Spíše lze říci, že se lidé musí vyrovnávat se stále novými potížemi a že vzniku některých z nich sami nahrávají životním stylem.
"Jde například o stres. Krátkodobě je prospěšný, ale pokud je příliš velký nebo trvá dlouho, imunitu oslabuje," říká pražský soukromý imunolog Martin Nouza. Přitom právě setrvalý stres je jedním z velkých problémů moderních společností. Nelze navíc jednoduše srovnávat zdravotní stav dnešních lidí s jejich předky.
"V minulosti řádily velké epidemie, kterým podléhaly až desítky procent lidí. Přežili ti, kdo měli nejsilnější obranyschopnost vůči nemocem, a tuto schopnost předávali svým dětem. Dnes máme antibiotika a další léky, díky nimž přežije spousta lidí, kteří by kdysi třeba zemřeli," říká lékař.
Jinými slovy, mezi lidmi se šíří i geny předávající nižší odolnost vůči nemocem. Na druhou stranu však medicína a věda hodně pokročily v poznatcích o tom, jak odolnost vůči nemocem zvyšovat.
Jak zvýšit odolnost vůči nemocem
Posilujte svou imunitu! Něco podobného doporučuje snad každá druhá televizní reklama. Je to skutečně s lidskou imunitou tak zlé?
Jedno je jisté: bez dobře sloužícího imunitního systému se nedá žít. Někdy však všechno neběží tak, jak má - imunita funguje buď málo, nebo také moc. A zdaleka nemusí jít jen o to, že člověka každý měsíc sklátí angína, protože se jeho tělo nedokáže bránit infekcím.
Když imunita brání početí
Problémy s imunitou se totiž mohou projevit i tam, kde se souvislost nezdá na první pohled zřejmá. Příkladem budiž neplodnost.
"Je to skrytá část ledovce a lidé o ní mnohdy nevědí. Někdy se používají metody umělého oplodnění, aniž někoho napadne zkoumat, zda početí nebrání problém s imunitou," říká pražský imunolog Martin Nouza.
Stává se totiž, že imunitní systém ženy reaguje nepřiměřeně na partnerovy spermie - místo aby je nechal oplodnit vajíčko, zabije je. Další nemocí, která je důsledkem přehnané obranné reakce těla, je také třeba roztroušená skleróza. A patří sem samozřejmě i alergie, kterých v populaci přibývá.
Jsou děti více nemocné?
Evergreenem je také tvrzení, že s dětskou imunitou je to stále horší. Věc se však má trochu jinak. "Nedá se říci, že se imunita horší, protože reaguje tak, jak musí, aby zajistila přežití organismu," říká imunoložka Anna Šedivá z pražské nemocnice v Motole.
Takže sice přibývá dětí, které jsou často nemocné, ale Šedivá mluví spíše o zdánlivé než skutečné poruše imunity. Vysvětluje to tím, že děti žijí jinak než dřív, což se odráží na jejich zdravotním stavu.
"Časně nastupují do kolektivu, kde se opakovaně setkávají s infekcemi. Chodí tam děti nedoléčené. Přidává se k tomu špatná výživa v prvních letech života, málo pohybu, to, že děti nejsou otužilé," vyjmenovává příčiny.
Na druhou stranu není možné přehlédnout, že skutečně přibývá dětí s alergiemi a těch, které trpí autoimunitními chorobami, jako je revmatismus nebo cukrovka. Proč tomu tak je, nelze přesně říci. "I tady hraje roli životní styl, ale i další faktory - infekce, setkání s plísněmi, vlivy léků a další, přičemž tyto vlivy se zřejmě kumulují," uvažuje lékařka.
Imunita versus rakovina
"Alergie, nebo naopak slabší imunita budou nejspíše jakousi daní za civilizační pokrok," uvažuje Nouza. Jinými slovy - za alergiemi se může skrývat fakt, že lidstvo je stále choulostivější.
Třeba proto, že od spousty nemocí, které by člověk v přírodě překonal, a posílil si tak imunitní systém, si pomáhá léky. Imunitě navíc škodí i to, co by nikdo na první pohled nepodezříval.
"Je dokázáno, že staří lidé, kterým zemře partner, jsou kvůli zažívanému stresu a smutku po celý následující rok náchylnější ke vzniku nádoru nebo třeba cukrovky," říká Nouza.
Rakovina jako taková je de facto také důsledkem selhání imunity, byť ji mnozí vnímají spíše jako ránu z čistého nebe. Imunitní systém v takovém případě nedokázal zabránit vzniku a množení nádorových buněk.
Proto patří mezi prevenci chorob i úsilí žít vyrovnaným životem, v němž je čas na práci, odpočinek i zájmy. "Když někdo žije spokojeně, je ve výhodě oproti lidem, kteří se spokojení necítí," uzavírá Nouza.
