Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékař: Antidepresiva berou častěji ženy, i protože jsou citlivější

aktualizováno  15:32
Přepracování, stres a následné deprese trápí stále více lidí, a to nejen před Vánocemi. Psychické problémy je třeba včas řešit s lékařem. "Na antidepresivech o něco častěji skončí ženy, protože jsou obecně emocionálnější, citlivější," odpověděl v on-line rozhovoru psychiatr Ivo Klár.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

A dodal, že ženy také častěji překonají zábrany, navštíví lékaře a se svými problémy se mu svěří. Muži chodí k lékařům neradi a když ano, raději budou hovořit jen o tělesných problémech.

Odpovědi lékaře Ivo Klára najdete zde.

„Určitá míra stresu je pro člověka užitečná a dokonce nutná, aby si zachoval svou aktivitu. Pokud by neměl žádnou zátěž, žádné povinnosti, ztratil by jakoukoli iniciativu, podlehl by nečinnosti a postupně by zchátral jak tělesně, tak duševně,“ řekl lékař Ivo Klár.

Míra stresu však musí být úměrná našim schopnostem a možnostem. Pokud je ho příliš a pokud trvá dlouho, vede k poruchám psychickým i tělesným, které se mohou stát chronickými.

Zásadní problém stresu je ten, že ve většině případů si jej člověk nezpůsobil sám. Jen v některých případech, pokud si počínáme nezodpovědně, neplníme či odkládáme povinnosti (takzvaně prokrastinujeme), se dostaneme postupně do stresu tím, že se nám nesplněné či neřešené úkoly hromadí. Totéž se může přihodit, pokud nerozeznáme a neřešíme nějaké problémy vztahové, ať už v rodině, či v zaměstnání, a ty nám mohou postupně přerůst přes hlavu.

Nejhůře zvládáme smrt partnera

„Často se však dostáváme do stresu i bez vlastní viny. Ač děláme vše tak, jak má být, přesto úkoly a problémy, které musíme řešit, narůstají. Mnohdy právě proto, že si okolí zvyklo na naši svědomitost a spoléhá na to, že vše vyřešíme nejlépe. Nebo se přihodí události, které vůbec nelze předvídat a na nichž neneseme vinu, jako jsou nemoc, úmrtí v rodině, havárie, okradení nebo jiná finanční ztráta a další nesnáze, které se souhrnně označují jako ‚životní události’,“ vysvětluje psychiatr.

Podle jeho slov existují dokonce tabulky s procentuálním vyjádřením míry stresu, jaké tyto životní události vyvolávají. Na předních místech figurují události jako úmrtí v rodině, respektive ovdovění, chronická nemoc, rozvod či odchod partnera, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, těžší úraz, živelní katastrofa (požár, povodeň), ale i třeba přestěhování, zjištění nevěry partnera, osamělost či konflikt v zaměstnání.

MUDr. Ivo Klár

MUDr. Ivo Klár vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. 

Nyní pracuje jako psychiatr na Poliklinice Zelený pruh. Začínal jako ambulantní lékař, poté pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, dále byl soudním znalcem a také revizním lékařem.

Všechny tyto okolnosti, zvláště pokud se jich vyskytuje několik současně a nejsou v dohledné době řešitelné či odstranitelné, vyvolávají stres a postupně mohou vést k rozvoji duševních i tělesných poruch.

Náhlá životní událost vyvolává obvykle zprvu krátkodobou stresovou reakci, která může poměrně rychle odeznít, pokud se podaří rychle odstranit, nebo zmírnit její následky. Dlouhodobý stres však mění život výrazněji a vede mimo jiné k poruchám denního rytmu (biorytmu), což se projeví nejčastěji poruchami spánku - prodlouženým usínáním a nočním buzením s nepříjemnými myšlenkami, člověk vstává nedostatečně odpočinutý, a tím začne klesat i jeho pracovní výkon.

Postupem času se cítí stále unavenější a vyčerpanější, ani volné dny mu nepřinesou žádoucí osvěžení, postupně se zhoršuje i jeho nálada, zvyšuje se úzkost, narůstají obavy, že není schopen situaci zvládat, mohou se objevit i myšlenky o vlastní nedostatečnosti a neschopnosti a  přestanou jej těšit i dříve příjemné a odpočinkové aktivity. Naopak se mohou objevit obavy z toho, jak se bude jeho život dále vyvíjet.

„V takovéto situaci se může rozvinout skutečná deprese, tedy dlouhodobější pokles nálady, často i ve formě úzkostné deprese. Kromě popsaných psychických příznaků se mohou přidružit i potíže tělesné: bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, nechutenství a obecně zažívací poruchy, bolesti hlavy nebo v zádech. V důsledku složitě na sebe navazujících pochodů v nervové soustavě mohou nastat i hormonální poruchy, např. v činnosti štítné žlázy, ale i inzulinu, pohlavních hormonů a řady dalších (ACTH a neurotransmitérů, ovlivňujících právě poruchy nálady). Objevuje se i snížení imunitních obranných mechanismů. Důsledky stresu mohou být závažné,“ varuje psychiatr Ivo Klár.

Jak čelit stresu

Především bychom se měli snažit stresu předejít. To znamená co nejlépe organizovat pracovní i jiné aktivity, neodkládat plnění úkolů, nenabírat si úkoly, které nezvládám, využívat zásad asertivity, kultivovat vztahy v rodině, nepodléhat škodlivým návykům (alkoholu, drogám, některým lékům).

S problémy, které nemůžete ovlivnit (např. smrt v rodině, nemoc, společenské podmínky), nemá smysl se trápit a stále nad nimi přemýšlet, protože je stejně nemůžete sami a v dohledné době změnit. Je nutné se s nimi smířit a časem vyrovnat. Ideální je, pokud se s někým můžete poradit. Buď se zkušenějším člověkem, k němuž máte důvěru, nebo přímo s odborníkem - psychologem, poradcem. V případě, že se vyskytují i zdravotní potíže, pak je dobré vyhledat psychiatra.

„Ten vám může předepsat léky, které pomohou ve zmírnění subjektivních potíží. Nejčastěji to jsou léky ze skupiny antidepresiv. Důležitou metodou léčby je ale i psychoterapie. Ta bývá časově náročnější a vyžaduje dobrou spolupráci pacienta. Jako nejúčinnější metoda ke zmírnění stresu a jeho následků je kombinace obou přístupů, tedy psychoterapie doplněná i vhodnou podporou farmakologickou,“ dodává lékař Ivo Klár.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.