Výsledky výzkumu zveřejnili časopisu Proceedings B of the Royal Society Journals.
Vědci začali pozorováním živočichů, ta potvrdila, že podobný poměr mezi počtem leváků a praváků jako u lidí je i u ostatních druhů zvířat.
Ať již jde o savce, ptáky, obojživelníky nebo ryby, vždy se vyskytne menšina cca 10 až 35 procent, která dává přednost opačné polovině těla než zbytek druhu.
Aby zjistili, proč evoluce preferuje právě tento poměr, vědci vytvořili počítačový model populace virtuálních zvířat lovených virtuálními dravci. Zvířata se mohla před útoky dravců zachránit pouze útěkem. Část z nich prchala před útokem nalevo, část na druhou stranu. Kdo byl "sežrán", ze hry vypadl, ostatní se "množili" a předávali své vlastnosti dále.
Pokud zvířata žila osamělým životem, populace zůstávala rozdělena na stejné části: polovina utíkala napravo a polovina doleva. Pokud však zvířata byla naprogramována jako stádní, praváci začali výrazně převažovat. Čím užší vazby byly ve stádu, tím bylo praváků relativně více. Vysvětlení je logické: nejlepší ochranou před útočníkem je zůstat ukrytý ve skupině. Kdo běží na druhou stranu než většina, je obvykle polapen.
Proč tedy leváci nevymizeli úplně? I zde je vysvětlení poměrně jednoduché. Pokud na skupinu útočí více dravců, může být za určitých okolností výhodné prchat na druhou stranu než většina, dál od tlam číhajících v záloze.
Výzkumníci na závěr výsledky, které získali v počítačové laboratoři, porovnali s chováním skutečných živočichů. Zkoumali deset druhů ryb, které žijí samotářským způsobem života, a nejméně u šesti z nich byl poměr "praváků" a "leváků" vyrovnaný. U dalších deseti druhů, které se vyskytují ve velkých hejnech, byla v souladu s předpoklady vědců velká převaha exemplářů dávajících přednost své pravé straně.
