Čekací lhůty na operace budou předem vymezené.

Čekací lhůty na operace budou předem vymezené. | foto: Profimedia.cz

30 korun za návštěvu lékaře

  • 31
Pět velkých změn v českém zdravotnictví. Vláda je chce prosadit do roka. Čtěte, co se změní a co to bude znamenat pro pacienty.

MF DNES přináší přehled nejdůležitějších změn, které navrhuje ministr Tomáš Julínek a které Čechy čekají do roka. „Chci pacienta dostat do lepší pozice vůči lékařům, nemocnicím, pojišťovně. To je teď můj hlavní úkol,“ tvrdí ministr.

1. Pacient coby zákazník
ODS navrhuje zavedení třicetikorunového poplatku v ordinacích praktických lékařů i specialistů, stejnou částku za každý lék na receptu, dvojnásobek jako příspěvek na stravu v nemocnici a 90 korun za návštěvu pohotovosti. Tři a půl miliardy korun, které se takto v prvním roce zavedení poplatků vyberou, však zdravotnictví příliš nepomůže. Z větší části platby skončí u lékárníků, v nemocnicích a u soukromých lékařů. Julínek si od zavedení plateb především slibuje, že se zmírní plýtvání zdravotní péčí (počet návštěv u lékaře, v nichž jsou Češi evropští přeborníci, se podle jeho propočtů sníží o 10 procent). A také se podle ministra bude díky přímé platbě pacient cítit u lékaře víc jako zákazník.

2. Limit na léčbu
Spolu s novými poplatky chce od příštího roku ministerstvo zdravotnictví prosadit i limit na doplatky a na léčbu tak, aby finančně netrpěli chronicky nemocní pacienti. Limit bude ve výši 5 tisíc korun a bude zahrnovat doplatky na léky, platby za návštěvu u lékaře, na pohotovosti a za léky na receptu. Platba za pobyt v nemocnici se přitom do limitu nezahrnuje. Zdravotní pojišťovny budou každého čtvrt roku kontrolovat, zda už pacient limit nepřekročil, a pokud ano, vrátí mu peníze a upozorní jej, že dál už nemusí nic doplácet. Lidí, kteří dnes doplácejí více než pět tisíc ročně za léčbu, je podle výpočtů ministerstva přes 70 tisíc. Pojišťovny však nebudou do limitu zahrnovat doplatky na všechny léky, ale jen doplatek na nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou. Chtějí tak zabránit plýtvání dražšími léky. To sice zabrání zneužívání drahých preparátů, ale znevýhodní pacienty, kteří nemohou jen tak přejít na jinou, levnější variantu léku – jde především o lidi s psychiatrickými nemocemi či o epileptiky.

3. Pacient dostane informace
Do konce letošního roku chce ministerstvo zdravotnictví dát lidem informace o tom, jaké případy se léčí ve fakultních nemocnicích a jak jsou pacienti s péčí spokojení na jednotlivých odděleních. Během příštího roku zveřejní Národní referenční centrum údaje, jaká je v Česku kvalita péče o nemocné s cukrovkou a dalšími dlouhodobými nemocemi. Fakultní nemocnice navíc v příštím roce mají zveřejnit i dlouho utajovaná data o tom, jakou mají úmrtnost pacientů či jaké jsou počty komplikací při jednotlivých diagnózách. Pokud se to podaří, bude to skutečný průlom a cesta k tomu, jak se i pojišťovny budou moci zbavit lékařů, kteří neléčí dobře, či zdravotnických zařízení, kde léčí draze a ještě pacienta poškodí. Plány ministerstva na příští rok se však zatím týkají jen nemocnic řízených ministerstvem a těch je jen desetina ze všech zařízení v Česku.

4. Sanitek bude víc
Číslo 155 má napříště fungovat nejen pro případy ohrožení života, ale i jako jakási pohotovostní služba. Operátorky by měly podle představ ministerstva nejen vysílat sanitky, ale také fungovat coby rádci. „Když bude mít dítě už třetí den horečku a maminka si nebude vědět rady, na tomto čísle se jí vyptají a podle toho poradí, jestli má zajet na pohotovost, nebo léčit horečku doma,“ popsal Julínek. Všechny hovory se budou nahrávat a doba dojezdu sanitek by neměla překročit 15 minut. Mají vzniknout i nová stanoviště záchranné služby tak, aby se pokryla všechna bílá místa v zemi, kam teď mají sanitky daleko. „Také se změní a zlepší vybavenost a připravenost záchranek pro případy katastrof. Nově bude financovat záchrannou službu stát, ne kraje,“ dodal ministr.

5. Každý ví, nač má nárok
Nový zákon bude vymezovat, na co má pacient v Česku nárok ze zdravotního pojištění a co si musí zaplatit sám, případně se na to připojistit. Co se týče léků nebo zubní péče, má být nárok pacienta přesně vymezen zákonem. „V ostatních případech ne, tam vymezíme jen rámec a ostatní bude na pojišťovnách, co klientům nabídnou. Neumím si představit, že by zákon vyjmenovával přesné materiály nebo všechny zákroky, které se provádí,“ říká Julínek. Zároveň chce ministerstvo vymezit, jak dlouhé budou čekací lhůty na operace nebo na objednání k lékaři. Do ordinace ambulantního specialisty, jako je gynekolog, alergolog atd., by tak například lidé neměli čekat déle než tři týdny.

,