Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Je pro dítě vhodné být vegetariánem? Odborníci se přou

aktualizováno 
Jako rodiče chceme svým dětem dopřát to nejlepší, což platí i v případě stravování. Je ale pravda, že dítě maso ke svému životu potřebuje?
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dětský organismus v období velkého vývoje potřebuje úplně jiné stravovací potřeby než dospělí. My se dokážeme přes den odbýt jednou obloženou bagetou, litrem kávy a zákuskem navrch. To ale dětskému tělu rozhodně nestačí pro správný a zdravý růst.

Jídelníček pro malé děti bez masa?

Podle Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je správně rozvržená bezmasá strava zdravá, nutričně vyvážená a dokáže sloužit k prevenci i léčbě různých onemocnění. Což nahrává do karet zatvrzelým vegetariánům. Může ale toto tvrzení platit i v případě výživy malých dětí, které potřebují železo či důležité bílkoviny?

„Maso určitě není zázračnou potravinou, nezbytnou pro život,“ tvrdí Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu. „K našim hlavním zdravotním problémům patří přejídání, nadbytek cukrů a některých tuků ve stravě. Rozsáhlé počty obyvatelstva ani děti netrápí nedostatek energie, jakékoliv aminokyseliny nebo třeba železa. Umíráme na onemocnění srdce, ne na anémii,“ vysvětluje. Podobného názoru je i pediatr Martin Gregora: „Vegetariánská strava je přínosná nejen pro dospělého, ale i pro dítě. Ovšem až po období bouřlivého vývoje v prvním roce, kde převažuje mléčná strava, orgánové struktury dozrávají a zásoby železa jsou nepatrné.“

Domácí lékař

Velkým důvodem k zamyšlení se nad tím, zda dětem často podávat běžné masové výrobky, je také fakt, že se v současnosti při produkci masa užívá nadbytek antibiotik a hormonů, které se pak dostávají do těla i těch nejmenších dětí a hromadí se tam.

Maso hlavně do jednoho roku

„Dítě není malý dospělý,“ upozorňuje odbornice na zdravou výživu Radka Burdychová z Nutriacademy. „Potřebuje cukry, tuky, bílkoviny ve své nejryzejší kvalitě a cholesterol. Proto můj odborný názor je, že dítě maso obecně potřebuje,“ dodává rezolutně.

S tím do jisté míry souhlasí pediatr Martin Gregora, autor nedávno vydané knihy Kuchařka pro rodiče malých dětí. Maso má, podle Gregory, ve výživě děti své místo, ale u dítěte staršího jednoho roku věku mohou maso zastoupit jiné potraviny.

„Kojenec má velkou potřebu železa pro krevní oběh a rostoucí organismus. Náhrada železa není jednoduchá a pro dítě do roku věku je opravdu těžko řešitelná. Ovšem po roce, kdy již sní více pevné rozmanité stravy na úkor mléka, to není takový problém,“ říká Gregora. Prakticky to znamená, že by měl kojenec dostávat každý den malou porci masa, zhruba 40 gramů. Batole a malé dítě méně často, třeba párkrát týdně a ve větším množství.

Maso dnes ano. Zítra už ne

Velkým problémem v jídelníčku batolat a malých dětí je nesprávná nutriční vyrovnanost. Mnoho dětí může odmítat zeleninu a sladkosti vyžadovat každý den. V takových případech je nutné sebrat veškerou trpělivost a ostentativně dbát na to, aby dítě mělo během dne dostatek vápníku (z mléčných výrobků), sacharidů (třeba z obilovin či brambor) a zeleniny, která se dá naservírovat dítěti v jiné podobě, než je zvyklé, nebo ji zjemnit jogurtem, pomerančovou šťávou či nastrouhaným jablkem.

Železo, které by dítě jinak získalo z masa, se nachází hlavně v obilovinách jako žito, jáhly či oves, v luštěninách či zelenině, konkrétně v brokolici, zelí, černém kořenu či fenyklu. „Je možné, že některé vegetariánské děti mohou mít nižší hladinu železa, než mají průměrné nevegetariánské děti. Přesto nevím o studii, která by prokazovala, že vegetariánské děti jsou kvůli nedostatku železa více nemocné či mají dokonce vyšší úmrtnost,“ říká Margit Slimáková.

