Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pište rukou. Posílíte paměť a zároveň zrelaxujete

aktualizováno 
Čím dál častěji mačkáme písmenka na klávesnici, než bychom vzali do ruky propisku a popsali papír. Je to škoda. Ručně psané písmo odráží naši osobnost, rozvíjí jemnou motoriku, posiluje paměť a používá se i jako relaxační metoda.
Písmo formuje naši osobnost (ilustrační fotografie)

Písmo formuje naši osobnost (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Žijeme v digitální éře. Mobilních telefonů, tabletů, notebooků a dalších chytrých zařízení je už na světě víc než lidí, takže k psaní stále častěji používáme klávesnice a tužku s papírem pomalu přestáváme potřebovat. Vlastní rukou si většina z nás píše jen heslovité poznámky, případně termíny do kalendáře. Ale kdy naposledy jste ručně popsali celou jednu stránku a více? Nebo jste četli souvislý ručně psaný text? A poznali byste písmo kamarádů či kolegů v práci?

Místo klasických diářů používáme kalendáře a plánovače v chytrých telefonech, které pípnou, když máte jít na schůzku, zaplatit složenku nebo vaše tchyně slaví narozeniny. Místo pohlednic posíláme SMS, dopisy jsme vyměnili za e-maily. Ti, co si dlouhé roky schovávají zamilované dopisy, mají poklad. My, co jsme už randili s mobilem v ruce, máme smůlu.

Podle výsledků výzkumu, který pro Ona Dnes exkluzivně zpracovala společnost Focus, pět procent respondentů uvedlo, že už vůbec nepíší rukou. Jedenačtyřicet procent dotázaných odpovědělo, že rukou píší občas, 15 procent jen zřídka.

Častěji píšou rukou ženy a to, zda preferujeme psaní rukou, či na počítačích, je ovlivněno dalšími faktory. Podíl psaní rukou roste přímo úměrně s rostoucím věkem a naopak klesá se zvyšujícím se vzděláním a vyšším příjmem. Tito lidé totiž nejvíce používají počítače a další moderní zařízení.

Pište, posílíte paměť

Tím, že přestáváme ručně psát, se o dost ochuzujeme a má to dopad i na naši paměť a způsob vyjadřování. Proč přemýšlet dopředu nad formulací, když s pomocí klávesnice můžete vychrlit písmenkovou smršť a text následně můžete mazat, přesouvat a podobně. Když navíc zapnete funkci automatického opravování, nemusíte hlavu zatěžovat pravopisem, hlídá ho za vás počítač.

Vědci již v několika studiích zjistili, že psaní rukou posiluje proces učení. Například ti z univerzity v americké Indianě před dvěma lety představili výsledky studie, v jejímž rámci rozdělili předškoláky do dvou skupin, kdy jedna se učila písmena psaním na klávesnici, druhá rukou. Pomocí magnetické rezonance pozorovali, co se děje v jejich hlavách. Mozky těch, co mačkali písmena na klávesnici, si neuvědomovaly rozdíly mezi tvary písmen. Děti, které psaly rukou, ano.

Rukou psaný projev je vyšší liga. Musíte dopředu zvážit, co chcete sdělit, jinak budete škrtat, přepisovat a místo vzhledného dopisu budete mít čmáranici. Na psaní se musíte víc soustředit, ukvapenost tu nemá místo. Tvar písma a umístění v prostoru podporuje kreativitu a představivost, ručně psaný text není nudně monotónní jako ten vytvořený na počítači.

Průzkum o psaní

Psaní rukou je totiž náročnější pohyb než psaní na klávesnici. Součinnost svalů aktivuje centra v mozku, a tím pádem se lépe zafixuje v paměti. Procesu učení pomáhá i to, že při ručním psaní se více soustředíme. Někteří lékaři dokonce doporučují kurzy kaligrafie jako prevenci proti demenci. Další důležitý argument v obhajobě ručního písma je, že je součástí naší identity, je jedinečné a stejně jako neexistují totožné otisky prstů, neexistuje ani totožné písmo.

