Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jezte jen chipsy osmažené dozlatova, varuje profesorka Dostálová

aktualizováno 
Až dvě třetiny všech nemocí mají částečně původ ve špatné stravě. Proto se lidé stále víc zajímají o výživu. „A v médiích se bohužel stále častěji objevují zavádějící a klamavé informace, které šíří různé zájmové skupiny, nutriční poradci či prodejci doplňků stravy,“ tvrdí mimo jiné v týdeníku Téma profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.

Profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické, kde se v oboru chemie a analýza potravin věnuje především tukům, luštěninám, mléku a sladidlům. | foto: Profimedia.cz

Během silvestra měla teď spousta lidí na stole třeba brambůrky a další slané pochutiny. Zakázala byste chipsy?
Zakázala bych spíš masné výrobky, které téměř neobsahují maso. A pak také některé sušené sójové nápoje, které sóju skoro vůbec neobsahují. Jedná se o směs škrobu a tuku nevhodného složení.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Proč by profesorka Jana Dostálová zařadila vejce a mléko mezi nejzdravější potraviny? Čím sladí? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

Ale chipsy jsou prý rakovinotvorné...
Obsahují akrylamid, což je pravděpodobný karcinogen. Vzniká zejména v potravinách, které mají hodně škrobu a jsou připravovány při vysokých teplotách nad 120 stupňů. Velké koncentrace byly zjištěné právě u chipsů. Jezte proto jen ty, které jsou osmaženy dozlatova. Pokud jsou dohněda, obsahují více nebezpečného akrylamidu. Další problém je sůl. Pokud zkonzumujeme dvě třetiny balíčku nejslanějších chipsů, vyčerpáme více než pětinu doporučeného denního příjmu soli. Vysoký příjem soli může souviset mimo jiné se vznikem vysokého krevního tlaku, ale i nádoru žaludku, protože sůl dráždí sliznice. Navíc v tomto výrobku bývá vysoké množství tuku a mnohdy i nasycených mastných kyselin. Když se chipsy smaží na nevhodném oleji, vznikají tam oxidační produkty, některé jsou také karcinogenní a jsou ještě horší než akrylamid. Kdysi se smažilo na palmovém oleji, ten je odolný proti změnám při vysoké teplotě. Jenže kvůli té současné hysterii někteří výrobci přesedlali na slunečnicový olej, který je méně stabilní.

Řepkový olej je v současnosti považovaný za nejlepší na smažení. Co olivový?
Ten taky. Je rozšířený mýtus, že na olivovém oleji se nesmaží, protože se rychle přepaluje, přitom má bod zakouření (tedy kdy se začne přepalovat, pozn. red.) 210 stupňů. Olivový olej je stabilní, ale nikoli ten panenský, zastudena lisovaný. Na tom by se smažit nemělo. Protože takové oleje nejsou rafinované, tedy přečištěné, takže tam zůstávají zbytky dužin oliv. Když je zahřejete nad 200 °C, mohou tam vznikat karcinogenní látky.

Tvrdí se, že v naší stravě jsou tři bílé jedy: cukr, sůl a mouka. S tím souhlasíte?
Termín jed bych nepoužila. Jedy jsou takové látky, které působí v malém množství, třeba jako kyanid. U těch tří, jak říkáte jedů, je to otázka množství, podobně jako u kterékoli jiné potraviny. Když vypijete deset litrů mléka, bude to taky jed. Otrávíte se tím, že si zatížíte ledviny.

Dobře, říkejme tedy třeba bílé zlo. Které z těch tří je nejhorší?
V současné době se nejvíc negativně hodnotí vysoký příjem soli. Doporučuje se maximálně pět až šest gramů denně a my konzumujeme skoro třikrát tolik. Má to hodně negativních účinků. Mimo jiné sůl zatěžuje ledviny, zadržuje vodu a hlavně zvyšuje krevní tlak. Říká se, že Japonci mají vysoký výskyt rakoviny žaludku kvůli užívání sójové omáčky. Ta má až bezmála dvacet procent soli. Dráždí sliznice trávicího traktu, ty jsou pak „vnímavější“ pro karcinogeny.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.