Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sladké, nebo slané? Naše chutě se mění s věkem

aktualizováno 
Zrající francouzský sýr, olivy, hořká čokoláda. Ještě ve dvaceti jste tahle jídla nemohla ani vidět, ve čtyřiceti jste schopna je zapřít před rodinou a potají sníst. Naše chutě se v průběhu života výrazně mění. Ne bezdůvodně. Tělo nám jejich prostřednictvím vysílá spoustu signálů.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Pětatřicetiletá Markéta je ostřílenou cestovatelkou. Jezdí po světě, aby poznala nové prostředí a lidi, ale největší vášní je pro ni jídlo. Vyzkoušela ta obvyklá, nebojí se však ani experimentů. Smažení červi byla láska na první ochutnání, durian, ovoce, které se kvůli zápachu nesmí převážet ve veřejných prostředcích ani taxících, ji neodradil, ráda si dá vnitřnosti, ochutnala nutrie i psa a naposledy ve Vietnamu malá kachní embrya. Lidí jako ona je spousta.

Gastroturistika je oblíbenou cestovatelskou disciplínou, u Markéty však působí zvláštně. Byla dítě, které do šestnácti let téměř nic nejedlo. „Vyrostla jsem na rýži a rohlících s taveným sýrem, později jsem přidala brambory,“ vzpomíná. Rodiče z ní byli nešťastní, prarodiče ještě víc.

Domácí lékař

„Na dovolené jsme si zásadně vařili sami, koupit pobyt s jídlem byly vyhozené peníze. Když jsem si u moře něco objednala, tak brambory s řízkem. Táta z toho šílel a dnes na tu moji „středomořskou stravu“ při olivách a mořských plodech se smíchem vzpomínáme,“ říká.

Dětská vybíravost

Totální obrat v jídelníčku Markéty je typickou ukázkou toho, jak se nám v průběhu života mění chutě. Co bychom jako děti nepozřely, v dospělosti milujeme, zatímco nad jídly (i alkoholem), která v osmnácti patřila k našim favoritům, dnes nechápavě kroutíme hlavou a víme, že by nás jejich konzumace odrovnala na několik dnů. Nebo si snad ve čtyřiceti umíte představit, jak si k večeři dáváte studené fazole v rajčatové omáčce a k tomu popíjíte krabicové víno?

Jako novorozenci rozeznáváme jen sladkou a hořkou chuť. Pak se přidávají další s tím, jak v prvních třech letech života přibývají k mateřskému mléku další typy stravy. Každé dítě je přitom jedinečné. A tak zatímco jedno batole miluje zeleninu, druhé ji nenávidí. Rozezná ji v každém pokrmu, i kdyby byla rozmixovaná na nejmenší částice. Proč velké množství dětí nemůže některá jídla ani vidět?

„Na to neexistuje univerzální odpověď. Z rozhovorů s rodiči vybíravých dětí lze vysledovat několik příčin,“ říká lékařka Kateřina Cajthamlová. Může jít o děti, které ochutnaly příliš brzy „dospělou“ omaštěnou, kořeněnou a osolenou stravu, která je při prvním pokusu odradila, a pokrmy pak už odmítají „preventivně“. Někdy má dítě jídlo spojené s nepříjemnou zkušeností, když ho do něj někdo nutil, ale příčinou odporu k určitému typu pokrmu může být i negativní vzpomínka na člověka, který mu ho dával.

„A mnohdy rodiče či prarodiče dítěti některá jídla znechucují tím, že je nabízejí příliš často, případně je sami odmítají jíst, ale dítěti je nutí,“ uvádí Kateřina Cajthamlová.

Intenzivní chutě

Když vědci zkoumali naše stravovací návyky, došli k tomu, že řadě jídel přicházíme na chuť až okolo dvaadvaceti let. Tehdy v průměru přestaneme šermovat rukama před aromaticky i chuťově výrazným kozím sýrem, s nadšením začneme jíst ten vyzrálý stejně jako třeba pálivé pokrmy, mořské plody nebo olivy. Jde o průměr, výjimky potvrzují pravidlo, a tak dost dobře možná váš potomek patří k těm, kteří už ve školce s nadšením jedli mušle a jiné mořské plody.

