Zdá se tedy, že odpověď na úvodní otázku zní: Ano, může. Ale...
Poprvé se dokonce potvrdilo, že mozek může mít užitek z konzumace jak vína, tak i piva.
Začátkem devadesátých let vědci často referovali o takzvaném francouzském paradoxu.
Myšlenka, že pití vína přispívá k dobrému zdraví, vznikla při porovnávání jídelníčku různých populací. Výzkumy zjistily, že Francouze, známé pitím červeného vína, ohrožuje riziko srdečního infarktu mnohem méně než například Američany - přestože jejich strava obsahuje srovnatelné množství tuků.
Další studie v nedávné době ukázaly rovněž spojitost mezi mírným pitím piva a nižším rizikem onemocnění srdce. Ačkoli vědci vícekrát potvrdili, že mírné pití je dobré na srdce, dosud nebyly k dispozici žádné význačnější studie, které by zkoumaly vliv mírné konzumace alkoholu na mozek.
Kolik zvířat znáš?
Vliv mírného pití na duševní schopnosti u více než 12 tisíc žen ve věku mezi 70. a 81. rokem zkoumali epidemiologové z Harvard School of Public Health v Bostonu ve státě Massachusetts. Výsledky studie zveřejnili nedávno v New England Journal of Medicine.
Skupina Francine Grodsteinové využila údaje z velké zdravotní studie, kterou zahájili v roce 1976 odborníci z Harvard Medical School a která stále probíhá. Více než dvanáct tisíc žen v rámci této studie podstoupilo sérii kognitivních testů po telefonu.
Tazatelé dávali ženám úkoly typu: vyjmenujte za minutu co nejvíc zvířat, zapamatujte si tato slova či opakujte pozpátku série čísel. Vědci srovnávali výkon dotazovaných žen v průběhu dvou let.
Ženy, které uváděly, že pijí alkohol v množství odpovídajícím jednomu drinku denně, dopadly lépe než ženy abstinentky- ukázalo se, že riziko zhoršení mentálních schopností během oněch dvou let je u skupiny pijících žen o 23 procent menší než u žen, které se alkoholu zcela vyhýbají. Zda ženy pijí pivo, či víno, nehraje žádnou roli.
Příliš zase škodí
Jak může alkohol podporovat činnost a čilost mozku? Epidemiologové soudí, že stejně jako u kardiovaskulárního systému: alkohol snižuje množství škodlivých lipidů, tím upravuje hladinu cholesterolu, má výrazný antioxidační účinek, rozšiřuje cévy, čímž pomáhá lepšímu prokrvení (i mozku).
Lékařská obec však bude sotva souhlasit s tím, aby se abstinentům doporučovalo začít pít kvůli podpoře duševních schopností. Ví to i autorka studie Grodsteinová: "Zjistili jsme sice, že mírné pití alkoholu má u starších žen pozitivní vliv na mozek," říká v Nature News "ale lidé si musí hlídat, aby nepřerostlo v pití přílišné."
Rizika z vysoké konzumace alkoholu a případného vzniku závislosti nebo cirhózy jater a zvýšeného nebezpečí vzniku nádorových onemocnění totiž zdaleka převyšují přínos, který mohou poskytovat jeho malé dávky.
S čistým svědomím tak mohou odborníci doporučovat i nadále stále totéž: přestat kouřit, hlídat množství tuků ve stravě a trénovat mozek i tělo přinese stejný efekt a zaručeně neškodí. A skleničku vážně jen jednu.
