Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejčastější omyly při výběru potravin: pozor na cereální i eko výrobky

aktualizováno 
Vyznat se v základních pojmech zdravého životního stylu je někdy složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Lidé si často pletou celozrnné a cereální, bio a eko nebo zaměňují nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Na co si dát při výběru potravin pozor?

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Možná to také znáte, přijdete do obchodu a nemůžete se vyznat v tom, co hlásají nápisy na výrobcích. Každý chce zaujmout naši pozornost a někteří se možná snaží ulehčit nám s výběrem práci, i když jde spíše o marketingové akce dané firmy. A my, spotřebitelé, pak lupou čteme etikety a tápeme, jaký že je rozdíl mezi některými pojmy, které si můžeme na etiketách přečíst.

Přinášíme vám slovníček pojmů, které si spotřebitelé nejčastěji pletou.

Celozrnný vs. cereální

Celozrnné pečivo je zdravé, přináší nám mnohonásobně více kvalitních živin než pečivo bílé. Je pro lidské tělo zdrojem vlákniny (zhruba 8,5 g ve 100 g pečiva, doporučená denní dávka vlákniny je 35 g), která napomáhá peristaltice střev, správnému trávení, dodává tělu vitaminy B6 a E, kyselinu listovou a minerály měď, hořčík, mangan a zinek.

Domácí lékař

Další výhodou celozrnného pečiva je, že je sytější a má nízký glykemický index (GI). „Potraviny s nižším GI jednak sacharidy uvolňují pomaleji, čímž nedochází k nadměrnému kolísání hladiny cukru v krvi, a navíc po jejich konzumaci máme větší pocit sytosti. To je velmi důležitý aspekt pro udržení tělesné váhy,“ vysvětluje nutriční specialistka ze Světa zdraví Nikola Lesková.

Pro mnohé nakupující je hlavním ukazatelem při výběru pečiva barva. Mnohdy jdeme do obchodu a sáhneme po první tmavé housce, kterou najdeme v dojmu, že právě ona je zdravější.

„Nenechte se ale barvou pečiva zmást. Někteří výrobci pečivo obarvují ječmenem, karamelem, melasou nebo dalšími barvivy, aby mělo tmavou bravu a spotřebitel tak nabyl dojmu, že se jedná o celozrnný výrobek. Volte proto výrobky, které mají v názvu celozrnné, nikoliv tmavé, multicereální apod.,“ varuje nutriční specialistka.

Celozrnné pečivo musí obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk z celkové hmotnosti pečiva. Všímejte si tedy složení – pokud je na prvním místě mouka a celozrnná až na dalších pozicích, pak se nejedná o celozrnný výrobek.

Vícezrnné pečivo musí obsahovat minimálně 5 % mouky z jiných obilovin než je pšenice nebo žito. Pečivo sice může být vícezrnné, ale nemusí být hned zákonitě celozrnné.

Cereální pečivo má trochu smůlu, protože označení cereální není definováno legislativou České republiky. „Označení cereální se používá u výrobků, které byly vyrobeny z cereálií – tedy z obilovin. Označuje tak veškeré obilniny a výrobky, jejichž hlavní složkou je jakékoli obilí,“ říká odbornice. To znamená, že cereální může být jakýkoli bílý rohlík nebo houska obarvená melasou. Neskočte prodejcům na tento marketingový trik.

Vitaminy vs. minerály

Vitaminy jsou organické sloučeniny, které patří mezi základní složky potravy. Organismus si jich sám nedokáže vyrobit potřebné množství, a proto musí být dodávány do těla stravou.

„Vitaminy se podílejí na metabolismu všech živin, plní funkci katalyzátorů chemických reakcí, posilují imunitu, jsou prevencí nemocí, zpomalují příznaky stárnutí, apod.,“ vysvětluje důležitou funkci Lesková. Vitaminy se rozdělují na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a rozpustné ve vodě. Obecně pak rozeznáváme 13 základního druhů vitaminů: A, D, E, K, C, B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12 a H.

Jak z potravin neztratit vitaminy

Ilustrační fotografie

Oproti tomu minerály jsou anorganické látky přijímané stravou a taktéž důležité pro zdravý vývoj a funkci lidského organismu. „Minerální látky mají v těle několik nezastupitelných funkcí – jsou podstatné pro tvorbu hormonů, zajišťují zažívání, rozmnožování, vyměšování, metabolismus, podporují také výstavbu tělesných tkání, regulují metabolické pochody a jiné,“ říká odbornice. Dělí se na makroprvky (sodík, draslík, hořčík, vápník, aj.) a stopové prvky (železo, měď, zinek, jód, fluor, aj.)

Omega 3 vs. omega 6 mastné kyseliny

Polynenasycené mastné kyseliny patří mezi esenciální kyseliny, takže je musíme přijímat stravou, tělo si je neumí samo vytvořit.

Omega 3 mastné kyseliny (EPA a DHA) jsou nezbytné pro správnou funkci srdce, mozku a zraku. Zvyšují produkci ‚hodného‘ HDL cholesterolu na úkor ‚špatného‘ LDL cholesterolu, snižují krevní tlak, omezují zánětlivá onemocnění a dokonce snižují i riziko vzniku infarktu myokardu a aterosklerózy.

„Pozitivně působí i v rámci prevence závažnějších onemocnění, posilují imunitu, funkce mozku a nervové soustavy (a to hlavně v prenatálním období). Navíc správný poměr jejich užívání také zlepšuje náladu a působí proti depresím. Naopak jejich nedostatek může vést k únavě a lámavosti kostí, objevit se mohou i problémy s pokožkou nebo dokonce zácpa,“ říká nutriční specialistka.

