Kdo jednou jedinkrát zažil záchvat skutečné migrény, bude už navždy nesnášet její obecnou pověst jako nemoci zhýčkaných dam z první republiky nebo jako zprofanované výmluvy z manželského sexu. Ona totiž opravdová migréna není "jen" bolest hlavy.
Marcela Hartlová (54) z Prahy moc dobře ví, o čem je řeč. Od svých pětadvaceti donedávna trpěla pravidelnými záchvaty migrény. "Během vteřiny mě začala bolet hlava a žaludek tak, že i můj hlučný šéf pochopil, že potřebuji klid, a opouštěl kancelář," směje se dnes paní Hartlová.
Před pár lety jí ale do smíchu rozhodně nebylo. Záchvaty migrény přicházely několikrát do měsíce, vždy neohlášeně a bez varování a na celý den ji ochromily.
"Fungovat jsem samozřejmě musela, tak jsem si vzala ibubrufen a snažila se to nějak přečkat. Všichni kolem mě to brali jako věc, která ke mně patří. Nijak zvlášť jsem to s nikým neřešila," vzpomíná Marcela Hartlová.
Poté, co odešla ze stresového zaměstnání a začala pracovat doma, počet záchvatů výrazně prořídl.
Riziková skupina? Ženy v produktivním věku
Se změnou práce to mohlo souviset jen částečně. Podle MUDr. Jolany Markové, primářky Regionálního centra pro bolest hlavy Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze, postihuje migréna nejčastěji ženy právě ve věku 24 až 45 let a pak pomalu ustupuje.
Celkem jí trpí více než 10 procent obyvatel, ženy dvakrát častěji než muži. První záchvat se většinou objeví už v dětském věku, u 90 procent pacientů do čtyřiceti let. Objeví-li se prudký záchvat bolesti hlavy po čtyřicítce, je pravděpodobné, že bolest s migrénou nesouvisí a že jde o příznak jiné choroby.
Proč někdo migrénu má a jiný ne? To zatím stále není zcela jasné. Základní příčinou je zřejmě vrozená vyšší citlivost určitých center v mozku, která přecitlivěle reagují na vnější či vnitřní změny.
Mezi vnější vlivy patří změny počasí, jídlo, stres nebo fyzická zátěž. Někdy stačí špatně posazený batoh na zádech, který popruhem škrtí svaly kolem krku, a silný záchvat migrény začíná.
Vnitřními změnami se rozumějí výkyvy hormonální hladiny během menstruačního cyklu nebo snížení hladiny cukru v krvi.
A nemyslete si, migréna není objev naší doby - lidstvo ji má v chorobopisu už pěknou řádku let. Poprvé byla lékařsky popsána už 3000 let před naším letopočtem v Mezopotámii.
Zkuste si psát deníček migrenika
Ne, samotné psaní od migrény nepomáhá, ale vedení přesných záznamů o tom, kdy vás migréna přepadá, by vám mohlo pomoci odhalit její spouštěče.
Na stránkách www.bolestihlavy. cz najdete formulář, do kterého po dnech vyplňujete své aktivity, míru stresu, změny počasí, jídlo, alkohol, únavu, poruchy spánku a další faktory. Zaznamenáváte tam i sílu bolesti hlavy.
Po pár týdnech poslouží záznamy jak vám, tak vašemu lékaři v hledání vašich rizikových faktorů, abyste věděli, čemu se vyhnout.
Jak zvládnout záchvat migrény
Nesnažte se sílící bolest vydržet bez prášku. Na počátku mohou analgetika migrénu zastavit, když se však jednou rozvine, běžně prodejné léky proti bolesti pak už nezabírají.
• Mějte krabičku s osvědčeným lékem stále při sobě.
• Bolest, ať už čehokoli a jakákoli, má tu zvláštnost, že není vidět. Netajte před ostatními, že vám není dobře. Jednak by se mohli domnívat, že jste náladová, jednak vám ohleduplnost od ostatních může vážně přijít vhod.
• Ticho, temno, chlad, studený obklad, případně vychlazená obličejová maska (prodávají některé kosmetické firmy), nápoje s kofeinem, pokud je žaludek udrží - to je první pomoc, která sice migrénu nezastaví, ale aspoň zmírní její průběh.
• Pokud to jen trochu lze, vezměte si práci domů. Musíte-li zůstat v práci, vyřešte to nejnaléhavější, ostatní počká na další den, kdy budete mnohem výkonnější.
• Zajděte k lékaři - věřte, nebude vás považovat za hypochondra, co se zabývá každým píchnutím. Pravděpodobně vás odešle za neurologem, který po domluvě s vámi zvolí nejvhodnější lék. Migréna se dnes totiž už léčí!´
ČTĚTE TAKÉ:
Migrénou trpí až desetina lidí
Jak vzniká migréna?
