Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moderní závislosti: na internetu i plastikách

  4:29aktualizováno  4:29
Máte pocit, že když každý večer nesedíte v hospodě, unikli jste ze spárů všech závislostí? Omyl. Jednadvacáté století je ve znamení zcela nových závislostí. Znáte je?

Počet lidí závislých na plastických operacích se pohybuje okolo jednoho procenta populace (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Dlouho se zdálo, že si lidstvo vystačí "jen" se závislostí na alkoholu, cigaretách, hazardu a návykových látkách. 

Jenže v jednadvacátém století se najednou objevují závislosti, o kterých nikdo nikdy neslyšel a které se ještě před několika lety jevily jako čiré sci-fi. Představujeme vám poněkud bizarní závislosti, které jsou daní za moderní životní styl.

Závislost na nakupování

Vaše domácnost přetéká předměty, které v podstatě vůbec nepotřebujete? Nebo je využijete jen jednou a pak je odložíte? Přesto nedokážete bez nakupování existovat, a když nemáte možnost vyrazit do nákupního centra, cítíte se nesví a nervózní? A rozhodně se nedáte omezovat takovou "prkotinou", jako je nedostatek peněz, protože na své nákupy jste klidně ochotni si i půjčit? Potom splňujete všechny závislosti, které odborníci říkají omniománie, nebo shopoholismus. 

"Lidé s touto závislostí pociťují nutkavou touhu po nakupování, kterým často léčí pocity úzkosti či nejistoty. Pokud nemohou nakupovat, jsou nervózní a necítí se dobře. Přitom krátce po nákupu přichází pocit viny a právě proto, že je pocit uspokojení po nákupu tak krátký, žene shopoholika k dalšímu nakupování," říká psycholožka Marcela Vojířová.

Podle odborníků trpí omniománií minimálně šest procent lidí. Přitom je velmi těžké rozpoznat závislost v začátcích, protože nakupování a vlastnictví drahých věcí je známkou společenského statusu. Většinou přicházejí postižení pro odbornou pomoc až v okamžiku, kdy jim jejich závislost začne ničit soukromý život i finanční rozpočet.

Závislost na plastických operacích

Typický scénář probíhá následovně: je úplně jedno, jak vypadáte, a kolik lidí vám říká, že jste krásná. Vy se sama sobě nelíbíte a udělala byste cokoli, abyste svůj zjev vylepšila. Do svého vzhledu investujete obrovské množství peněz, času i energie. 

Pak jednoho dne ušetříte na svou vytouženou plastiku a necháte si například zvětšit prsa s tím, že se vám tímto zákrokem zcela změní život. Jenže pak několik týdnů po zákroku zjistíte, že se žádná převratná změna nekoná a získáte dojem, že i se zvětšenými prsy jste málo dokonalá. Tak začnete šetřit na další plastiku.

"Tyto symptomy jsou typické pro poruchu, která se nazývá dysmorfofobie. Jde o chorobnou nespokojenost s vlastním tělem, kdy žena touží vypadat dokonale a stále na sobě nalézá další a další věci, které by mohla změnit a vylepšit. Podstoupí-li jeden zákrok, už myslí na několik dalších, které by jí v honbě za dokonalostí měly pomoci. Má pocit, že potom bude svět kolem ní idyličtější, konečně nalezne ideálního partnera, zaměstnání, zlepší se její mezilidské vztahy a tak dále. Samozřejmě není potřeba zdůrazňovat, že se jedná o mylnou představu," vysvětluje psycholožka. 

Přesný počet závislých na plastických operacích není znám, ale výskyt dismorfofobie se odhaduje na jedno procento populace (přičemž je však zřejmé, že ne každý postižený má prostředky na to, aby v touze po dokonalosti využíval služeb plastických chirurgů).

Závislost na cvičení

S mediálním tlakem, který definuje "ideální" tělesný vzhled, souvisí i další z moderních závislostí, kterou je závislost na cvičení.

"Závislost na cvičení je ve často spojena s poruchami příjmu potravy a ženy jí doplňují hladovění, aby dosáhly vysněné štíhlé postavy," vysvětluje psycholožka. 

"O závislost se rozhodně nejedná v případě, že člověk pravidelně sportuje, ale mluvíme o ní tehdy, když sportování začne ohrožovat zdraví postiženého, nabourává ostatní sféry jeho života a není schopen se bez něj obejít, ani když k tomu existují závažné důvody, jako jsou například zdravotní indispozice." 

Podle odborníků se u jednoho až třech procent lidí vyskytují poruchy příjmu potravy a až devadesát procent z nich nadměrně sportuje.

Závislost na internetu

První věc, kterou uděláte po probuzení, je zapnutí počítače, mobilu nebo tabletu a zkontrolování svých oblíbených stránek. Při výběru dovolené pro vás není nejpodstatnější destinace, ale to, zda tam budete mít připojení k internetu. Pokaždé si sedáte k počítači s tím, že je to jen na půl hodiny a zvedáte se po dvou hodinách s výčitkami svědomí. Tak vypadají některé z typických příznaků lidí závislých na internetu. 

"Obvykle se nesetkáváme se závislostí na internetu jako takovém, ale spíše na jeho konkrétním obsahu, jako jsou například sociální sítě, nebo stránky s erotickým obsahem," upřesňuje Marcela Vojířová. 

Údaje o tom, kolika lidí se závislost na internetu týká, se značně liší. Zatímco některé výzkumy mluví o osmatřiceti procentech závislých, jiné tvrdí, že závislých je víc než šedesát procent. 

Největší počet závislých je mezi mladými lidmi do pětadvaceti let a například šest procent lidí přiznává, že jim jejich závislost na internetu ničí partnerské vztahy.

Závislost na cukru

Tvrdíte, že jste závislí na čokoládě? Přesnější by bylo, že jste závislí na cukru, protože zatímco závislost na čokoládě žádnou validní studií potvrzena nebyla, závislost na cukru skutečně existuje. 

Vědci dokonce tvrdí, že je cukr návykovější než například kokain nebo heroin. Závislost na cukru je velmi často spojena buď s obezitou, nebo naopak s bulimií (kdy se postižení snaží důsledky své závislosti kontrolovat zvracením či užíváním laxativ). 

Podle odhadů by se závislost na cukru mohla týkat přibližně jedenácti procent populace a je spojena s takovými zdravotními riziky, jako je rozvoj diabetu či kardiovaskulárních onemocnění. I když se možná přímo vás závislost na cukru netýká, alarmující jsou i statistiky, podle kterých průměrný člověk za den zkonzumuje dvaadvacet lžiček cukru, zatímco optimální počet je šest pro ženy a devět pro muže.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.