Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přežila jsem klíšťovou encefalitidu, ale ztratila sluch

  1:03aktualizováno  1:03
Zprvu to vypadalo na opravdu vydařené opékání pod širým nebem. Užili jsme si s bratrem a švagrovou spoustu legrace. Jenže po třech týdnech se ukázalo, že klíště, které se mi přisálo na páteř, bylo nakažené klíšťovou encefalitidou. Čtenářka Anežka napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.
Klíště mě nakazilo encefalitidou (ilustrační fotografie)

Klíště mě nakazilo encefalitidou (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Od mého prvního životního zlomu uplynuly už tři roky, bylo mi tehdy osmnáct. Poté, co se ukázalo, že klíště je nakažené encefalitidou, mě čekala okamžitá hospitalizace na infekčním oddělení, velmi nepříjemná záležitost jménem lumbální punkce a snad nikdy nekončící kapačky.

Zpočátku jsem si říkala, že to není žádná hrůza, v jednom kuse jsem spala a cítila se jen neustále unavená.

Hučení jako bych stála u dálnice

Po pár dnech se ale stala nečekaná věc. Když jsem se ráno vzbudila, zjistila jsem, že mám ohromné hučení v uších, asi jako bych stála vedle dálnice, a že nic jiného kromě toho neslyším. Byl to pro mě obrovský šok, okamžitě jsem byla odvezena na ušní, kde jsem podstoupila spoustu vyšetření.

Bohužel jsem neslyšela ani diagnózu. Cokoliv mi chtěl lékař říct, musel mi křičet naplno přímo do pravého ucha. Protože jsem toho moc neslyšela, doufala jsem, že je to jenom dočasná věc způsobená nemocí. Abych si zkrátila chvíli, pouštěla jsem si ve sluchátkách na největší hlasitost písničky, které jsem dobře znala, snažila jsem se z nich zachytit aspoň nějaké útržky.

Druhý den ale přišlo konečné stanovisko, mladá lékařka mi sdělila, že bez naslouchátka se už neobejdu. Vyslechla jsem to s klidnou tváří, ale jakmile jsem se dostala do svého pokoje, zhroutila jsem se. Slzy se staly v následujících měsících běžnou součástí každodenního života.

Nový účes, nový život

Tenkrát ale při mně stáli všichni mí blízcí a spolužáci ze školy za mnou denně chodili. Jednou jsem byla na kapačce, tak si kamarádi stoupli za okno a otáčeli mi stránky v kroužkovém bloku, na kterých měli připravený nádherný vzkaz. Je neuvěřitelné, jak dokáží někteří lidé pomoci svým přístupem. Litovat toho druhého opravdu většinou nestačí.

Po návratu z nemocnice jsem se snažila začít zase aspoň trochu normálně fungovat. Obíhání doktorů už mi přišlo úplně normální a chtěla jsem se zařadit zase zpátky do stáda. Především jsem ale pochopila jednu věc: že se kdykoliv může život změnit ze dne na den. Proto jsem si začala plnit sny a žít každým okamžikem. Nový účes, tetování, velké plány do budoucna a hlavně odhodlání.

Člověk prostě musel nějak nastartovat a rvát se se vším po svém. Měla jsem rok před maturitou, takže jsem byla napjatá, jak to všechno zvládnu. Od té doby jsem bohužel i s pamětí trochu na štíru, ale šikovné české ručičky uměly vždy vytvořit tahák na cokoliv. Maturitu jsem nakonec zvládla s vyznamenáním, dokonce jsem se dostala i na vytouženou medicínu a sluch se mi začal postupně zlepšovat.

"Miluju tě!" "Co jsi říkal?"

Dnes slyším relativně dobře, rozhodně si nemám na co stěžovat, protože jsou horší věci na světě. Důležité je uvědomit si, že každý boj může skončit vítězstvím, záleží však na tom, kde vítězství pro každého z nás začíná.

Všem lidem, kterým nějaká okolnost podobně změnila život, přeji, aby měli sílu nové skutečnosti přijmout za své. Má prognóza do budoucna je bohužel špatná, ale jak už jsem řekla, důležité je žít tímto okamžikem, radovat se z toho, co máme.

Já mám milujícího přítele, kterého jsem potkala až po nemoci, ten mě bere takovou, jaká jsem, zvládáme to všechno s nadhledem a jsme rádi, že se máme rádi. Chcete důkaz? On: Miluju tě. Já: Co jsi říkal?

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Autoři:




Nejčtenější

Billie Piperová
Piperová: Ve třiceti po mně nemůžete chtít, abych vypadala na dvacet

Britské herečky Billie Piperová (34) se dotklo, že se do ní opřeli někteří novináři kvůli vráskám. Po třicítce očekávala, že se podobným článkům vyhne. Jak...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Pubertální dcera se chová, jako by se jí netýkala menstruace

Moje dcera se chová, jako by neměla žádnou menstruaci a vůbec se jí to netýkalo. Když se snažím zavést na to hovor, otočí hlavu a ignoruje mě. Čtenářka Ina...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

(Ilustrační foto)
Sedm potravin, které mohou hrát roli v prevenci rakoviny

Je to tenký led, na který se vědci pouštějí neradi. Žádné jídlo samozřejmě nedokáže zcela předejít rakovině a už vůbec ne všem typům a žádné také samo o sobě...  celý článek

Ilustrační fotografie
Už rok bojuji s endometriózou i zdravotním systémem, hrozí mi vývod

Za pár dní mi bude 31 let a už rok bojuji s endometriózou, ale i se zdravotním systémem v Anglii, kde nyní žiji. Čtenářka Táňa napsala další díl našeho seriálu...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej
Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej

Bronzer není jen pro ty, kterým se sluneční paprsky úspěšně vyhýbají. Kromě expresního opálení vám tohle jedinečné líčidlo pomůže zeštíhlit a vymodelovat tvář. ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.