Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mýty o křečových žilách: trápí hlavně sportovce a mohou se stále vracet

aktualizováno 
Křečové žíly trápí až 60 procent populace. Jde o jednu z takzvaných civilizačních chorob, jejíž vznik souvisí zejména s dnešním způsobem života. Lidé toto onemocnění často podceňují, a to i proto, že o něm koluje ve společnosti mnoho mýtů.

Křečové žíly trápí častěji ženy než muže (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Namodralé, oteklé a nehezky hrudkovité žíly neubírají jen na kráse, ale mohou také svědět a způsobovat bolesti. Křečové žíly postihují hlavně povrchové a takzvané perforující žíly dolních končetin.

Domácí lékař

Jejich výskyt je dán hlavně věkem, malé děti obvykle „křečáky“ nemívají, nad šedesát let už je má podle statistiky každý druhý člověk.

Za jejich vznikem stojí zejména nesprávné zatěžování nohou, kdy dochází ke zpomalení toku krve a jejímu městnání v žilách. Ty se pak rozšiřují, žilní stěny pod nátlakem povolí a vyboulí se. Lékaři proto doporučují toto onemocní včas řešit, jinak může lidem způsobovat vleklé zdravotní problémy.

Jaké jsou nejčastější omyly v oblasti křečových žil, vysvětlil pro iDNES.cz Tomáš Bureš, vedoucí lékař chirurgického oddělení z EUC Klinika Kladno:

1. mýtusKřečové žíly jsou jen kosmetický problém

Nejsou, to je první častý omyl. Mezi kosmetický problém patří jen drobné, promodrávající žilky, které trápí většinou ženy. Typicky se objevují na zevních stranách končetin a jedná se o rozšířenou kapilární kožní síť, nikoli tedy o postižení cévní stěny větších žil, jak je tomu u skutečných varixů.

Metličky, venektazie nebo retikuláry, jak jsou tyto žily nazývány, jsou často dědičným problémem a jejich řešením je jen kosmetická sklerotizace. Nevedou ale z pravidla ke vzniku velkých varixů ani s nimi spojených zdravotních problémů.

Klasické, tzv. kmenové varixy jsou pak poškozené velké žíly, které se projevují vystouplými, vinutými žilami, nejčastěji na lýtkách. Doprovází je často otoky a typické, často noční, klidové křeče - odtud název křečové žíly. Takové postižení je už skutečným zdravotním problémem a neléčené vede k závažnému poškození cévního zásobení dolních končetin, které je doprovázeno změnami kvality a barvy pokožky a v nejzazším případě až vznikem bércového vředu.

2. mýtusKřečové žíly postihují zejména těžce pracující

Ne, žilní systém dolních končetin funguje zejména na základě tzv. svalové pumpy - krevní tok v žilách je tedy podporován právě pohybem svalů a to vede naopak k dobrému stavu žilní stěny a celého systému. Varixy vznikají právě u pacientů, kde je krevní tok v žilách zpomalen, tedy u pacientů, kteří jsou spíš dlouhodobě v klidu - typicky u profesí se sedavým zaměstnáním, nebo u lidí, kteří přes den dlouho stojí. Tlak krve pak oslabuje žilní stěnu, vede k poškození chlopní a tím i ke vzniku varixů s jejich dalšími následky.

Sportovci mívají naopak často výraznou žilní kresbu díky tomu, že mají málo podkožní tukové tkáně, ale nejde o funkčně poškozené žíly, jen výrazně viditelnou síť. Křečová žíla je taková, do které se krev vrací proti směru proudu přes poškozené chlopně.

3. mýtusJedinou prevencí jsou elastické punčochy

Ne, kompresní punčochy sice pomohou v prevenci vzniku, nebo zejména zhoršení potíží u pacienta s varixy, ale základní a nejdůležitější prevencí křečových žil je zejména pravidelný pohyb a tedy fungování svalové pumpy.

Každý pohyb je lepší než žádný, ale pokud bychom měli doporučit ty nejlepší, pak jsou to zejména rychlá chůze, jízda na kole, plavání. Aktivity, při kterých se skáče nebo běhá, jsou méně vhodné právě pro nárazy, které vedou k zvýšené zátěži na žilní chlopně. Při takových sportech je pak vhodné používat sportovní kompresní podkolenky, které tomuto poškození brání.

4. mýtusVarixy zvyšují riziko žilní trombózy a plicní embolie

Ne, křečové žíly jsou onemocnění povrchního žilního systému. Jejich komplikací může být zánět, který je doprovázen lokálními bolestmi a vznikem krevní sraženiny v oblasti varixu. Taková sraženina však může jen velmi ojediněle postihnout povrchní žílu v celém průběhu a vést tak i k přestupu do hlubokého žilního systému.

Hluboká žilní trombóza, která je spojena s rizikem plicní embolie postihuje vždy hluboký žilní systém.

5. mýtusVnitřní křečové žíly

Nic podobného neexistuje. Křečová žíla je vždy jedna z povrchových žil. U hlubokých žil může být také poškozený chlopenní aparát, ale to vede k tzv. hluboké žilní nedostatečnosti, která se léčí jen konzervativně - není to tedy nález k operaci.

Léčba pak spočívá ve správném a pravidelném pohybu a často i v bandážování končetin, které mají větší tendenci k únavě a otokům.

6. mýtusKřečové žíly se i po operaci stále vrací

Ne, operace křečových žil by měla vždy odstranit příčinu problému, tedy odstranit žíly, kterými se krev vrací zpět do končetiny, což je způsobeno poškozenými chlopněmi. Takové žíly je dnes jednoznačně možné identifikovat pomocí podrobného ultrazvukového vyšetření, podle kterého lékař doporučí vhodné řešení.

Pokud je taková předoperační diagnostika skutečně pečlivá a následná operace pak správně provedena, měla by být odstraněna příčina vzniku křečových žil a ty by se již tedy vrátit neměly.

7. mýtusSpolehlivé řešení zajistí jen placené metody

Nikoliv. Všechny operace, ať už klasická, při které jsou přímo žíly z končetiny odstraněny, nebo nějaká šetrnější metoda, kdy jsou žíly jen uzavřeny - laser, radiofrekvence, mechanochemická ablace, lepidlo - musí vždy vést ke stejnému výsledku, a tedy k odstranění příčiny varixů. Po žádné z technik tedy nemá dojít k recidivě.

Nejčastější příčinou recidivy je skutečně nedostatečné předoperační vyšetření. Rozdíl mezi klasickou a šetrnější operací je skutečně jen v šetrnosti, která zajistí pacientovi podstatně příjemnější a zejména rychlejší rekonvalescenci.

Autor:




Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.




Cannaderm Mycosin Sérum s péčí o pokožku 20 mlCannaderm Mycosin Sérum s péčí o pokožku 20 ml

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.