Prokletá cola kazí zuby a kosti. Může za to nápoj, nebo my?

Lze na ní být závislý. Její konzumentky mají slabé kosti. Kazí zuby. A u dětí vede k obezitě. Cola škodí, záleží však na tom, kolik jí vypijeme, shodují se lékaři.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Výrobci oblíbeného nápoje argumentují na všechna negativní tvrzení stejně: záleží vždycky na konkrétním člověku a množství nápoje, které do sebe dostane. S tím souhlasí také lékaři.

Lenost, nebo kofein?

Jako příklad může sloužit nedávná studie o vlivu pití Coca-Coly na množství spermatu. Výzkum ukázal, že mladí muži konzumující denně víc než litr coly mají o třicet procent životaschopných spermií méně než jejich vrstevníci, kteří se nápoji vyhýbají.

Vědci vyloučili, že je to kvůli kofeinu. Ten přijímáme i v kávě či čaji, a tyto nápoje takový efekt zdaleka nemají.

Pití velkého množství coly u zkoumaných mužů souviselo s nezdravým životním stylem: stravovali se ve fast foodech a jedli méně ovoce a zeleniny. Je tedy jasné, že vinit samotnou colu nelze.

S colou pijete kyselinu fosforečnou

Kromě již zmiňovaného kofeinu cola a některé další podobné nápoje, tedy i Pepsi, obsahuje také kyselinu fosforečnou, ta podle výrobců dodává nápojům "říz".

"Nutno podotknout, že kyselina fosforečná se používá v potravinářství nejen při výrobě nápojů, ale i sýrů, tuků, margarínů, droždí a dalších," připomíná gastroenteroložka Anna Jungwirthová ze Sanatoria svaté Anny v Praze.

Hned po vápníku je fosfor druhý nejvíce zastoupený minerál v lidském těle, nutný pro vývoj kostí i zubů. Pokud má tělo fosforu příliš (což se při konzumaci limonád může stát), vylučuje ho v podobě fosforečnanu vápenatého. Sloučenina na sebe totiž váže vápník, o který jsou pak ochuzené kosti.

Důsledky nadměrného pití coly a dalších podobných nápojů jsou poměrně vážné: studie popisují častější vznik osteoporózy (řídnutí kostí) a zlomenin u mladých dívek konzumujících tři litry nápojů obsahujících kyselinu fosforečnou denně.

"Neznamená to však, že jednou za čas by se ženy nemohly coly napít. Zdraví škodlivé jsou jen excesy," říká lékařka Helena Šiprová z 2. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Dvě deci coly denně, samozřejmě za předpokladu, že další tekutiny nebudou obsahovat kyselinu fosforečnou, jsou v pořádku.

Konkurenční kofola neobsahuje kyselinu fosforečnou, ale na rozdíl od coly je v ní konzervant benzoan sodný, jehož velké množství také není pro tělo dobré. Existuje podezření, že způsobuje hyperaktivitu u dětí. Levnější colové nápoje obsahují dokonce obě tyto látky.

V jednom litru Coca Coly je ukryto více než 27 kostek cukru

Proč tolik škodí zubům?

Vliv coly a dalších sladkých limonád na zubní sklovinu zkoumal tým odborníků z Výzkumného ústavu stomatologického. Po dobu dvanácti hodin nechali na lidské zuby působit jednotlivé nápoje a sledovali, co to udělá s tkání.

Léta tradovaný mýtus, že Coca-Cola dokáže zub úplně rozpustit, se samozřejmě nepotvrdil. Ale neblahé působení na zubní sklovinu se prokázalo.

Sladké limonády (kromě coly se jednalo o sprite a fantu) povrch zubů narušily nejvíce. Cola navíc na zubech způsobila hnědé skvrny.

Stoprocentní pomerančový džus či červené víno dopadly lépe. Zubní lékaři z těchto důvodů doporučují, aby se dětem cola a sladké limonády nepodávaly vůbec.

Žaludku pomůže po tučném či zkaženém jídle

Zatímco zubům prokazatelně škodí, při zažívacích potížích může být cola výbornou první pomocí, dokáže narovnat narušené pH v žaludku. Žaludeční prostředí je za normálních okolností kyselé (pH pod 3), což je způsobeno produkcí kyseliny chlorovodíkové v buňkách žaludeční sliznice.

V případě, že je trávicí soustava příliš zatížená, ozve se tenké střevo, respektive dá signál žaludku. Ten velmi rychle reaguje - posun tráveniny dál zastaví nebo ho vyzvrátí. Nedostatek kyseliny v žaludku způsobuje zažívací potíže - tlak v žaludeční krajině, nadýmání, průjmy.

S jídlem se kyselina v žaludku spotřebovává. "Pokud je jí přechodný nedostatek, například po těžším, tučném jídle nebo také po nedostatečně tepelně upraveném, zkaženém či infikovaném jídle, Coca-Cola působí jako digestivum. Zlepší a urychlí evakuaci potravy ze žaludku," popisuje lékařka Jungwirthová.

Někdy také může pomoci při průjmu. Ani tehdy ale není příliš vhodná pro děti. "Pokud bych colu použila, tak u dítěte staršího, rozhodně ne v batolecím a předškolním věku. A určitě v malém množství, tedy po lžičkách," zdůrazňuje gastroenteroložka. Na colu se dá spolehnout jen jako na první pomoc, při delších potížích jděte k lékaři, hrozí dehydratace a ztráta minerálů.

Jak vznikly slavné nápoje

Coca-Cola
V květnu roku 1885 lékárník z Atlanty John Pemberton smíchal alkohol, výtažky z listů koky a extrakt z jader ořechů koly. Směs osladil karamelovým sirupem a vanilkou. V době vzniku nápoje platil v Americe prohibiční zákon, cola byla kvůli obsahu alkoholu používána pouze jako lék a prodávána v lékárnách - jako léčivo proti bolestem hlavy, na zažívací potíže, na impotenci či jako nervový lék. Začátkem minulého století byla cola napadána kvůli obsahu kokainu, v původní lékárnické receptuře ho bylo asi 1 miligram na lahev. Od roku 1906 Coca-Cola kokain neobsahuje.

Pepsi Cola
Také Pepsi vynalezl lékárník, a to o tři roky později, než byla namíchána její konkurentka. Původně šlo o lék na nechutenství. V roce 1907 Pepsi dobyla Mexiko. V době hospodářské krize Pepsi prodělala bankrot, ale vzpamatovala se.

Kofola
Výroba české kofoly byla politickým úkolem: politici chtěli adekvátně nahradit imperialistické nápoje. Kofola, původním názvem Kofocola, vznikla roku 1959 ve Výzkumném ústavu léčivých rostlin v Praze.
Zlaté období kofola zažila v sedmdesátých letech, vznikaly o ní dokonce písně. Po převratu její prodej výrazně poklesl kvůli otevření trhu a konkurenci jiných nápojů. Na konci 90. let zažila velký comeback a je stále velmi populární.