Menstruační cyklus ovlivňuje hubnutí. Pozor na chutě při PMS

Většina dětí však výrazná jídla odmítá. Důvod je prozaický – mají třikrát víc chuťových buněk než dospělí a jakoukoliv chuť vnímají intenzivněji než my. Takže pořádně uleželý utopenec může být pro desetileté dítě takovou „lahůdkou“, jako kdyby nám ho někdo servíroval s koncentrovaným octem a navrch zasypaný extrémně pálivou papričkou. Proto je nezbytné s chuťovými experimenty zejména u malých dětí výrazně šetřit.

„Náš vztah k jídlu se vyvíjí ve velmi raném věku a může ovlivnit, jak jíme a co jíme po celou dobu našeho života,“ uvedla pro server Dailymail nutriční specialistka Karin Poole.

Jídlo jako indikátor

Jestli spořádáme porci hranolků s majonézou a kečupem, vystojíme v řeznictví frontu na ještě teplou sekanou nebo se zastavíme na dortík v cukrárně, v dospělosti ovlivňují nejen návyky z dětství, ale spousta dalších věcí. Klíčové jsou zejména hormony.

Je přitom jedno, jestli jste muž nebo žena, pod jejich taktovkou otvíráme dveře ledničky a špajzu nehledě na pohlaví. Ženy to ale mají proti mužům komplikovanější kvůli menstruaci. „Během ní se mění tělesná teplota a s tím souvisí i zvýšená chuť na sladké v druhé fázi cyklu. Vliv progesteronu vede navíc k většímu zadržování vody v těle a k větší chuti na slanou a tučnější potravu,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.

Hormon štěstí

Naše chutě, spánek i náladu ovlivňuje psychika, která je závislá na serotoninu – hormonu štěstí a pohody. Když se nám ho v těle přirozeně nedostává, začne vysílat signály a právě v tu chvíli dostáváme chuť na sladké. Skutečnost, že naše chutě jsou odrazem našich emocí, popisuje i americká psycholožka Doreen Virtue v knize V zajetí jídla. Výrazná potřeba masa, především toho tučného, ale i smažených hranolků, signalizuje obavy a strach, chipsy prý zase chroupáme pod vlivem dlouhodobého stresu, zvýšená konzumace pečiva zase prozrazuje napětí. Odborníci by tahle tvrzení nejspíš rozporovali, jisté je však jedno – spousta z nás jí ne kvůli zahnání pocitu hladu, ale pod tlakem nějakých okolností a emocí, častěji těch negativních než pozitivních.

Holky, které sportují a začínají menstruovat, mohou v tomto období pociťovat větší chuť na maso, pubertální výkyvy nálad vinou hormonálních změn zase mohou vést k větší touze po tučnější potravě v podobě čokolád a oříšků. „Zvlášť tehdy, když má dívka z dětství tyto potraviny nějak spjaté s pocitem bezpečí, lásky a domova,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Banán s kečupem

Ty opravdové chuťové orgie jsou však teprve před námi. Přicházejí s těhotenstvím. Když například zpěvačka Beyoncé čekala dceru, tělo jí velelo dávat si banán s kečupem, sušenky s okurkami a zmrzlinu zakapávala chilli omáčkou. To však není nic proti ženám, které v těhotenství pojídají mýdlo, křídu, hlínu, popel nebo třeba omítku. I takové bizarní chutě mají svoji příčinu. Souvisejí s nedostatkem v potravě.

„Těhotné chybí nějaký vitamin, stopový prvek, minerál nebo enzym. Například žena, které chybí vápník, může v extrémním případě olizovat vápennou omítku, ta, které chybí koenzym Q10, může jíst denně krabičku sardinek. Tyto chutě bývají neovladatelné, vymizí však s porodem,“ říká Kateřina Cajthamlová. Lékařka však dodává, že extrémní výkyvy chutí nejsou v těhotenství pravidlem.

