Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak je to s módními probiotiky? Neškodí, ale o výhodách zatím víme málo

  0:01aktualizováno  0:01
Probiotické potraviny jsou zpátky. Už ne ve formě slazených kysaných nápojů, které frčely v době po roce 2000. Teď se jí korejské kimči, islandský skyr, pije se japonská kombuča. Je to jenom další trend, nebo naše tělo probiotika opravdu ocení?
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Víme o nich překvapivě málo. Už proto, že kategorie „probiotika“ zahrnuje nejrůznější živé organismy. U běžně prodávaných potravin nebo potravinových doplňků se ale nejčastěji mluví o mléčných bakteriích, jako jsou ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium nebo Torulopsis (rod kvasinkových hub).

Domácí lékař

Předpokládá se, že tyto „živé kultury“ nebo „zdravé bakterie“ mají pozitivní vliv na prostředí v žaludku a střevech, potažmo na imunitu. Jenže v lidském trávicím systému toho žije spousta, odhaduje se až sto bilionů mikroorganismů, a probiotické kultury jsou jen jeden z mnoha různých národů, které nás osídlily. Víme, že některé organismy jsou prospěšné, jiné spíš škodí, nicméně věda je v jejich zkoumání na úplném začátku.

„Právě probiotika jsou teď v rámci výzkumu obrovským tématem,“ píše na svém blogu známý americký lékař a autor populárně naučných esejí Mark Hyman. „Objevují se všude. Mluví se o nich v reklamě na jogurt, seženete je v lékárně i v supermarketu. V souvislosti se zdravým trávením se z nich stává velmi populární téma.“

Výrobce potravin s přidanými probiotiky, ale i speciálních doplňků, vlastně nikdo neomezuje. Klidně se tak dočteme, že živé kultury „vylepšují střevní mikroflóru“, „zajišťují lepší trávení“, nebo dokonce že pomáhají předcházet konkrétním problémům - od nadýmání po chronický syndrom dráždivého střeva a s ním spojené bolesti, úzkosti či deprese.

Vážně to funguje?

Mohou pomáhat, ale nemusí, říkají odborníci. Kromě toho, že ještě nikdo nenasbíral dostatek dat, která by účinek probiotik potvrdila, taky většinou není zcela jasné, kolik bakterií která potravina nebo tabletka skutečně obsahuje. Často se neuvádějí ani konkrétní druhy. Říct si, že mám problémy s trávením, a tak začnu jíst víc jogurtů nebo pít každý den sklenku fermentovaného čajového drinku kombuča? Tak jednoduché to nebude.

Podle dosavadních výzkumů to vypadá, že některé bakterie prokazatelně pomáhají jen lidem s velmi specifickými poruchami trávení, řekl magazínu Scientific American gastroenterolog Matthew Ciorba z Washingtonovy univerzity v St. Louis. „Zatím se neprokázalo, že by probiotika nějak prospívala i lidem se zdravým trávicím traktem.“

Mark Hyman je méně přísný: věří, že klíč k výhodám probiotických kultur je třeba hledat u jiných bakterií, které v sobě nosíme. Tedy u těch „zlých“. „Jejich počet v těle roste, když jíme průmyslově zpracovaná jídla s vysokým obsahem cukru a škrobu; když nejíme dostatek zdravé vlákniny a prebiotik (prospěšné nestravitelné složky potravy, pozn. red.); nebo když bereme léky, které střevům škodí, například antibiotika nebo některé hormony,“ vysvětluje.

Když „zlé“ mikroorganismy v trávicím systému vítězí nad „hodnými“, je to podle něj první krok k horší imunitě, obtížnějšímu trávení, změnám nálad, ale třeba i alergiím nebo artritidě. Tady už by potraviny s probiotickými kulturami mohly pomoci. I když nedokážou přímo léčit, mohou poměry bakterií vyrovnat, protože aspoň nakrátko pomáhají osídlit střeva těmi „dobrými“. Je ovšem potřeba navázat vhodným jídelníčkem, který stav pomůže udržet.

Poslouchejte tělo, ne pravidla

Univerzální poučka na to, zda, v čem a v jakém množství potraviny s živými kulturami konzumovat, neexistuje, ale uškodit člověku určitě nemohou. Nejlepší bude je průběžně testovat a naslouchat svému tělu, radí Radek Pajič, osobní trenér a výživový poradce z Bomton Power Concept. „Denní dobu a množství si volte sami, důležité je konzumovat je s chutí.“

Pokud vám nevoní japonské fermentované fazole, kombuča nebo korejské kvašené zelí kimči (všechny tyhle módní potraviny obvykle probiotika obsahují), můžete klidně vybírat z lokálních výrobků, které byste stejně do jídelníčku zařadili. Ať už je to kysané zelí, nakládaná zelenina i kysané mléčné výrobky, jako je kefír, podmáslí, tvaroh, některé jogurty a čerstvé sýry nebo třeba nově populární skyr.

Radek Pajič na ně nedá dopustit: „Jsou trvanlivé, mají osvěžující chuť, jsou stravitelnější než mléko a často obsahují právě živé kultury, o kterých je řeč.“ Pozor: ne vždy. Pokud tedy vyloženě toužíte po testovací jízdě s živými kulturami, je dobré pokaždé zkontrolovat, co se píše na obalu. Před ochucenými a slazenými výrobky pak rozhodně dávejte přednost těm bílým; doplňte je sami třeba ovocem, semínky nebo oříšky.

Autor:




Nejčtenější

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Proč starší lidé hůř hubnou? Mizí jim svaly a ztrácí chuť, říká psychiatr

Je mnoho faktorů, které komplikují shazování přebytečných kil v dospělosti a ještě více ve stáří. Psychiatr Stefano Erzegovesi z Centra pro poruchy příjmu...  celý článek

Ilustrační fotografie
Máte doma tlouštíka? Řekněte mu to chytře a začněte hubnout s ním

Když už se stalo a naše dítě trpí nadváhou, pozdě bycha honit. Akademické řeči o prevenci obezity jsou nám k ničemu. Důležité je postavit se k situaci čelem a...  celý článek

Ilustrační fotografie
Tělocvik děti nezachrání. Většina se už obezity nezbaví, varuje Havlíček

Nenechte se zmást. Pár hodin školního tělocviku a jednou týdně pohybový kroužek pro zdravý vývoj dětí rozhodně nestačí. Experti doporučují tři typy aktivit,...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky
Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky

Pořídit je můžete v pudru, tubě i v peru a pokud víte, jak je správně nanášet, dokáží vaši tvář opravdu zkrásnět. Přesto rozjasňovače stále nepatří do standardn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.