Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

U infarktu zachraňuje život každá minuta. Znáte jeho příznaky?

aktualizováno 
Bolest na hrudi, slabost, zvracení. To jsou jen některé příznaky infarktu myokardu, který ročně postihne jen v Česku téměř 40 tisíc lidí a 40 procent z nich umírá. Výjimkou už dnes nejsou ani dvacetiletí pacienti.

Ženy i muži v Česku podle statistik nejčastěji umírají na kardiovaskulární choroby (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Srdeční infarkt je závažné akutní onemocnění, které postihuje pětkrát častěji muže než ženy.

"Podstatou infarktu myokardu je akutní ložisková ischemická nedokrevnost srdečního svalu. Vzniká na podkladě náhlého uzávěru či progresivního extrémního zúžení věnčité tepny, která zásobuje příslušnou oblast," říká profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci. 

Infarkt myokardu může mít velmi dramatický průběh, stejně tak i nenápadné projevy, které lze snadno přehlédnout a podcenit.

Nejčastějšími příznaky srdečního infarktu:

  • Bolest na hrudi (popisována jako pocit tísně, tlaku, nebo svírání)
  • Bolest v jiných částech těla (obvykle v levé paži, krku, nebo dolní čelisti)
  • Pocit nedostatku vzduchu
  • Pocit na zvracení
  • Zvracení
  • Nepravidelný srdeční tep
  • Pocení
  • Úzkost

"Typicky se projevuje výraznou až krutou bolestí na hrudi v oblasti prsní kosti s vyzařováním do levé ruky, krku, mezi lopatky nebo do oblasti žaludku. Často je tato bolest doprovázena takzvanými vegetativními příznaky - opocením, pocitem na zvracení či zvracením, slabostí, mdlobami. Až 10 procent pacientů může prodělat infarkt zcela bez příznaků. Typické je to například u diabetiků," uvádí kardiolog Táborský.

Zároveň dodává, že cítíte-li bolesti vlevo či vpravo od hrudní kosti, v oblasti srdečního hrotu, jsou-li píchavé, vázané na dýchání, je diagnóza infarkt myokardu spíše nepravděpodobná.

Včasná pomoc zachrání život

Příznaky infarktu myokardu může nemocný pociťovat minuty až hodiny. V řadě případů předcházejí tomuto stavu opakované bolesti na hrudi i několik dnů předem, které musí být pro pacienta vždy významným varovným příznakem a mají znamenat okamžitý přesun do specializovaného kardiovaskulárního centra.

Tuto zkušenost si prožil i 49letý Petr z Karlových Varů. Od pátku mu bylo špatně, točila se mu hlava, byl zesláblý, zvracel. Myslel si, že ho zlobí žaludek. Když se mu v neděli večer udělalo přece jen trochu lépe, odjel do Prahy do práce, ale v pondělí ráno mu už bylo tak zle, že si musel zavolat sanitku. 

Vyšetření v motolské nemocnici ukázalo, že zdravotní problémy nezpůsobuje nic v dutině břišní, ale krevní sraženina u srdce. Následoval okamžitý převoz na operační sál - a pak se Petr podruhé narodil. Přímo na sále totiž upadl do bezvědomí a lékaři museli jeho srdce "probudit" několika elektrošoky. Stát se mu to třeba na chodníku, byl by už mrtvý.

Srdce po infarktu. Snímek z magnetické rezonance devětatřicetiletého pacienta...

Srdce po infarktu. Snímek z magnetické rezonance pacienta po infarktu. Ukazuje poškození a otok (šipky, uprostřed) na stěně levé komory srdeční.

Jak dokazuje i případ Petra, většina lidí si nebezpečí infarktu ani nepřipouští. Podle průzkumu společnosti Opinion Window by každý pátý dospělý Čech v případě příznaků srdečního infarktu vyčkával se zavoláním záchranky déle než hodinu.

Většina lidí přitom zemře v první hodině od počátečních příznaků. Statistika navíc ukazuje, že každá minuta zpoždění zvyšuje riziko úmrtí nebo trvalých zdravotních následků. Osm procent dotázaných přitom v průzkumu uvedlo, že by záchranku při infarktu ani nevolalo a šlo by si pro pomoc samo.

"Poloviční vegetarián" se vyhne dalšímu infarktu

Ačkoli infarkt se nevyhýbá ani lidem, kteří dodržují zásady správného životního stylu, obecně platí, že právě zdravý způsob života je nejlepší prevencí. Co to konkrétně znamená?

Srdce je malý orgán, váží cca 330 gramů a má velikost sevřené lidské pěsti.

Každou minutu se smrští průměrně 70krát, což za sedmdesát let života činí více než 2,5 miliardy stahů.

Funguje jako svalová pumpa, která se rytmicky stahuje a vstřikuje krev do cévního řečiště. Každou minutu vypudí do celého těla 5-6 litrů krve. Za hodinu tak přečerpá 360 litrů, za jeden den 8 640 litrů a za sedmdesát let života asi 220 milionů litrů krve.

Zdroj: infarktneceka.cz

Především skončit s kouřením, respektive s ním ani nezačínat. Udržovat si váhu v přijatelných mantinelech, dostatečně se hýbat, omezit alkohol a kávu, kontrolovat si tlak, cholesterol a hladinu cukru. Lékaři doporučují i pravidelnou kontrolu kardiologem nebo internistou.

"Po již prodělaném infarktu myokardu by se měl každý nemocný skutečně vážně zamyslet nad svým životním stylem, respektive jeho nutnou změnou," poznamenal Táborský.

V současnosti jsou pacienti po infarktu propuštěni do domácího léčení za tři až šest dní. Následuje lázeňská léčba, kterou využívá asi třetina nemocných.

Pacienti dostávají léky a měli by i změnit jídelníček - pokud to přijmou, stanou se z nich "poloviční vegetariáni". Z masným produktů by měli jíst pouze ryby a drůbež, a to pouze dvakrát až třikrát týdně. A denně by měli jíst zeleninu a ovoce. Samozřejmostí by měla být pravidelná sportovní aktivita, například jízda na kole nebo plavání.

"První kontrolu kardiologem by měl pacient absolvovat za čtyři až šest týdnů po infarktu myokardu, dále podle svého zdravotního stavu zhruba po půl roce. Správně vedená léčba a dodržování léčebného režimu zajišťuje nemocnému dlouhodobou dobrou prognózu," dodal profesor Táborský.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.