Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejčastější věta z lékárny zní: Nechápu, proč platím tolik

aktualizováno 
Pacienti jsou naštvaní. Ceny léků se pořád mění a liší se také podle toho, v jaké lékárně je vydávají. Lékárník Michal Hojný říká, že rozhořčení chápe.
Léky

Léky | foto: Profimedia.cz

Za rok průměrný český pacient spotřebuje zhruba 30 krabiček léků. V porovnání se zbytkem Evropy je to hodně. Pacienti mnohdy polykají některé léky úplně zbytečně.

Co když u staršího příbuzného najdu hromadu léků, v nichž se evidentně nevyzná?

S tím by si měla umět poradit každá lékárna nebo praktický lékař, který by v ideálním případě měl mít kopie zpráv od všech specialistů, které pacient navštěvuje. Když lidé přinesou hromadu léků, většinou se mezi nimi najdou preparáty se stejnou účinnou látkou, takže doporučíme buď jeden lék, nebo druhý, ale určitě ne oba dohromady. V takových případech hodně pomůžou propouštěcí zprávy z nemocnice, kde je přesně uvedeno, s jakými léky a v jakých dávkách dotyčný do nemocnice šel a s jakými léky ji opouštěl. Problém je, když pacient chodí k většímu počtu lékařů a ještě k tomu do několika lékáren. Pak jsou informace roztříštěné a těžko se v tom orientuje.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by takovým případům mělo bránit centrální úložiště, kam se nahrávají údaje o tom, jaké léky lidé užívají. Lékárnická komora s ním však nesouhlasí. Jakým způsobem se tedy dá pohlídat, aby pacienti nebrali léky zbytečně?

Centrální přehled o užívaných lécích je dobrá věc, ale tady jde o to, kdo takový registr vede a jestli s tím pacient vyjádří souhlas. V zákoně dosud není popsáno, jak se má SÚKL zachovat, když zjistí, že pan Novák bere dva léky se stejnou účinnou látkou. Úředník ze SÚKL zvedne telefon a zavolá panu Novákovi, ať ten lék dál neužívá? To je přece absurdní představa. A to je jen jeden z důvodů, proč nám zavedení centrálního úložiště, kde se shromažďují citlivá data, přijde nešťastné. Nedá se tvrdit, že by registr, tak jak je navržený, fungoval pro blaho pacientů. Nebude obsahovat všechny údaje o lécích, které pacienti berou. Dostanou se tam jen přípravky, které si vyzvedávají v lékárně na recept, kdežto léky užívané při pobytu v nemocnici tam zaznamenány nejsou.

Kolik dáme za léky?

1 677 korun vydává průměrně jeden Čech za léky ročně, před pěti lety to byla polovina.

A jaké by mělo být řešení?

Už teď mají potřebné údaje k dispozici zdravotní pojišťovny, jen s nimi zatím nepracují ve prospěch pacienta. Přitom by se měly starat o to, aby se neplýtvalo penězi.

Zdůrazňujete, že pacienti by měli spoléhat na jednu lékárnu. Často je ale střídají, protože v sousední najdou své léky s nižším doplatkem. Jak je to možné?

Většinou to mají na svědomí výrobci, kteří u přípravků nastavují dvě různé cenové hladiny. Pro farmaceutické firmy je samozřejmě výhodné, když za jejich lék pacienti doplácejí málo nebo vůbec, takový preparát se pak více předepisuje. Snaží se tedy doplatek stlačit - tím, že pro vybrané lékárny sníží cenu léku. Většinou jde o lékárny blízko center, kde se dotyčný lék hodně předepisuje. Ty ostatní nakupují, a tedy i prodávají léky za více peněz. Může se klidně stát, že na jeden lék, relativně levný za dvě stovky, se doplatek ve dvou různých lékárnách liší o šedesát korun. I kdyby se lékárna, v níž je lék dražší, úplně vzdala marže, nedokázala by cenu stlačit tak, jak to udělá "levnější" lékárna po dohodě s výrobcem.

Jak moc s cenami léků zamíchal Janotův úsporný balíček?

Kvůli němu byly do konce března v lékárnách velké zmatky. Na většinu léků pojišťovny přispívají od 1. ledna o sedm procent méně. Tento krok kompenzovalo snížení maximálních cen léků o stejné procento. Jenže to se týkalo jen léků, které od toho data lékárny začaly nakupovat, nikoli balení, které jsme již měli na skladě. Takže pacienti platili často výrazně víc, než byli zvyklí.

To už ale pominulo.

Z větší části ano, ale další změny přicházejí každý měsíc, když Státní ústav provede takzvanou revizi úhrad léků. Od prvního dubna se to týká třeba léků na vysoký tlak. Například když si pacient přišel pro lék posledního března, nemusel kromě třicetikorunového regulačního poplatku hradit nic. Jenže pokud se pro zbývající balení stavil 1. dubna, doplatil třeba 150 korun, protože se úhrada na tyto léky snížila o 50 procent. Výrobci obvykle sníží cenu tak, aby léky pro pacienty vycházely levněji, ale protože lékárny mají léky na skladě, nastává období, kdy se doplatky na léky dočasně výrazně zvednou. A to se bude stávat pořád. Pomohlo by, kdyby doplatky na léky byly ve všech lékárnách stejné.

