Chorvatští vědci o tom informovali na nedávné konferenci o rakovině konané v rakouském Innsbrucku.
Slaus se svým týmem zkoumal kostry z chorvatských archeologických nalezišť, jejichž stáří sahalo od roku 5300 před Kristem až do 19. století. Používali přitom rentgenové snímky i počítačové programy zaměřené na zjišťování neoplazem, bujících kostních tkání svědčících o rakovině.
Pouze u čtyř koster osob ve věku tří až 60 let vědci nalezli stopy různých kostních nádorů, které však ani v jednom případě nebyly zhoubné. Šlo o primární kostní nádory, které jsou velmi vzácné a vyskytují se většinou u mladých lidí. Stopy sekundárních nádorů, které jsou ve vyšším věku časté, vědci nenalezli.
Slaus to vysvětluje tím, že průměrná délka života jedinců, jejichž kostry byly zkoumány, činila necelých 36 let. Výzkum potvrdil tezi, že si velkou část onemocnění rakovinou lidé zaviňují sami: 30 procent úmrtí na rakovinu je podle dostupných údajů způsobeno kouřením a dalších 30 procent nezdravým stravováním.
Z výsledků výzkumu však nevyplývá, že by lidé dříve kypěli zdravím. Místo rakoviny vědci u pozůstatků nalezli známky "klasických" chorob, jako je syfilis, tuberkulóza a lepra.