Jestli nepíšete, protože považujete svůj rukopis za ošklivý, uvědomte si, že je to originál. Tím pádem má něco do sebe. Philip Hensher, autor knihy The Missing Ink, dokonce odvážně tvrdí, že tím, že píšeme méně vlastní rukou, snižujeme svoji lidskost a hodnotu osobnosti. Písmo totiž prozrazuje, jací jsme, což z něj dokážou vyčíst erudovaní grafologové.

I proto si některé firmy při výběru kandidátů na pracovní pozici nechávají vypracovat rozbor jejich psaného projevu, protože věří, že na základě písma dovedou profesionálové odhalit jejich silné i slabé stránky, zda se na danou práci vůbec hodí nebo jestli zapadnou do kolektivu.

Spojité, či nespojité?

Nesmíme opomenout ani dopad na naši tělesnou schránku. Ručním psaním se rozvíjí jemná motorika a cvičíte koordinaci ruky a oka. Aktivuje se okolo 500 svalů, pracuje zápěstí, paže i rameno. Dnes se malé děti naučí dřív ovládat dotykovou obrazovku, než vezmou do ruky tužku.

Martina Simonidesová vede v pražských Modřanech grafomotorickou poradnu, kde pomáhá dětem, které mají problémy s psaním. "Setkávám se s dětmi, které se ve svých pěti letech jen zřídkakdy dotknou pastelky, kreslení se vyhýbají a naopak snadno ovládají některé programy a hry na počítači. Jejich grafický projev je ale na výrazně nižší úrovni, než by být měl. Kreslit a psát je náročné, chce to příležitost, cvik a zkušenosti. Přitom v předškolním věku má velký význam rozvoj jemné motoriky. Bez efektivního využívání prstů se psaní stává obtížným. Děti bolí ruka, tlačí na tužku, netrefí se do linek, písmo není plynulé a je ošklivé. Takové děti mívají grafický projev na výrazně nižší úrovni."

Když jsme u nejmenších dětí, od roku 2010 se ve vybraných základních školách testovalo nové písmo Comenia Script, jestli je vhodné jako alternativa za vyučované spojité psací písmo. Rozdíl mezi písmy je patrný na první pohled. Comenia Script je nespojované písmo, je jednodušší a má blíž k tiskacímu. Verdikt ministerstva školství po zkušebním vyučování zní, ať si každá škola rozhodne, jaký druh písma bude děti učit, a zároveň je nutný souhlas rodičů dětí.

"Obecně se prokázalo, že písmo Comenia Script jde žákům snáze a lépe si vybaví tvary písma, což mělo také velký vliv na čtení. Žáci píšící tímto písmem se naučili rychleji číst. Psaní dobře zvládali i leváci a žáci s grafickými obtížemi. Comenia Scipt je totiž snadno zapamatovatelné a graficky jednoduché," říká autorka písma Radana Lencová, která si sama před deseti lety dělala průzkum ohledně rukopisného písma u dětí a dospělých. V obou skupinách bylo nejvíc preferováno písmo částečně spojené, u velké abecedy oslovení využívali tiskací abecedu.

"Od té doby se písmo zase posunulo o kousek dál, lidé více využívají zjednodušené formy psacího písma. Děti na prvním stupni inspiruje jednoduché typografické písmo, které kolem sebe vidí častěji než písmo psací, které se učily," dodává výtvarnice Radana Lencová.

Jenže nové písmo má i odpůrce, kteří tvrdí, že děti by se nejprve měly naučit klasické písmo a až pak se případně rozhodnout používat jiný typ. Podle grafoložky Štěpánky Čechové z Institutu celostní grafologie totiž písmo formuje naši osobnost. Při psaní se v mozku aktivují určitá centra a psaním příliš zjednodušeného písma bez smyček některá necháváme "spát".