Správně vše poskládat

Kromě skladby potravy, kterou dáváme svým dětem na talíř, je potřeba dbát i na jejich kombinaci, aby organismus skutečně využil důležité látky obsažené v potravinách. „Mléčná jídla by měla být podávána odděleně, protože vápník brání vstřebávání železa,“ upozorňuje pediatr Martin Gregora. Železo z rostlinných zdrojů je sice o něco méně využitelné, ale jeho vstřebávání je významně zvýšeno při současném příjmu vitaminu C.

„Zde mají vegetariáni výhodu. Vegetariánská strava díky vysokému obsahu zeleniny a ovoce totiž zpravidla obsahuje mnohem více vitaminu C a flavonoidu, podporující vstřebávání železa ze stravy,“ dodává Slimáková.

Jeden z velkých problémů je, že si rodiče neuvědomují, že by dítěti měli jít příkladem i ve stravovacích návycích. A nemusí se jednat jen o konzumaci zdravých potravin. Těžko můžeme hubovat dítě za obezitu, když celá rodina si dopřává pochutiny s velkým energetickým příjmem, například sladké nápoje, čokolády či jiné sladkosti.

Nezpochybnitelným faktem v souvislosti s vegetariánstvím je, že rodiče, preferující stravu bez masa, dbají mnohem více na pestrost skladby potravy a přemýšlí nad skutečným složením.

„Obrovskou výhodou tzv. zastánců alternativních diet je jejich zájem o zdraví obecně. Naprostá většina z nich má velmi slušné výživové znalosti, upřednostňuje kvalitní, lokální a sezónní potraviny s maximem živin. Starost o své tělo je pro ně důležitá,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Malý vegetarián v sociální izolaci

V Česku bylo oproti třeba Německu vegetariánství dlouho záležitostí jen pár alternativců, kterým restaurace nedokázaly nabídnout vůbec nic, nebo jen smažený sýr či rozvařené rizoto. Dnes je situace jiná: lidé o vegetariánství vědí víc, a ačkoliv k tomuto způsobu holdovat nemusí, dokážou ho respektovat.

Otevírají se vegetariánské restaurace a ty „normální“ už do svého jídelního lístku zařazují rozmanitější nabídky. Jenže dětský svět, zvlášť v období rivality, porovnávání, je často neúprosný a tvrdý. A to, že dítě nejí maso, může v dětském kolektivu znamenat zařazení mezi outsidery.

„Děti vždy doporučuji vychovávat vlastním příkladem a ideálně bez zákazů,“ radí Margit Slimáková. „Například u nás se nikdy žádné maso nejedlo a děti s tím nikdy neměly potíže. Venku totiž měly dovoleno maso ochutnat, kdyby chtěly,“ nabízí jedno z řešení specialistka na výživu.

Autoři:




Nejčtenější

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Modelky představily nejnovější kolekci návrhářky Vivienne Westwoodové

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivienne Westwoodové. Dámské a pánské modely z kolekce na podzim a...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Další z rubriky

VIPARÍTA ŠAVÁSANA Lehneme si na zem čelem ke zdi a zdvihneme nohy kolmo k zemi...
Jóga a meditace chrání naše geny. I proti rakovině, dokázali vědci

Jóga je čím dál oblíbenějším a rozšířenějším způsobem kompenzace stresu v našem uspěchaném životě. Nyní vědci přišli se zjištěním, že cvičení jógy a meditace...  celý článek

Ilustrační fotografie
Může nás lenost zabít? Vědci říkají, že ano

Zdravé je sportovat několikrát týdně, říkají experti, a přesto se dvě třetiny Čechů nehýbou skoro vůbec. Jak je možné, že jejich těla fungují a nerozpadají se?  celý článek

Ilustrační fotografie
Pít se musí umět. I v případě vody

Zajistit, aby tělo mělo dostatek tekutin i v létě, není tak snadné, jak se může zdát. Pravidlo, že stačí vypít dva nebo tři litry a máte vystaráno, neplatí...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.