Při zákrocích, kdy je operované místo znečištěno například vylitím střevního obsahu do břišní dutiny, může infekce nastat až u 30 procent zákroků.
Riziko infekcí snižuje poslední novinka v oblasti chirurgického šití - antibakteriální šicí materiál. Novinářům to řekl přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jiří Hoch.
Všechna šicí vlákna jsou samozřejmě sterilní, ale nejmodernější vlákno je navíc potaženo speciální látkou, která má antibakteriální účinky a vytváří kolem sebe prostředí zabraňující bakteriím po 48 hodin vniknout do rány. Podle Hocha je nový materiál již k dispozici i na českých chirurgických pracovištích.
Lékaři umí sešít skoro všechno, včetně kostí, řekl Hoch. Existuje množství šicích materiálů, které se liší silou, délkou, kvalitou či profilem jehly. Ke každému výkonu patří určitá škála materiálů.
Vlákna jsou stále jemnější, některá jsou dokonce bezbarvá. Barva některých postupně mizí a lékaři vědí, že když barva zcela zmizela, steh ztratil svou pevnost. Velmi jemná vlákna se ale nehodí například na šití svalů či jater.
Chirurgické jehly mají různé velikosti, tvary a profily. Každá se hodí pro jiný typ tkáně. V současnosti se používají jehly, které mají šicí materiál vlisovaný přímo do svého konce.
Moderní chirurgie zná i jiné postupy scelování ran, jako je svorkování, lepení či svařování, kterým se zabývá výzkum. Svařovat však lze jen tkáň v rozsahu maximálně několika milimetrů čtverečních. Lepení zpravidla jen posiluje šití.
Standardní a každodenně využívanou technologií ovšem zůstává šití. Zašitá rána je podle Hocha vizitkou chirurga. Praktická výuka se simuluje. Někteří chirurgové jsou však manuálně zručnější a mají větší cit pro tkáň. To je něco, co se nedá zcela naučit, připustil Hoch.
