Název shiatsu pochází z japonštiny, znamená ,tlak prsty', ale od klasických masáží se značně liší.
"Jde o kombinaci akupresury s protahovacími cviky a o přikládání dlaní. Některé prvky jsou podobné thajským masážím, ale shiatsu jde více do hloubky," říká lékařka Alexandra Kovářová, která v zařízení školícím budoucí provozovatele těchto masáží vyučuje i anatomii a fyziologii.
Shiatsu využívá znalosti existence dvanácti energetických drah, takzvaných meridiánů, z nichž vycházejí také akupunkturisté.
Klient leží na pohodlné podložce, na sobě má lehkou bavlněnou teplákovou soupravu a přijímá tlaky palcem, loktem, prsty, kolenem nebo dlaní jedoucí po zmíněných meridiánech.
Masáž tedy probíhá přes oblečení, což může být pro jedince, kteří nesnášejí dotek cizích rukou přímo na kůži při klasické masáži, velkou výhodou.
Jak se pozná terapeut
"Diagnostiku provádí praktik podle pohmatu na břiše a zádech, pohledem na obličej a jazyk a také poslechem při vyprávění klienta, co ho trápí," vysvětluje doktorka Kovářová.
Obličej je zajímavá mapa, v níž se toho dá hodně přečíst. Hodně vypovídá barva, různé nerovnosti, ale třeba i takový obyčejný pupínek na bradě může vysílat zprávu o problémech tlustého střeva.
Po pečlivé diagnostice terapeut vybere dvě energetické dráhy, které jsou nejvíce v nerovnováze, a ty ošetří.
Lidé věnující se shiatsu se brání zjednodušenému výkladu, že jsou schopni léčit. Důležité je rozpoznat, že v těle něco nehraje, že existují jisté varovné příznaky, a poté vyladit proudění energie do té míry, že k nemoci vůbec nedojde.
Při dlouhé masáži má člověk čas přemýšlet o sobě. Už to má pozitivní vliv na zdraví, protože probudí vlastní, samoléčící schopnosti.
Konkrétně má shiatsu velmi dobré výsledky při řešení problému bolestí hlavy, zad, kolen, při stresu, vyhoření, únavě, při problémech s početím, u potíží psychosomatického charakteru a při různých chronických onemocněních.
