Češi se dožívají stále vyššího věku a důchodců rok od roku přibývá. Celá Evropa stárne. I když je stáří v obecném povědomí spojeno s mnoha nepříjemnostmi, některé z nich jsou pouhými mýty.
Mýtus: Stáří znamená automaticky senilitu
Připravujete se na to, že jako důchodce si nebudete pamatovat ani jak se jmenujete? Ve skutečnosti se však senilita, respektive demence týká jen relativně malé části populace. Podle statistik trpí demencí pět až deset procent Evropanů starších šedesáti let. Navíc úbytku mentálních funkcí lze předcházet, nebo ho aspoň minimalizovat.
Například vědci z Tufts University provedli revizi mnoha studií a zjistili, že deficit vitamínů a minerálů prohlubuje symptomy senility. Kupříkladu nízká hladina kyseliny listové u starších lidí vede k výpadkům paměti, podrážděnosti a v některých případech i depresi. Nedostatek vitamínu B6 zase může vést k periférní neuropatii (postižení nervových vláken).
Mýtus: Čím jste hubenější, tím vyššího věku se dožijete
Řídíte se pravidlem, že nižší hmotnost vám zaručí delší život? Podle dlouhodobého výzkumu, který probíhal v Baltimoru (BLSA), tomu ale tak vůbec být nemusí. Výzkum trval padesát let a zúčastnilo se ho tři tisíce seniorů.
Z výsledků, které zveřejnily mimo jiné US News, vyplynulo, že jakmile dosáhnete věku pětasedmdesáti let, několik kilogramů navíc může vašemu zdraví velmi prospět. Lidé, kteří měli BMI (Body mass index) 27, žili déle než ti, kteří měli "zdravý" BMI mezi 19 a 25.
"Je to pravděpodobně způsobeno skutečností, že tělo využívá malé množství tuku jako zásobárny energie pro imunitní systém v době, kdy například bojuje s onemocněním nebo infekcí," vysvětluje Luigi Ferrucci, vedoucí výzkumu. Nicméně odborníci stále zdůrazňují, že BMI vyšší než 30 ohrožuje zdraví člověka mnohem víc.
Mýtus: Až zestárnete, stanete se nesnášenlivými
O důchodcích se traduje, že jsou vrtošiví, zatrpklí a nesnášenliví. Avšak stejná studie z Baltimoru (BLSA) zjistila, že osobnost člověka se po třicátém roce věku už příliš nemění. Pokud jste ve čtyřiceti společenští a optimističtí, dá se předpokládat, že podobnými charakteristikami budete oplývat i v osmdesáti.
Toto pravidlo však platí pouze pro zdravé lidi. Například demence nebo mozková mrtvice mohou osobnost člověka zcela změnit.
Mýtus: Stáří je vždy spojeno se ztrátou zubů
Hlavním důvodem ztráty zubů u starších lidí je zánět ozubice. Obvykle začíná jako zánět dásní, kdy dásně zčervenají, otečou a začnou krvácet. Postihne někdy v životě víc než devadesát procent lidí.
Přesto podle odborníků trpí ztrátou zubů mnohem méně lidí než v minulosti. Navíc se onemocnění dásní dá efektivně předcházet. Zubní kartáček byste měli měnit každé dva týdny, abyste předešli rozmnožení bakterií.
Samozřejmostí by mělo být používání nejen klasického zubního kartáčku, ale i jednosvazkového a mezizubního, případně zubní niti. Pravděpodobnost onemocnění dásní se například zvyšuje i u kuřáků.
Mýtus: Všichni staří lidé špatně spí
Stáří je v obecném povědomí spojeno se špatným spánkem. Podle odborníků u University of Washington je však zhoršování spánku u starých lidí relativní.
Doposud se předpokládalo, že kvalita spánku se začíná zhoršovat v pozdně středním věku a od té doby je to už jen horší a horší. Vědci však provedli nový výzkum, jehož výsledky byly prezentovány v magazínu Psychiatry and behavioral sciences, a zjistili, že kvalita spánku se přibližně od šedesátého roku už příliš nemění.
Špatné spaní tak není důsledkem stárnutí jako takového, ale mnohem spíše onemocnění a léků, které senioři užívají. Zjednodušeně lze říci, že čím je člověk nemocnější, tím hůře spí. Zdraví senioři mají se spánkem jen minimum problémů.
Mýtus: Před neduhy stáří vás žádná změna životního stylu neochrání
Častou výmluvou starých lidí je tvrzení, že od určitého věku nemá smysl snažit se o jakoukoli změnu životního stylu, protože stáří nelze zastavit. Je sice pravda, že čím dříve se na zdravý životní styl zaměříte, tím většího efektu dosáhnete, ale změna v jídelníčku nebo pohybovém režimu vám bude prospěšná v jakémkoli věku.
V roce 1990 začal dlouhodobý výzkum zabývající se zdravotním stavem kuřáků, kteří se rozhodli se svým zlozvykem přestat. Podle vedoucího výzkumu Antonia Novelloho, jehož průběžné závěry publikovaly například NY Times, žili lidé, kteří přestali kouřit ve vyšším věku, zdravější a delší život ve srovnání s těmi, kteří v kouření pokračovali.
Ačkoli dopad kouření na zdraví člověka se postupem věku snižuje, odborníci zdůrazňují, že se vám vyplatí přestat kdykoli. Už dvacet minut po vykouření poslední cigarety, klesá krevní tlak a tělesná teplota se vrací k normálu.
Osm hodin po poslední cigaretě vzrůstá hladina kyslíku v krvi. Po dni abstinování klesá riziko srdečního záchvatu a po pěti letech se snižuje o polovinu riziko rakoviny plic. Všechna tato pozitiva čekají přitom na člověka, který s kouřením přestane, bez ohledu na věk, v němž tak učiní.