Doplnit je můžete z mořských ryb a živočichů, řepkového oleje, chia semínek, konopného a lněného semínka a ořechů. Pokud se bavíme o omega 6 mastných kyselinách ty najdeme ve slunečnicovém, kukuřičném, sojovém a např. sezamovém oleji.

Denní dávka: omega 3 MK 0,5 – 2 % z celkového doporučeného příjmu energie, DHA omega 3 MK 250 mg - 2 g, omega 6 MK 2,5 – 9 % z celkového doporučeného příjmu energie.

Podle hlavní trenérky fitness center pro ženy Contours Markéty Brožové mají nenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6 v našem jídelníčku opodstatněné místo. Zlepšují naše zdraví a sportovní výkonnost. Hrají velmi důležitou roli v celé řadě procesů v lidském těle, např. regulují krevní tlak a krevní srážlivost, mají protizánětlivé účinky, zvyšují imunitu, jsou významné i v rámci prevence i léčby různých onemocnění. Velmi důležitou informací ale je poměr jejich přijímání.

„I co se týče poměru přijímání omega-6 a omega-3, je důležité, aby šlo o poměr vyrovnaný (1:1 nebo 1:2). Mnohdy se ale v naší stravě objevují spíše omega-6, zatímco omega-3 máme nedostatek. Vysokým přijímáním omega-6 mastných kyselin vůči nízkému přijímání omega-3 mohou vzniknout některé zdravotní potíže – např. se zvyšuje riziko srdečních onemocnění, vznik zánětů nebo problémy s klouby. Negativní poměr má pak za následek i zhoršenou regeneraci. Problémem je i opačný poměr, kdy se mohou objevit poruchy imunity nebo nižší srážlivost krve. Vyplatí se tedy dbát na vyváženost,“ varuje Brožová.

Bio vs. eko

V současné době se pro výrobky ekologického zemědělství a různé další produkty používá několik různých bio a eko značek. V takové záplavě se pak spotřebitelé velmi špatně orientují.

U značky eko nejde o žádné oficiální označení a může tak znamenat opravdu cokoli. Může upozorňovat na jednu vlastnost výrobku ve vztahu k životnímu prostředí nebo může být ekologicky šetrným, apod. „Výrobky označené EKO nejsou to samé jako výrobky oficiálně certifikované ekoznačkou podle normy ČSN ISO 14024 jako například Ekoznačka EU apod.,“ vysvětluje nutriční specialistka.

BIO označení s přívlastkem bio je v dnešní době velmi složité. Bioprodukt je jakákoli surovina rostlinného nebo živočišného původu, která pochází z ekologického hospodářství a je na ni vystaven platný certifikát. Obecně bývá označení bio spojováno hlavně s potravinami. Biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost. Ale ani u potravin tato tři písmenka nic neznamenají – skutečná biopotravina musí být označena příslušným logem a číslem kontrolní organizace.

BIO může být i na spotřebním zboží. Je tedy důležité, aby výrobce upřesnil své označení a tím přestal spotřebitele mást svými marketingovými triky.

Rozpustná vs. nerozpustná vláknina

Rozpustná vláknina absorbuje vodu, bobtná a v trávicím traktu fermentuje, a proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů a váže na sebe vodu, čímž nabývá na objemu, a to vede k pocitu nasycení. Je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu – jde tedy o prebiotikum.

Šest věcí, které byste měli vědět o vláknině

Celozrnné pečivo - Bílá barva není moc dobrá ani u pečiva, odborníci se shodují, že zdravější jsou tmavé celozrnné výrobky. Celozrnná mouka si totiž na rozdíl od bílé zachovává všechny živiny, které se skrývají ve vnějším plášti zrna. Celozrnné pečivo je proto bohaté na vitamíny, minerály, esenciální mastné kyseliny a také vlákninu. Jeden plátek celozrnného chleba obsahuje přibližně 2 gramy vlákniny.

Hlavním zdrojem jsou luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina a brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu).

Nerozpustná vláknina není zdrojem energie, ale zvětšuje svůj objem ve střevech a tím zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Je příznivá pro tlusté střevo, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky vzniklé trávením. Ty pak snadněji opouští trávicí trakt.

Najdeme ji v celozrnném jídle zejména s obsahem slupek, tobolkách a semínkách lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), obilných slupkách, otrubách, ořeších a semenech, v zelenině jako zelené fazole, květák cuketa, celer a slupky některých druhů ovoce a rajčat.

Nenasycené mastné kyseliny vs. nasycené mastné kyseliny

S ohledem na naše zdraví není dobré z jídelníčku vypouštět tuky. Měly by tvořit zhruba 35 % z našeho denního energetického příjmu. Dvě třetiny z toho příjmu by měly pokrýt dobré tuky (převážně rostlinného původu) a jednu třetinu pak ty špatné tuky (většinou živočišného původu).

Nasycené mastné kyseliny („špatné tuky“) jsou součástí tuků živočišného i rostlinného původu a při zvýšené konzumaci negativně působí na lidské zdraví. Zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko srdečně cévních onemocnění. Vyskytují se v tucích tužší konzistence, např. v sádle, kokosovém a palmovém tuku, apod., dále v uzeninách, tučném masu, mléčných výrobcích, také v dortech, polevách a náhražkách čokolád.

Nenasycené mastné kyseliny („dobré tuky“) jsou součást tuků rostlinného původu. Pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi a podporují správný růst a vývoj dětí, snižují také riziko oběhových onemocnění. Najdete v kvalitních rostlinných olejích, rybách, oříšcích, apod.

Autor:






Hlavní zprávy




Lékárnička ZM20 nástěn.s náplní zdrav.mat. do 20 osobLékárnička ZM20 nástěn.s náplní zdrav.mat. do 20 osob

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.