„Čekala jsem, kdy to přijde, ale až na to, že jsem nemohla kafe, jsem nejedla nic jiného než dříve,“ potvrzuje její slova devětadvacetiletá Tereza. Změnilo se to až po porodu. „S kojením přišla chuť na sladké, které jsem do té doby neměla ráda. Moje,droga‘ jsou oplatky Kolonáda, velké balení sním do dvou minut,“ říká Tereza, matka ročního kluka, která je rozhodnutá po odstavení dítěte s takovým jídelníčkem skoncovat. Nejspíš se nebude muset nijak přemáhat, její tělo si o to řekne samo. Změna chutí a vyšší energetický příjem je způsobený kojením. „Po odstavení dítěte se metabolismus vrací k normě zhruba za dva měsíce a klesá také potřeba i chutě na určitá jídla,“ potvrzuje Kateřina Cajthamlová.

Kvalita vítězí

Chuťové výkyvy žen těhotenstvím a kojením nekončí. Dalším milníkem bývá čtyřicítka a s ní i první známky stárnutí. Jestli jste do té doby měla kachní žaludek snášející jakékoliv kombinace i množství, tělo teď začíná protestovat proti prohřeškům v životosprávě, inklinuje k jednoduchosti a kvantita ustupuje kvalitě. „Vždycky jsem měla ráda červené maso a uzeniny, teď jsem je až na pár výjimek v roce přestala jíst. Ideál je pro mě grilovaná, lehce kořeněná ryba,“ přiznává čtyřiačtyřicetiletá Martina.

V tomto věku se mění i metabolismus, i když datum narození není to jediné, co ho ovlivňuje. Záleží na zdravotním stavu, hormonech, fyzické aktivitě, ale také na psychické zátěži a mění se i vlivem počasí. Se změnou jeho fungování přicházejí i první váhové výkyvy směrem nahoru, i když ani teď nemusí být automatické. „Pokud žena sportuje, je v psychické pohodě, zdravá a pravidelně menstruuje, nedochází k žádným podstatným změnám,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Padesátiletý zlom

Směrem k padesátce a po ní se však spousta věcí v ženském těle změní. Jakmile se přiblíží klimakterium, hormony mění naše chutě a tím i váhu. Ta stoupá směrem nahoru. Nestalo by se tak, kdybychom měly chuť na rajče, okurku nebo kyselé zelí, jenže v našich představách bitvu svádí bůček s pistáciovým dortem, v lepším případě caesar salát s dvojitou porcí zálivky z vajec a oleje. Kdo vítězí a stane se vyvoleným na našem talíři?

„Ženy v období přechodu mají typicky příjemné pocity z konzumace jídla, obvykle sladkého. Změny chuťových preferencí i samotné chuti k jídlu jsou obdobné jako v těhotenství,“ uvádí nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice a členka Fóra zdravé výživy Tamara Starnovská.

Takže je to jasné. Vyhrává sladké. Na rozdíl od těhotenství však přechod a období po něm netrvá devět měsíců, ale až třetinu života, což je pořádně dlouhá doba na to, abychom ji strávily v cukrárně. A tak je jedinou zárukou stálé váhy sebekázeň a disciplína v podobě omezení příjmu volných cukrů, nasycených živočišných tuků i červeného masa. Přidat bychom naopak měly pohyb. Ideální je chůze, plavání, jízda na kole, ale podstatné jsou i naše další zájmy. Mnohdy tím hlavním, co změní náš jídelníček, ve kterém převáží nezdravé a kalorické pokrmy, je nová životní situace – syndrom prázdného hnízda, úmrtí příbuzných a známých, úbytek zájmů, což jde většinou ruku v ruce i se snížením výdeje energie.

Padesátka v životě ženy patří k významným milníkům, nemusí být však negativní. Bojovala s ní i herečka Ivana Chýlková. „Měla jsem pocit, že bydlím mimo svoje tělo. Že ho nějakým způsobem znám 49 let, ale najednou se chová jinak,“ přiznala loni pro náš magazín tehdy dvaapadesátiletá herečka. Nakonec se z problémů dostala. Výrazně změnila stravovací návyky, do svého života zařadila jógu a našla si i nový koníček – angličtinu, kvůli které odjela na jazykový kurz do zahraničí. Zdá se tedy, že vždy existuje nějaké řešení. A nakonec i jednou za čas můžeme do té cukrárny.

Autor:


Témata: Dieta


Hlavní zprávy

INTERMONT s. r. o. - Hana Málková
montážní pracovník

INTERMONT s. r. o. - Hana Málková
Kraj Vysočina
nabízený plat: 18 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.