Mnozí si myslí, že je to jednoduché. Stačí stáhnout kalhoty a hned bude jasné, jestli Semenyaová, která vyhrála osmistovku s náskokem dvaceti metrů před svými soupeřkami, je skutečně žena. Jenže ono to tak jednoduché není. Lidé mohou mít sice ženské genitálie, ale mužské geny.
A tak černá atletka musela na podrobný sex test, kam ji poslala mezinárodní atletická federace.
Testy trvají týdny
Ludmila Formanová, bývalá mistryně světa z běhu na 800 metrů, popisovala, jak se takový test dělal na olympiádě v Atlantě 1996: "V lékařském centru v olympijské vesnici nám udělali stěr z ústní dutiny, podle chromozomů zjistili, kdo je žena a kdo muž. Hned jsme byli hotoví, během pár dní jsme znali výsledky."
Jenže hromadné prověrky pohlaví byly vzápětí zrušeny, podle jejich odpůrců nepřípustně zasahovaly do soukromí závodnic. V současnosti se provádějí pouze v případech vážného podezření, ovšem o to pečlivěji, zaberou několik týdnů.
Zkoumají se geny, hladiny hormonů, své posudky předkládají i internista, gynekolog a psycholog. A v závěru záleží na atletických funkcionářích, jak výsledky testů posoudí.
Teoreticky tedy Semenyaová může být přesvědčená, že je ryzí žena. A teprve testy ji mohou vyvést z omylu. Když se obdobný verdikt před třemi lety dozvěděla indická běžkyně Santhi Soundarajanová, pokusila se o sebevraždu.
Začalo se v 60. letech
S vědeckým zkoumáním, zda je atletka skutečně žena, se začalo v 60. letech minulého století. Jedním u impulsů byl "podezřelý" vzhled a výkonnost mnoha sportovkyň z tehdejšího komunistického bloku.
Maskovaní muži nebo intersexuálové (třeba zmiňovaná osoba se ženskými genitáliemi, ale mužskými geny) mohou mít oproti ryzím ženám zásadní výhodu. První testy byly provedeny před atletickým mistrovstvím Evropy v roce 1966.
V testování se pokračovalo při velkých sportovních akcích, zejména olympiádách. Atletická federace IAAF zrušila plošné sex testy v roce 1992, na olympiádě se stěrem slin z ústní dutiny prováděly naposled v Atlantě 1996.
Lékaři označovali výsledky za málo průkazné. V současnosti se dělají jen výjimečně a jsou poměrně nákladné. A jak by v aktuálním případě osmistovkařky Semenyaové postupoval odborník na lékařskou genetiku David Stejskal?
"Doporučoval bych molekulárně genetický test na přítomnost genu SRY umístěného na krátkém raménku chromozomu Y. Je možné i testování přítomnosti větších úseků chromozomu Y pomocí fluorescenčně zbarvených sond (FISH technikou) nebo průkaz celého chromozomu Y tradičním chromozomálním vyšetřením," navrhuje Stejskal.
SRY znamená chlapeček
Gen SRY, o němž se zmiňuje expert Stejskal, je v lidském těle dost důležitý a v případě genetických testů klíčový.
Každý člověk má zhruba 30 tisíc genů, ale pouze jediný z nich stačí, aby se stal z embrya muž. Tento gen je právě SRY. Je to jakýsi spínač, který začne pracovat u chlapeckého zárodku ve stáří šesti týdnů. Do té doby z embrya může vyrůst žena i muž.
U chlapců se pak vyvíjejí varlata, u dívek vaječníky. Ty produkují hormony odpovědné za všechny rozdíly mezi muži a ženami.
Vady či odchylky z tohoto procesu mohou například způsobit, že se člověk ocitne kdesi "na půli cesty". Má mužské geny, odpovídá tomu jeho tělesná stavba (širší ramena, větší svaly, ochlupení), ale zevní genitál (penis a šourek) se dostatečně nevyvinul a připomíná genitál ženský.