"U tohoto písma schází horní kličky u b, f či h, místo nich jsou tu ostré zjednodušené tvary, jakoby vysáté. Přitom právě horní zóna písma vypovídá o naší fantazii, abstraktním myšlení, schopnosti nadhledu. Spodní zóna, kde mizí spodní smyčky písmen, vypovídá o instinktivní jistotě člověka, vycházející z kořenů a tradic rodiny. Comenia Script je dominantní ve středové zóně a tím nám vlastně podsouvá, že nejdůležitější je praktický reálný život a ostatní dvě zóny mají zakrnět," sděluje své výtky grafoložka s dodatkem, že nespojité písmo podporuje analýzu, spojité schopnost syntézy.

"Nespojitým písmem získají děti fragmentální myšlení. Nenabízí jim schopnost spojit věci a udělat závěr." Je tedy pro každého člověka lepší psát spojitým písmem, které bývá na psaní náročnější? "Kolem dvanácti let se psací proces zautomatizuje, dítě už nemyslí na formu, ale projevuje se jeho individualita," říká Štěpánka Čechová.

"Když chce používat jiné písmo, dospělo k tomu, je to projev jeho osobnosti. Ale přecházet by mělo od spojitého písma. Když se naučíte jako dítě psát Comenia Scriptem, klasickému psaní se už nikdy nenaučíte. Bohatší písmo vám ovšem otevře do života víc možností," říká grafoložka.

Ve vyšších ročnících škol má dnes řada učitelek a učitelů ke způsobu, jakým žáci píšou, vcelku benevolentní přístup. Na dokonale vysoustružených písmenkách nebazírují, někdy i tolerují, když děti píší verzálkami. Na středních školách mnohdy mají studenti a studentky povoleno psát si poznámky z přednášené látky přímo do notebooku. A v přednáškových sálech vysokých škol psaní na klávesnici dominuje, přenosný počítač je povinným vybavením studentstva.

"Já jsem na psaní velmi náročná, neboť mě praxe naučila, že si každý najde svůj jedinečný rukopis, ale nejprve musí ovládat správné tvary, aby se nedostal do fáze, kdy po sobě svůj písemný projev ani nepřečte," přidává svůj názor Monika Mülhauserová, která vyučuje na prvním stupni.

"Setkala jsem se ovšem i s názorem rodičů, že nevidí důvod, proč by jejich potomek měl psát čitelně, když bude v budoucnu používat pouze počítač. Nikdy doma ani necvičili jemnou motoriku, neboť se domnívali, že až jejich zlatíčko nastoupí povinnou školní docházku, budou se ve škole používat pouze počítače a s papírovými učebnicemi a sešity se už nepotká."

Na druhou stranu přiznává, že ve vyučování se píše méně. Děti prý po vzoru rodičů a starších sourozenců zkoušejí používat místo velkých psacích písmen jejich tiskací tvary, ale dál v psaní pokračují psace. "Že by samy od sebe psaly tiskace, s tím jsem se za dvacet let učení nesetkala," říká paní učitelka.

Pořiďte si deník

Psaní rukou má v dnešní uspěchané době ještě jednu nedocenitelnou funkci: je to forma relaxace. Obor zvaný grafoterapie dokonce pracuje s tím, že změna formy písma ovlivní osobnost. Jedince, kteří se cítí vnitřně nespokojení, učí psát jinak, a docílí tím jejich zklidnění.

Vy si můžete dopřát vlastní domácí terapii. Kupte si hezký sešit, psací nářadí podle svého gusta a začněte si psát deník. Při psaní jste sami se svými myšlenkami.

Odplavíte negativní emoce, získáte nadhled nad tím, co se vám přes den stalo. A navíc vám zůstane památka. Ručně psaná vzpomínka na to, jak jste se kdysi měli, co jste prožívali. Pustíte se do toho?







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.