Muži to mají s hubnutím snazší. Mimo jiné proto, že toho o shazování kil moc nevědí. Navíc pro ně mluví jejich postava a psychické založení. Zatímco ženám se obvykle ukládá tuk zejména v oblasti stehen a hýždí, mužům v oblasti pasu. Při normální váze to není moc vidět, rozdíly se zvětšují, když přebytečná kila přibývají.
Mužská, nebo ženská postava?
U žen se zvětšuje nepoměr mezi horní a dolní polovinou těla, zatímco pro muže je typická "pneumatika" kolem pasu, byť mají štíhlé nohy i ruce a při pohledu zezadu by jim obezitu nikdo nehádal. Někteří lidé mají typ postavy nevyhraněný, u jiných je naopak na první pohled patrné, o jaký typ postavy jde. V případě typicky ženské postavy se o obezitě mluví jako o gynoidní, v případě mužské postavy jako o androidní.
I z toho je potřeba vycházet při hubnutí, dokonce více než z toho, zda jste muž, nebo žena. "Mnoho žen má centrální neboli androidní, pro muže typickou obezitu, na rozdíl od mužů, kteří téměř nikdy nemají gynoidní hruškovitý typ, když nebudu brát v úvahu geneticky podmíněné patologie," vysvětluje René Vlasák z Centra preventivní medicíny.
Zatímco budoucí potíže s gynoidní obezitou lze pozorovat už v době dospívání, androidní obezita se u mužů i žen vyvíjí mnohem pomaleji. A ženy si ji často uvědomí až kolem klimakteria.
Pro ženu s mužskou postavou platí stejná zdravotní rizika jako pro muže a i v hubnutí by se měla do jisté míry řídit postupem, který se doporučuje opačnému pohlaví. Zjednodušeně řečeno, na mužskou obezitu třeba více platí pohyb, kdežto u žen ani usilovné cvičení některé partie vypilovat nemůže.
Pozor, o typu postavy nutně nevypovídá třeba to, jak velká má žena prsa, ale zejména způsob ukládání tuků v těle. Takové ženy mají při pohledu zezadu rovněž relativně štíhlou postavu, hubené nohy, nejvýraznější postavu mají při pohledu ze strany, kdy někdy není vůbec patrný rozdíl mezi hrudníkem a břichem.
Největší rozdíly v hubnutí
"Mužům při hubnutí paradoxně nahrává to, že o něm nic nevědí," tvrdí psycholožka Málková se sdružení Stop obezitě. Zatímco ženy o dietách vědí hodně a stále nějaké zkoušejí, muži jedí nezdravě a stravu neřeší. Když se však rozhodnou jíst zdravě, zabere to spíše než u žen, které musí jíst málo i proto, aby alespoň nepřibíraly na váze.
"Ženy tohoto typu často začnou hubnout, až když denně jedí jen 4200 kilojoulů, ale často musí jíst ještě mnohem méně než 4000," soudí Vlasák. A i tak se váhy zbavují pomaleji, což je demotivující.
Názor odborníkaIva Málková, psycholožka, sdružení STOB Muži hubnou jinak i proto, že za sebou nemají spoustu pokusů. Často pijí dva litry koly, jedí hodně uzenin a když přestanou, zhubnou snadno. Ženy po mnoha dietách často už nemají z čeho ubírat, jejich metabolismus je hodně úsporný. |
Hubnu jen v obličeji
Vlasák, který se na tuto problematiku zaměřuje, považuje za zásadní, aby ženy, které chtějí zhubnout rovnoměrně, aktivovaly lymfatický systém, protože podle něj je zhoršené proudění lymfy jednou z příčin tohoto typu nadváhy.
Na tomto způsobu přístupu k problému se odborníci zatím ne vždy shodnou, protože jde vlastně o spolupráci dvou oborů – obezitologie a lymfologie. Někteří proto tvrdí, že i ženám s typicky ženskou postavou může hodně pomoci cvičení – ale spíše než velká námaha musí jít o posilování problematických partií.
Kde se bere motivace
"Výhodou mužů je, že většinou začínají hubnout poprvé a naposledy. Když se už rozhodnou, zhubnou a zase si to celý život drží," vysvětluje psycholožka Iva Málková ze sdružení Stop obezitě.
Jiná bývá také motivace mužů. "Často hubnou proto, že se s někým vsadili, nebo proto, že své rozhodnutí rozhlásili nahlas a už nechtějí být před okolím za ty, kdo neumí držet slovo," říká obezitoložka Erika Matějková. Jindy se muži odhodlají ke shazování kil poté, co je třeba vyděsil lékař nebo když s nadváhou špatně zvládají koníčky. "Častým důvodem je i počínající impotence," doplňuje Vlasák. Na rozdíl od žen berou své hubnutí sportovně a nedělá jim problém o něm veřejně mluvit, kdežto ženy jsou v podobných oznámeních zdrženlivější.
Jedno se však zdá jisté – ženy nejenže hubnou obtížněji, ale ještě je pro ně péče o postavu bojem na celý život. Souvisí to do jisté míry i s jejich celkovým přístupem k hubnutí."Dalším hlavním problémem je to, že začínají váhu ztrácet v partiích, kde většinou o redukci moc nestojí, a to je obličej nebo hrudník," doplňuje René Vlasák. Tyto ženy většinou zhubnou jen do pasu, kdežto hýždě a stehna zůstávají stejné.Lidem s typicky ženskou postavou se většinou hubne hůře, protože mají pomalejší bazální metabolismus. Roli hraje i to, že už za sebou nezřídka mívají mnoho diet, kterými si spalování energie v těle zpomalily.
