"Populárně řečeno, pokud se člověk v zimním období pohybuje celý den po Praze, působí to na něj nepříznivěji, než kdyby pracoval v uzavřené místnosti," shrnul výsledky výzkumu, který provedla laboratoř genetické ekotoxilogie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, Radim Šrám.
Odborníci skoro celý minulý rok průběžně sledovali sto dvacet pražských strážníků, kteří tráví převážnou část pracovní doby v ulicích metropole. Záměrně si vybrali jen nekuřáky. Zjistili, že hlavně v zimním období, kdy se v ovzduší vyskytuje vyšší koncentrace znečišťujících látek, může dlouhodobý pobyt venku vyvolat genetická poškození.
U strážníků se výrazně zvýšily měřené parametry, které signalizují například poškození chromozomů. Zjištěná genetická poškození mohou přispívat ke zvýšenému výskytu nádorového bujení či kardiovaskulárních onemocnění.
Podle Šráma se na zdraví neprojeví ihned, ale třeba za deset až dvacet let. Jak dodal, podstatné je ovšem to, že jejich nepříznivý vliv může člověk výrazně omezit vhodnou životosprávou a zdravým životním stylem.
Výsledky mají být předány i pražskému magistrátu. Šrám věří, že budou podkladem pro opatření, která by mohla vést ke zlepšení ovzduší v hlavním městě.
Cílem výzkumu, který podpořilo i ministerstvo životního prostředí, bylo zjistit, zda znečišťující látky, které se dostávají do ovzduší z topenišť a dopravy, představují pro populaci zdravotní riziko.
Vypracováno bylo více studií, na kterých se podíleli i pracovníci Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Některé z nich naznačují, že se v posledních letech zhoršuje ovzduší i tam, kde se soudilo, že je zdravé prostředí, jako například na Prachaticku.