Jak pacienti v takových případech reagují?

Celkem logicky. Zeptají se: Nejsou to ty stejné krabičky jako minule? Jsou. Jdu jen o den později a platím o 150 korun víc? Ano, bohužel je to tak. Nejhorší je, že to není jediná nejasnost. Do konečné ceny léku se promítá ještě takzvaný odpočet. To znamená, že lékárny si pomocí složité matematické funkce odečítají část své marže. Odpočet se vyvozuje z ceny léků, je pokaždé jiný. Výsledkem je, že pacient do poslední chvíle netuší, kolik bude muset z peněženky vytáhnout.

A co jim tedy říkáte?

Když se někdo zeptá, kolik bude platit a proč, upřímně se přiznám, že to nejsem schopný jednoduše vysvětlit ani spočítat, a můžeme se o tom pobavit až nad účtenkou, kde ukážu, co je doplatek, co regulační poplatek. Jenže když se doplatek na jednom balení liší podle toho, kolik balení lékař pacientovi předepsal, je to mimo kapacitu běžného pacienta. A když to nepochopí, nevěří tomu. Mně se to dlouho nedařilo vysvětlit ani vlastním prarodičům.

Jaké to má důsledky?

Asi každý lékárník si toho všiml -kvůli těmto změnám, které nejdou jednoduše vysvětlit, klesla ochota pacientů spolupracovat s lékárníkem. Lidé se upnuli na regulační poplatek a výši doplatku a soustředí se na to, kolik bude dělat závěrečný účet, což se jim nedivím, protože jde o výraznou část jejich rozpočtu. Jsou v tenzi a čekají, až vyslovím tu částku, takže informace o užívání léku si raději nechávám na konec, kdy už zase vnímají. Napřed obvykle říkají, že nepotřebují nic slyšet, stačí však dát jednu či dvě otázky a zjišťuju, že toho o užívání svého léku vědí málo. A diví se, že jim to ještě nikdo neřekl.

fakta

Kdo je Michal Hojný
Čtyřiatřicetiletý lékárník vystudoval Farmaceutickou fakultu Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Od roku 2003 působí v představenstvu České lékárnické komory, od roku 2007 v pozici viceprezidenta. Věnuje se zejména oblasti celoživotního vzdělávání. Od roku 1999 pracuje v lékárně největšího českého transplantačního centra - Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), od roku 2004 jako vedoucí lékárník. Je členem lékové komise IKEM. Je členem České farmaceutické společnosti a Evropské společnosti klinické farmacie (European Society of Clinical Pharmacy).

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Úřad, který zjednodušeně řečeno dohlíží na to, aby léky, které se v Česku používají, byly v pořádku. Rozhoduje o maximálních cenách léků a s pojišťovnami a výrobci léků jedná o tom, kolik peněz budou na konkrétní lék přispívat zdravotní pojišťovny.

Centrální úložiště
Registr, kam se ukládají údaje o lécích, které si pacienti vyzvedávají v lékárnách. Podle SÚKL by registr měl pomoci získat detailní přehled o předepisovaných a vydávaných přípravcích. Má také zamezit prodeji léků s pseudoefedrinem narkomanům. Česká lékárnická komora proti zřízení registru protestuje. Proti se postavil také Úřad pro ochranu osobních údajů, který konstatoval, že registr nedostatečně chrání citlivé osobní údaje pacientů, navíc není jasné, k jakým účelům by nasbíraná data používal. Uložil státnímu ústavu pokutu ve výši 2,3 milionu korun.

Autor:




Nejčtenější

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Billie Piperová
Piperová: Ve třiceti po mně nemůžete chtít, abych vypadala na dvacet

Britské herečky Billie Piperová (34) se dotklo, že se do ní opřeli někteří novináři kvůli vráskám. Po třicítce očekávala, že se podobným článkům vyhne. Jak...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

(Ilustrační foto)
Sedm potravin, které mohou hrát roli v prevenci rakoviny

Je to tenký led, na který se vědci pouštějí neradi. Žádné jídlo samozřejmě nedokáže zcela předejít rakovině a už vůbec ne všem typům a žádné také samo o sobě...  celý článek

Ilustrační fotografie
Už rok bojuji s endometriózou i zdravotním systémem, hrozí mi vývod

Za pár dní mi bude 31 let a už rok bojuji s endometriózou, ale i se zdravotním systémem v Anglii, kde nyní žiji. Čtenářka Táňa napsala další díl našeho seriálu...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej
Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej

Bronzer není jen pro ty, kterým se sluneční paprsky úspěšně vyhýbají. Kromě expresního opálení vám tohle jedinečné líčidlo pomůže zeštíhlit a vymodelovat tvář. ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.