přitom oproti jiným alkoholickým nápojům řadu výhod. "Víno obsahuje zejména polyfenoly, což jsou látky, které mají protirakovinný účinek a snižují i kornatění tepen. Jako účinné antioxidanty zpomalují stárnutí buněk," říká Jaromír Veverka z Ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici.
Na tyto látky je podstatně bohatší červené víno. Lidskému zdraví nicméně prospívá i víno bílé. Některé studie naznačily, že zejména bílé víno rovněž obsahuje množství tělu prospěšného vápníku.
Vitaminy ve víně nehledejte
Naopak hledat ve víně vitaminy nemá příliš smysl. S jedinou výjimkou, jíž je burčák. "Ten je bohatý na kvasinky, a tedy i na vitaminy řady B. Jinak také působí velmi příznivě na žaludeční a střevní mikroflóru," říká Jaromír Veverka.
A jak se správný burčák pozná? "Měl by se nacházet přibližně mezi třetím až sedmým dnem od začátku kvašení. Důležité je, aby byly odfiltrovány hrubé nečistoty. Barva je světlá, lehce mléčně zabarvená," vysvětluje Jaromír Veverka.
Tak jako u jiných potravin je i u vína dobré sledovat obsah konzervačních látek. Tento údaj musí výrobce ze zákona uvádět na etiketě. "Jediné, co se nemusí uvádět, je oxid siřičitý. Přidávání konzervačních látek do vína už není nutné ani u velkovýrobců. Dnes mohou použít filtry, které zachytí i kvasinky a jiné mikroorganismy," říká Jaromír Veverka.
Pozor na závislost!
Že pití malého množství alkoholu obecně a vína zvlášť chrání srdce a cévy před kornatěním, vědí lékaři již delší dobu. V hlásání této pravdy je však brzdí obava, aby jejich pacienti nevyhnali čerta ďáblem a neupadli do závislosti na alkoholu.
Pokud si někdo zničí kvůli pití svůj profesní i rodinný život, a navíc začne trpět cirhózou jater, není mu už mnoho platný fakt, že snad někdy mělo víno na jeho zdraví i kladný účinek.
"Mechanismus vzniku závislosti je stejný, ať jde o pivo, víno nebo rum," říká primář oddělení pro léčbu závislostí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov. Nedá se tedy říci, že by třeba na jižní Moravě bylo více alkoholiků než jinde.
Ti, kteří tam jsou, zpravidla preferují nápoj pro svou oblast typický, tedy víno. "V těžší fázi alkoholismu pak stejně jako pivaři přecházejí na destiláty, protože je tak pro ně jednodušší získat požadovaný objem alkoholu," doplňuje lékař. Vše záleží na osobní dispozici.
Podle vinařů lze žít s vínem v souladu po desetiletí. "Za těch třicet let, co zde pracuji, jsem poznal desítky sklepmistrů. Každý z nich musí ochutnat i šedesát vzorků vína denně. Co pamatuji, měl problémy s alkoholismem jeden jediný," říká František Hromek, výrobní ředitel velkopavlovické společnosti Vinium.
Kvalita je dražší
Vždy je však dobré si za víno připlatit. To, které se prodává v krabicích za dvacet třicet korun, si leckdy ani označení víno nezaslouží. "Při výrobě těchto levných vín se často používají ty nejhorší části výchozí suroviny. Běžně se do nich přisypává cukr. Často obsahují i konzervační látky, které tlumí některé jejich nežádoucí vlastnosti, které se však projevují i nadále," varuje dietolog Pavel Suchánek z pražského IKEM.
