Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co se děje při krvácení do mozku, které postihlo Petru Paroubkovou

aktualizováno 
Krutá bolest hlavy, kterou nikdy jindy člověk nezažije a k tomu porucha vědomí. Tak se projevuje krvácení pod měkkou mozkovou plenu, které postihlo minulý týden Petru Paroubkovou, manželku expremiéra Jiřího Paroubka.

Snímek mozku mladého pacienta se subarachnoidálním krvácením. To způsobilo prasklé aneurysma. | foto: Profimedia.cz

„Krvácení do mozkové pleny, neboli subarachnoidální krvácení, je výron krve do mozkových obalů, a to nejčastěji z prasklé tepenné výdutě, neboli aneurysmatu,“ říká Miroslav Kalina, primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Další příčinou krvácení do mozkové pleny může být i úraz hlavy. Petra Paroubková ale podle informací z médií žádné zranění neutrpěla, takže patrně za její krvácení může prasklé aneurysma (více o hospitalizaci manželky expremiéra Paroubka čtěte zde).

Fotogalerie

To potvrzuje i Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení na Rehabilitační klinice Malvaziky: „Nerad se sice vyjadřuji k věcem, o nichž nemám dostatek informací. Ale v případě, že paní Paroubkovou postihlo krvácení pod měkkou plenu, pak nejspíše z mozkové výdutě. Ta patří k rizikovým faktorům subarachnoidálního krvácení.“

Tepenná výduť je v řadě případů již vrozená a s věkem a případným vysokým tlakem se zvětšuje a stěna oslabuje, až nakonec po čase může prasknout.

„Stav pacienta je vždy dramatický, provázený krutou bolestí hlavy, jakou nemocný nikdy nezakusil. Častá je porucha vědomí. Nemocný je ohrožen časnou recidivou krvácení, která nezřídka končí smrtí, dále pak stažením mozkových tepen s poruchou prokrvení velkých oblastí mozku, což také může vést k smrti. Pokud se nalezne zdroj krvácení, lze jej ošetřit neurochirurgicky nebo vyřazením výdutě z oběhu jejím vyplněním speciálními spirálkami,“ uvádí primář Kalina.

V případě Petry Paroubkové však první informace ukazují, že její stav není vážný a za dva až tři týdny by měla být propuštěna domů. 

Staří lidé i mladé ženy

Subarachnoidální krvácení, které postihlo Petru Paroubkovou, je specifickým typem mozkové příhody. Nejčastějším druhem cévní mozkové příhody je buď nedokrvenost, neboli ischémie a krvácení do mozku odborně nazývané hemoragie.

Ischemická mozková příhoda: způsobuje ji uzavření tepen vyživujících mozek. Tento stav vyvolává krevní sraženina nebo embolie. Tvoří 85 procent mrtvic. Při včasném zákroku je léčitelná.

Hemoragická mozková příhoda: je způsobená krvácením do mozku.

Subarachnoidální krvácení: je výron krve do mozkových obalů, a to nejčastěji z prasklé tepenné výdutě. Další příčina může být těžší poranění hlavy. 

Cévní mozkovou příhodou jsou nejčastěji postiženi lidé nad 60 let kvůli hypertenzi, obezitě, ateroskleróze a dalších rizikových faktorů, jako je kouření, cukrovka a další. Nejsou ale ušetřeni ani mladí lidé, kteří mohou mít vrozeně zvýšenou krevní srážlivost. Právě to pak vede k vytvoření sraženiny v mozkových tepnách nebo žilách. Rizikovou skupinou jsou zejména ženy v plodném věku užívající hormonální antikoncepci.

Cévní mozková příhoda – zastarale mrtvice – je druhou nejčastější příčinnou úmrtí a každoročně postihne po celém světě na 15 milionů lidí. Třetina z nich zemře, druhá třetina má trvalé následky. Projevy mrtvice jsou velmi rozmanité, vždy záleží na přesném místě a rozsahu postižené mozkové tkáně.

Svěšený koutek

Varovným signálem bývá svěšený koutek: když se člověk s podezřením na cévní mozkovou příhodu pokusí usmát, koutky úst nedostane do stejné výšky. Zasažený mrtvicí rovněž nedokáže udržet ruce natažené před sebou, jedna z nich začne rychle klesat. Asi nejvíce vystraší poruchy řeči, objevují se také poruchy vidění a úporná bolest hlavy.

„Nejčastějšími příznaky jsou právě částečná nebo úplná porucha hybnosti na jedné polovině těla,“ potvrzuje primář Miroslav Kalina. Pacient může ovšem také pouze přijít o citlivost na jedné polovině těla. Některé osoby nejen že špatně mluví, ale ani nerozumí, co jim říkáte.

„Při příhodě v oblasti mozkového kmene a mozečku může vznikat porucha rovnováhy, nevolnost a zvracení, dvojité vidění a řada dalších hybných poruch. Při velkém postižení mozkového kmene nebo při velkém krvácení může být i bezvědomí. Ložiskové postižení mozku nepůsobí až na vzácné výjimky bolest, protože v mozkové tkáni na rozdíl od mozkových plen nejsou čidla pro bolest,“ dodává Kalina.

Jaká je první pomoc při mozkové mrtvici?

Nejdůležitější je zajištění dýchacích cest a rychlé volání záchranné služby. 

Pouze pacient, který se dostane do nemocnice v tzv. terapeutickém okně, tedy přibližně do tří hodin od vzniku, může absolvovat sérii akutních vyšetření biochemických, hematologických a grafických (zde zejména computerová tomografie mozku a ultrazvukové vyšetření tepen) tak, aby nejpozději do 4,5 hodiny mohla začít infuze s lékem rozpouštějícím krevní sraženinu. 

Později to nejde, protože při obnovení průtoku krve do již postižené mozkové tkáně dochází k někdy smrtícím krvácením. Rozhodující pro osud nemocného je tedy čas.

Rychlý zákrok může zachránit život

Při akutní léčbě ischemické příhody se velmi časně, tedy nejdéle do 4,5 hodiny od vzniku, použije ve vybraných případech trombolýza, tedy rozpuštění krevní sraženiny speciálním lékem podaným do žíly. Tento typ léčby je možný nejvýše u 20 procent nemocných a má řadu možných komplikací.

Jinou akutní možností je mechanické odstranění sraženiny pomocí speciálních nástrojů zaváděných přímo do uzavřené mozkové cévy.

Po akutní fázi je nutno zabránit opakování příhody, a proto se podávají v rámci takzvané sekundární prevence léky snižující krevní srážlivost. Jejich volba závisí na příčině příhody, kterou je až u 30 procent nemocných krevní sraženina pocházející ze srdce (tedy embolie).

Mozkové krvácení se léčí většinou konzervativně, v některých indikovaných případech se provádí neurochirurgický výkon.

„Následky cévní mozkové příhody nemusejí být žádné, ale také člověk může zemřít. Nejčastěji má však nějakou formu slabosti končetiny většinou v kombinaci se zvýšeným napětím svalů, jenž omezují pohyb či poruchu řeči,“ popisuje Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení na Rehabilitační klinice Malvazinky.

V chronické fázi léčby se tak pacient podrobuje především rehabilitaci a znovu se učí ztracené dovednosti.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.