Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zlomeninu poznáte okamžitě aneb největší mýty o kostech

aktualizováno 
Srostlá kost je v místě zlomeniny pevnější než jinde, odběr kostní dřeně bolí a zlomeninu poznáte okamžitě. Představujeme vám největší mýty o kostech.
Lidská kostra se vyvíjí celý život a v podstatě neustále se přetváří (Ilustrační fotografie)

Lidská kostra se vyvíjí celý život a v podstatě neustále se přetváří (Ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Rodíme se s více než třemi stovkami kostí, ale v dospělosti máme "jen" 206 kostí, protože malé kůstky srůstají ve velké. Kosti představují třináct až čtrnáct procent hmotnosti člověka. U dospělých jsou mnohem tvrdší, křehčí a méně ohebné, a proto se lámou snadněji než kosti dětí.

Kost živého člověka je našedlá a zcela nepodobná vyběleným kostrám v muzeích. Opěrný aparát našeho těla je skutečně fascinující, ale stále o něm koluje řada mýtů a polopravd. Shromáždili jsme největší z nich:

Mýtus: V pubertě se kostra plně vyvine a pak už se nemění

Většina lidí se domnívá, že v době dospívání se kostra dovyvine, člověk přestane růst a k žádným změnám v opěrném systému těla už nedochází. To je ale nesmysl. Lidská kostra se vyvíjí celý život a v podstatě neustále se přetváří. Kostní buňky, takzvané osteoblasty, průběžně vytváří novou kostní hmotu.

Aktivitu osteoblastů zvyšuje například tlak na kost (například posilování), čímž se zvyšuje síla kostí. Osteoblasty se totiž přesunují do oblasti zvýšeného tlaku kostní tkáně, zachytí se, uloží svůj bílkovinný základ, který zvápenatí a vytvoří novou kostní tkáň. Pohyb je tak podle odborníků nejlepší prevencí proti osteoporóze.

Mýtus: Osteoporóza je bolestivé onemocnění

Obvyklým omylem je přesvědčení, že osteoporóza - řídnutí kostí - bolí. Jenže až do doby, než se objeví fraktura, osteoporózu podle bolesti nepoznáte. Kvůli osteoporóze se kosti snáze lámou. Celá řada lidí s osteoporózou nikdy zlomeninu neprodělá, a pokud nepodstoupí testy, žádné další symptomy na řídnutí kostí neukazují.

Na druhou stranu studie CEO of Unigene Laboratories ukazuje, že čtvrtina starších lidí, kteří prodělali větší zlomeninu, v příštích pěti letech zemřela. Ideální prevencí osteoporózy je intenzivní pohyb. Pomůže posilování, jogging, tenis, ale i tanec nebo chůze po schodech.

Mýtus: Nedostatek vitamínu D je problémem podvyživených dětí

Nedostatek vitamínu D způsobuje křivici, nemoc podvyživených dětí. Toto tvrzení je pravdivé pouze zčásti. Křivice je onemocnění, kdy kosti rostou abnormálně, protože jsou příliš měkké. Nicméně nedostatek vitamínu D může způsobovat problémy také u dospělých osob. Jmenuje se osteomalacie a jde o poměrně častý problém objevující se i u jinak zdravých a dobře živených dospělých.

Studie provedená v roce 1998 v Boston hospital ukázala, že víc než šedesát procent všech hospitalizovaných pacientů mělo nízkou hladinu vitamínu D. Symptomy zahrnují bolesti svalů a kostí a větší pravděpodobnost fraktury.

Mýtus: Zlomeninu poznáte okamžitě

Ve skutečnosti mají některé zlomeniny jen mírné nebo žádné symptomy a v okamžiku, kdy k nim dojde, nemusíte nic poznat. Až později se objeví bolest nebo otok, které postiženého přivedou k lékaři. Typickým příkladem je únavová zlomenina, která postihne pacienta bez zjevného úrazu. Obvykle k ní dochází po opakované silové a namáhavé aktivitě (častá je například u sportovců nebo vojáků absolvujících dlouhé pochody).

Mikropoškození a opakované vystavení stresu kost přetěžuje, až dojde k únavové zlomenině. Podle výzkumu zveřejněného v roce 2009 v magazínu Medicine and Science in Sports and Exercise není únavová zlomenina patrná obvykle ani na rentgenovém snímku. Rozpoznatelná je obvykle dva až deset týdnů po objevení symptomů.

Mýtus: Srostlá kost je v místě zlomeniny silnější než předtím

Pokud se fraktura hojí dobře, kost dosáhne plné síly po několika měsících. Nicméně neexistuje žádný důkaz, že by zlomená kost byla po zhojení silnější než před frakturou.

Na druhou stranu odborníci uvádějí, že zatímco například jednou vymknutý kotník má tendenci k opětovnému vymknutí, kost zlomená znovu na stejném místě se hojí mnohem rychleji.

Mýtus: Odběr kostní dřeně bolí

Nechcete se zapsat do registru dárců kostní dřeně právě kvůli strachu z bolesti? Potom jsou vaše obavy zcela zbytečné. Je pravda, že zatím nejobvyklejší způsob odběru kostní dřeně je odsátím jehlou z dutiny pánevní kosti. Vyžaduje to několik vpichů, které se však provádějí v celkové narkóze a proto nebolí.

"Odebrané množství dřeně je tak malé, že je zdravý organismus ani nezaznamená," uvádí Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). "Určitým nepohodlím pro dárce je jen dvoudenní pobyt v nemocnici a mírné pobolívání v bederní krajině v místě vpichů několik dní po odběru."

Krvetvorné buňky k transplantaci lze získat i přímo z krevního oběhu napojením na separátor, tudíž jehly není vůbec zapotřebí. Podle ČNRDD má dárce právo zvolit si způsob odběru, který mu vyhovuje. Vyhovění jeho přání by mohly překazit jen vážné zdravotní důvody.

Mýtus: Každý, kdo potřebuje transplantaci kostní dřeně, má leukémii

Je pravda, že velkou část příjemců kostní tvoří nemocní leukémií. Nicméně podle amerického National Marrow Donor Program existuje ještě dalších pětasedmdesát dalších onemocnění, které se léčí právě pomocí transplantace kostní dřeně. Většinou jde o těžké poruchy krvetvorby a vážné poruchy imunity.

"Aby mohl pacient s podobným postižením dlouhodobě přežít, musí se jeho vlastní dřeň, nemocí definitivně poškozená, odstranit léky nebo zářením. Na její místo se pak naočkuje malé množství dřeně od jiného člověka. Transplantovaná dřeň se v těle nemocného pomnoží a obnoví tvorbu normálních krvinek," uvádí ČNRDD.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.