Argument, který svým čtenářům předložil populární americký časopis Fit, zní: v Indii je běžné čistit si jazyk dokonce dvakrát denně, a to s pomocí speciálního kartáčku. Ve štěrbinách jazyka totiž údajně zůstávají zbytky stravy a také bakterie způsobující ne právě voňavý dech.
"Je to nesmysl," tvrdí český stomatolog Jiří Sedelmayer, který nyní působí na univerzitě v německém Hamburku. "Zbytky se totiž z jazyka stírají při běžném jídle. To, co na něm ulpí, jsou staré odumřelé buňky, jež vytvoří onen bílý povlak, který se při jídle odstraní. Opravdu potažený jazyk mívají proto pacienti odkázaní na výživu prostřednictvím infúze."
Podle doktora Sedelmayera jde pouze o obchod, jelikož vůni dechu mnohem víc ovlivňuje kvalitní vyčištění zubů.
Časopis zároveň s článkem nabízí Originální jazykový kartáček dr. Weidera, jehož "krátké pevné štětiny slibují odstranit veškerý povlak a zanechat v ústech pocit svěžesti, jaký tam ještě nikdy nebyl. Za tím účelem lze pořídit i speciální jazykovou pastu". Kartáček vyjde na necelých 15 dolarů.
Na čištění jazyka ovšem dost dbají jogíni. Někteří využívají ke každodennímu stírání povlaku z jazyka dokonce umělohmotnou lžičku.
"Ptal jsem se mezi kolegy, ale o čištění povlaku z jazyka nic nevědí," říká odborník na krční choroby Jaromír Astl z pražské Fakultní nemocnice Motol. Také Jindra Kambová z polikliniky v Ústí nad Labem považuje mechanické odstraňování povlaku za dobré jen tehdy, vytvoří-li se při nějakém infekčním onemocnění. Její kolegyně Eva Faitová z brněnského Centra dětských odborných zdravotnických služeb doporučuje svým pacientům mírně očistit jazyk zubním kartáčkem v případě, že trpí zvýšenou tvorbou povlaku nebo když se jazyk potáhne následkem užívání některých antibiotik.
"Očistit ale neznamená hrubě oškrábat," dodává lékařka. "Časté čištění jazyka není podle mě nutné, naopak by mohlo způsobit jeho zvýšenou citlivost, pálení a nepříjemné pocity."
Otorinolaryngolog Miroslav Otta z karlovarské nemocnice radí raději kloktat ústní vodou - tou ještě podle něj nikdo nic nezkazil, jen získal.
"Je to nesmysl," tvrdí český stomatolog Jiří Sedelmayer, který nyní působí na univerzitě v německém Hamburku. "Zbytky se totiž z jazyka stírají při běžném jídle. To, co na něm ulpí, jsou staré odumřelé buňky, jež vytvoří onen bílý povlak, který se při jídle odstraní. Opravdu potažený jazyk mívají proto pacienti odkázaní na výživu prostřednictvím infúze."
Podle doktora Sedelmayera jde pouze o obchod, jelikož vůni dechu mnohem víc ovlivňuje kvalitní vyčištění zubů.
Časopis zároveň s článkem nabízí Originální jazykový kartáček dr. Weidera, jehož "krátké pevné štětiny slibují odstranit veškerý povlak a zanechat v ústech pocit svěžesti, jaký tam ještě nikdy nebyl. Za tím účelem lze pořídit i speciální jazykovou pastu". Kartáček vyjde na necelých 15 dolarů.
Na čištění jazyka ovšem dost dbají jogíni. Někteří využívají ke každodennímu stírání povlaku z jazyka dokonce umělohmotnou lžičku.
"Ptal jsem se mezi kolegy, ale o čištění povlaku z jazyka nic nevědí," říká odborník na krční choroby Jaromír Astl z pražské Fakultní nemocnice Motol. Také Jindra Kambová z polikliniky v Ústí nad Labem považuje mechanické odstraňování povlaku za dobré jen tehdy, vytvoří-li se při nějakém infekčním onemocnění. Její kolegyně Eva Faitová z brněnského Centra dětských odborných zdravotnických služeb doporučuje svým pacientům mírně očistit jazyk zubním kartáčkem v případě, že trpí zvýšenou tvorbou povlaku nebo když se jazyk potáhne následkem užívání některých antibiotik.
"Očistit ale neznamená hrubě oškrábat," dodává lékařka. "Časté čištění jazyka není podle mě nutné, naopak by mohlo způsobit jeho zvýšenou citlivost, pálení a nepříjemné pocity."
Otorinolaryngolog Miroslav Otta z karlovarské nemocnice radí raději kloktat ústní vodou - tou ještě podle něj nikdo nic nezkazil, jen získal.
|
